| |||
Asklépius, Kirie, Remmi, Gill, Sukui, Grimgul, Relliel, Aryania, Max Postupně všichni odejdou. Naplním lektvarové lahvičky a uspořádané je pošlu na ošetřovnu v obláčku černého dýmu. Pošlu jim je do ordinace na pracovní stůl. Po uklizení učebny již vím, že nejdu včas, což se však dalo předpokládat vzhledem k okolnostem. Vyjdu na chodbu a zamknu učebnu. Pohled mi padne na shromáždění na chodbě. Mávnutím ruky pošlu Gilla, Grimgulla a Relliela na ošetřovnu. Pošlu tam s nimi i léčitele, aby neměl potřebu si stěžovat, že sem šel zbytečně. Pro všechny ostatní to vypadá tak, že se prostě zahalili černým dýmem a byli pryč. Klidně si to se mnou ani nemusí spojit. "Neměli byste být na hodinách?" zvednu hlas, aby mne v chodbě slyšeli. Poté se již otočím na patě a zmizím v učebně, kde mám mít individuální hodinu. "To se tak těšíte na naši hodinu?" pronesu zvednutým hlasem, abych kocoura probudil, když dojdu ke katedře. |
| |||
všichni na ošetřovně a cestou, Kirie, Remmi, Gill, Sukui, Relliel, Grimgull, Aryania V podstatě jen asistuji, než dívka uteče pryč. To už je pozornost upoutána na dění v rohu. Čekám, zda bude potřeba naší pomoci. To je, ale někde zcela jinde. Couvnu do ordinace, abych vzal brašnu a jen s kývnutím to vezmu poklusem do patra. Až v chodbě, kde vidím na skupinku trochu zpomalím, abych mohl zhodnotit situaci již cestou. Na Gillovi zrovna uhasínají zelené plameny. Ork, který to dělá, však nevypadá ani trochu dobře. Huuf. Zranění fellovou magií na jeho uživateli. Vyčerpaný anděl. Gill vypadá velmi špatně. Hrajeme o minuty. Pošlu rychlé shrnutí zpět na ošetřovnu. "Udělejte kolem trochu prostoru. Ovládá někdo pyrokinezi?" promluvím, když dojdu až k blokádě. |
| |||
Prvé poschodie Remmi, Gill, Sukui, Relliel, Ary, Grimgull Ako mi ten zelený povie, nech toho nehám, zastavím sa, pozriem sa na neho a poviem trošku frustrovane: "Tak sa teda dohodnite. Jedna chce, aby som to rozobrala, druhý zaj nie, tak čo mám robiť ! Povedzte mi, než sa dohodnete, lebo nemám neobmedzené zásoby energie... aj tak som sa vám pýtala, kde je triedny profesor, lebo jedna prísna profesorka ma za ním poslala a potom sa musím ísť pripraviť na hodinu s ňou, čo zaberie asi pol hodinu a ešte k tomu som sa tu zasekla, lebo podľa toho, čo tu vidím tak si tu furt niekto ide po krku a pokiaľ ho chcete preniesť na ošetrovňu, tak aspoň ho dokážem odniesť s pomocou môjho modulu, ale zatiaĺ teda čakám, čo a ako...". Vypnem všetko a sadnem si na dlážku v trucu, než sa dohodnú a povedia mi, čo ďalej. |
| |||
Učebna 3 Zapřu se o opěrku židle, lehce vykloněná, abych mohla pozorovat příchozí studenty. Toto je kolejní hodina, měli by sem tedy spadat jen upíři. Nikdo z těch, co tady je, však nevydává upíří stopu, mimo nás dvou. Lehce našpulím rty. Zajímalo by mne, jak nad tím uvažují. Doslova se kolej jmenuje upíři. A tady je... Něco. Nehledě na to, že by mne vskutku zajímalo, co se zde budu učit konkrétně já. Svou nespokojenost napůl schovávám za krempou klobouku, avšak Arthur sedí dostatečně blízko, aby mohl vyčíst všechny změny ve tváři. |
| |||
Chodba 1. patro Tatiana, Lyla "Nedělá se to běžně poněkud naopak?" pronesu trochu nejistě, "tedy napřed si o někom zjistíš informace, zda s ním vůbec chceš být?" Jak může být tak klidná? Co kdybych byl třeba masový vrah? Přejedu od ní pohledem na příchozí dívku. Tatiany slova jen potvrdím přikývnutím hlavy, než jí ustoupím z cesty. Sklopím pohled na naše ruce, když mne za ruku chytí. Střihnu ouškama. "Osobní hovory bychom si měli nechat spíše někam do soukromí..." pronesu stále poněkud nejistě. |
| |||
Chodba Relliel, Remmi, Gill, Sukui, Kirie, Ary “No, můžu, jen jsem chtěl vědět jestli je tu jiná možnost.” odpovím trochu nejistě. Jestli to jinak nepůjde tak budu muset. Okřídlený řekne že vodu nemá, ale mohl by požehnat a další pohybuje rukama nad raněným. Nevím proč, ale zastavovat ho nebudu. Pak další bělovlasá osoba přiloží nějakou kostku k ledovému šípu. “Zatím s tím nic nedělejte! Pokud ten šíp vytáhnete bude silně krvácet. Nejdřív se zbavím toho ohně a pak ho přesuneme na ošetřovnu.” S tím se zhluboka nadechnu a nakloním se k hořící noze. V levé ruce už nemám žádný cit a myslím, že s ní už ani nepohnu. Budu teda muset použít pravou, je to ale menší oheň, takže by to nemělo tak dlouho trvat. Vložim dlaň do plamene s úmyslem ho vstřebat (66%). |
| |||
Prvé poschodie Remmi, Gill, Sukui, Relliel, Ary, Grimgull Zhodnocujem situáciu, keď ma to pekné dievča osloví. "Rozobrať ? Samozrejme !" Poviem ihneď, ale ako mi povie, že je to z toho ľadu, tak sa trošku zapozerám na toho chalana so šípom v hrudi a vyzerám ako v tranze. Ok. Takže spúšťam Probability Calculator protokol. Ak si obalím ruky Nanitami s adaptívnym podnadstavením a s protipožiarnym náterom sa obránim proti horku s tým, že si z nich spravím kocku, pretože nechcem sa toho priamo dotknúť a pokúsim sa to rozobrať s tým, že mu nanity nechám v rane.....spracujem data....úspešnosť: 54%. Hmm.... čo keby som to spravila s priamym dotykom bez adaptácie na ušetrene energie....vyhodnocujem, že kvôli možnému zamrznutiu rúk a znefunkčneniu využitých nanitov je úspešnosť 37%... to je málo. A čo priamy dotyk s adaptívnym podnadstavením....spracovávam....47% Uf. Asi pôjdem s prvou variantou. (54%)No čo už. Risk it for the biscuit! Zrazu sa preberiem a poviem: "Toto by mohlo vyjsť....možno." Sčernajú mi zrazu ruky a v ruke sa mi vznáša čierna matná kocka asi 5x5x5cm, ktorú priložím ku šípu a poviem: "Nanite Command: Deconstruct All Targeted Material." S tým, že dva krát zamrkám na šíp. (Označím si ho s optikou.) |
doba vygenerování stránky: 1.4167737960815 sekund