| |||
Jídelna Lilith, Aurora Když si shodí kápi s hlavy, dojde mi, proč je zrovna ve směsi. Věnuji ji o něco širší a upřímnější úsměv, doufám, že povzbudivý. Jsem rád, že už si tu nehraje na kapucína. Ono je to tady v podstatě úplně jedno, vždyť tamhle stojí kentaur a o kus vedle sedí obrovský pavouk. "Pak jsem rád." Odtuším, když odvětí, že jí neobtěžujeme. "Jsme jen zdvořilí. Takových tvorů je zde málo, tak se chci ujistit, že budete vědět hned od začátku, že tento institut má i vlídnou tvář." Odvětím jí klidným hlasem a přitáhnu si džbán s pohárem, abych pokračoval v obědu. Ovšem vrátí se k tomu, co jsem říkal předtím. "Každá kolej má vlastní společenskou místnost a pokud je mi známo, členové jiných kolejí nemají přístup do cizích. Třeba to bude mít ale nějaké výjimky, měl bych se na to zeptat." Odtuším na její otázku a pohlédnu k profesorskému stolu, kde nyní sedí pouze ředitel. Zrovna toho se mi z nějakého nevysvětlitelnému důvodu nechce jít se zeptat. |
| |||
Jídelna Marcos, Aurora Přesto že bych v tuhle chvíli uvítala trochu klidu, nechci působit jako úplný asociál...i když to sem asi neměla chodit někam kde se všichni schází. Možná bude lepší když budou vědět s kým mají tu čest. Asi jen málo kdo by jen tak věřil někomu kdo se skrývá pod kápí. Dlouze vydechnu a vytáhnu obě ruce z pod pláště a stáhnu si z hlavy černou kápi. Na tmavých rtech se na krátkou chvíli slabý úsměv. "Ale vůbec ne, to jsi mě špatně pochopil" uklidním ho. "Já myslela že ode mě budete chtít něco...konkrétního" mám trochu problém najít správná slova abych se vyjádřila. V mysli se vrátím zpět k jeho slovům ohledně kolejí. "Proč bych nemohla uvítat do vaší společenské místnosti...?" zeptám se nechápavě "Ať už je jaká chce nevidím problém proč bych nemohla..." je to snad společenská místnost ne? Leda že jsou kolejní společenské místnosti jen pro studenty dané koleje. Hned mi dojde že to asi byla hloupá otázka, ale třeba je to jinak než se domnívám. |
| |||
Kondička Tak nějak je mi úplně jedno, že kolem mne se prohnala Shrey. Momentálně mne více energie stojí, udržet plíce kde jsou. Ani nevnímám, jak jsou na tom ostatní. Takže mne trochu překvapí, když se mi do zorného pole dostane stín profesora. Heh... A to mělo jako znamenat co? Posadím se a jen něco zabručím v odpověď, ale to už je profa zase pryč. Přeměřím si vzdálenost na dvůr a nakrčím nos. No to nemyslí vážně, že teď mám ještě dojít zpátky... Nakonec mi ale nic jiného nezbyde, takže se nakonec vyškrábu na nohy a pomalu se začnu vléct směrem ke dvoru. A on neukončuje hodinu! Aaaaaa! Můj otrávený výraz naprosto jasně prozrazuje, co si o té jeho zácvičce myslím. Postavím se někam dozadu, pokud možno a hledím co dělá. Nakonec se tedy nějak vrtím aby měl dojem, že cvičím, ale začínám myslet na to, že jídelna touhle dobou již bude plná jídla a že mám dost hlad. Tyhle myšlenky má celá hlava celkem ocení spokojeným syčením. No to víšžejo, celá žhavá. Pomyslím si na to jeho cvičení a uvažuji, zda se vůbec do jídelny dovleču. |
| |||
Jídelna Lilith, Aurora Netušil jsem, že Aurora svými slovy o společnosti myslela to, že na nás bude jen mlčky hledět, nicméně pokud jí to tak vyhovuje... Každý dle svého gusta. Nicméně nová dívka zní poněkud podrážděně, když mi nedá možnost zareagovat na její odpověď a rovnou se ptá, proč mne to zajímá. "Již jsem doufal v nový přírůstek do naší koleje. Je škoda, že někoho s tak pěkným jménem nemůžeme uvítat v naší společenské místnosti." Odvětím stále klidně i když zní, že se jí o tom příliš mluvit nechce a podle jejího pláště hádám, že se nesetkala s moc přívětivým přístupem k sobě. "Nikoliv, jen jsme se přišli seznámit. Pokud Vás ale obtěžujeme, můžeme si opět odsednout." Odvětím na její otázku, kterou nás tak nějak zdvořile vyhání. |
| |||
Pozemky Kondiční cvičení DLACI, Bilí Pozoruji jak na tom kdo je a především, jak se kdo snaží. Nakonec přece jen ani jedna dráhu nedokončí. Objevím se (v podstatě vyrostu z trávníku) u dívky, která skončila poslední. „Bude to chtít začít trénovat.“ Konstatuji věc, kterou již jistě sama dobře ví. „Můžete se vrátit mimo dráhu na dvůr, tam na mne počkejte.“ Řeknu a opět se rozpadnu do dráhy. Objevím se u další dívky, která není zas tak daleko. Jistě sama poznala, že je výhodnější, když se jí lepí dvě nohy, než čtyři tlapy. I jí pokynu, že se může vrátit již mimo dráhu zpět na dvůr. Těch několik kroků přes dráhu k další dívce udělám nad povrchem. Já nevypadám, že by mne dráha jakkoliv ovlivňovala. „Dobré, ale bude to chtít cvičit.“ Ohodnotím její výkon a pobídnu jí, aby se vrátila na dvůr. Poté zmizím, abych se objevil nad medusou, která své vydýchávání vzala za siestu. „Vládnete poměrně velkou silou, ale zbytečně jí mrháte. Chce to výdrž a kontrolu. Můžete se vrátit.“ Pokynu jí ke dvoru, abych se přesunul k Shrey, která se jednoznačně dostala nejdál. „Výborně, celkem jste mne překvapila. S trochou cvičení bude vaše kondice v uspokojivém stavu.“ Pokynu jí hlavou. Z trasy žádnou energii nedostane a trasa lepí cokoliv, co se jí dotkne, tedy i prsty, když do ní dloube. „Můžete se vrátit na dvůr jak chcete.“ Pokynu jí hlavou, než zmizím v dráze. Dráha z pozemků začne mizet, než zůstane koncový kousek, v kterém se objevím já a s mým krokem z dráhy na dvůr zmizí i ten kousek. Opráším si z obleku bělavý prach a zkontroluji, že jsou tady všechny studentky. Při tom si všimnu, že nedaleko se potuluje Bilí. Zamávám mu, abych na sebe upozornil, ale hodinu kvůli němu nepřerušuji. „Prosím rozestavte se tak, abyste měly na rozpažení rukou místo.“ Vyzvu je, načeš se protáhnu a dáme si menší jednoduché cvičení, abychom uvolnili napínané svaly a protáhli se. To nám zabere čas do konce hodiny. Pokud Bilí přijde blíž, vyzvu ho, ať se přidá nebo počká. Když skončíme, pokynu studentkám, že mohou jít. „Pokud budete trénovat ve svém vlastním volnu, rozhodně tím nic nezkazíte.“ Pobídnu je ještě na závěr, ale žádný konkrétní úkol jim nedávám. |
doba vygenerování stránky: 1.3852109909058 sekund