| |||
Ošetřovna - Chodba Vesa, Kelly Pomalu mi vědomí proklouzává mezi prsty, když se mi začne opět ulevovat. Opatrně se posadím na posteli a věnuji léčitelům vděčný úsměv. To už se ale ozývá ruch a tak zpozorním. Jakmile se ozve rána a do místnosti vletí vlk, již stojím na zemi v plném pozoru chránit obě dívky vlastním tělem. Profesor naštěstí zasáhne a Vesa ochrání Kelly. Když obě zmizí za dveřmi, nemusí mne léčitel pobízet dvakrát. Jestli se dá dostat na chodbu vykročím hned za nimi. |
| |||
Učebna lektvarů Dolly Mluví o sobě jako o chlapci, i když je to dívka. zarazím se nad tím drobným detailem a pozorně si vyslechnu její sotva slyšitelné špitání. Obecně nemám rád smutek a ona je očividně smutná. Chvilku na ní zamyšleně koukám a přemýšlím, co s tím. Uhnu od ní pohledem, abych se podíval jak si počínají profesoři. "Nebude to tak zlé. Profesoři jsou klidní a určitě to všechno brzy vyřeší." snažím se jí povzbudit a dokonce se donutím i k úsměvu. Nevím, jak jí rozptýlit. Mohl bych jí třeba oživit motýlka z papíru. Dívky mají rády motýli ne ? zapřemýšlím se, ale vlastně vím, že nic nevím. S dívkami jsem nikdy moc nemluvil. "Víš jsem tu nový a nevyznám se tu. Myslíš, že bys mi mohla ukázat, kde je tu něco k snědku ?" zeptám se a jako na zavolanou mi zakručí v žaludku. Opravdu mám hlad a jí by to mohlo rozptýlit. "Jsem Nao." představím se. |
| |||
Merlin,Gwen Poslední kroky k bráně se snažím nezrychlovat. Jsem tak nadšená, že všechno vyšlo. A navíc sebou vedu dva krásné exempláře. Tak strašně ráda, bych viděla jejich krevní obraz ! neubráním se svému zápalu při rychlé kontrole, jestli se moc necourají. Vskutku se na své nové působení moc těším. "Jsme tu." otočím se na dvojici, když staneme před bránou. Rychlým pohybem vyvolám příslušný protokol na holo-obrazovce omnitoolu."Amma Navylle, zařazení Ká." odříkám téměř strojově a počkám těch pár vteřin, než hlasová analýza potvrdí pravost. Brána před námi se bez problémů otevře. |
| |||
"Děkuji," pronesu k Vese a sotva doléčím Hillarise, proletí na ošetřovnu vlk. Jen se zhluboka nadechnu, abych zastavil počínající zoufalství. Ještě do toho přijde Shizei s vážně raněnou dívkou a do toho se semele jakýsi souboj u zdi. O letícího Ulgge se postará Shizei a já jen kývnu na Clauda s Asklem, aby se o ně postarali. Vesa naštěstí odvede Kelly ven. Nerad bych aby ten chaos tady ještě způsobil nějakou další katastrofu. Kdo ví jak by to dopadlo. Jak se Shizei vydá k bestii, mávnutím ruky za ním vytvořím telekinetickou zeď, aby ostatní byli v bezpečí (88%). "Kdo můžete, odejděte prosím," pokynu studentům. |
| |||
Ošetřovna Marcos Sleduji ho pohledem, když se zvedá a neunikne mi ani změna jeho očí, vzhledem k tomu, že do nich celou tu dobu hledím. Ani nevím proč. Ale nějak si nemůžu pomoct. Když se snaží zvednout z lůžka, okamžitě se k němu sehnu, abych ho podepřel. Nezmůžu se ale na víc, než jen zbrždění jeho pádu. Klečí tak na jednom koleni držíc se za lůžko a já poklesnutý před ním, možná až nebezpečně blízko, jednu ruku kolem jeho pasu. Můj pohled neopouští jeho oči. "Já-já... Nechci..." zašeptám mu v odpověď. Panika v očích pomalu ustupuje a nahrazuje jí pocit bezpečí (49% vs. 89%). Se škubnutím, jak se leknu, otočím hlavu do místnosti. Něco velkého, chlupatého přistane v místnosti a já jen s vytřeštěnýma očima sleduji, jak sedá prach a sklo z díry ve zdi. V ní se objevuje zlatavá postava a následující dění pozoruji s hrůzou v očích. Srdce se mi rozbuší strachy, že snad musí být tep i vidět. S pohledem štvané zvěře se schoulím k Marcosově hrudi a jemně se klepu. Nedokážu odvidět ty oči, ty zuby. A ten řev se mi zaryl snad až do morku kostí. |
| |||
Ošetřovna Zatímco si léčitel řeší svoje kolem wyverna venku za stěnou nastane nějaký rozruch. U toho to ale nezůstane a za chvíli zeď cosi proboří. Tělo reagovalo téměř instinktivně - čokl ještě nestačilo dopadnout mezi lehátka a jsem stála před Kelly, kterou ve stejnou chvíli omotal konec mého ocasu kolem pasu a smyčka ji přesunula ven ze dveří. Zmizela tak nejen za mým tělem ale záhy i za krvavým štítem proměněným z rudého orbu dosud nečinně visícího volně ve vzduchu, ten ji následuje ven. Nebrání ji v pohybu, je to jen stěna chránící ji před čímkoliv co by mohlo letět jejím směrem. Chvíli za psem dírou ve zdi prošel profesor s nějakou holkou. Toho jsem ale zatím nepovažovala za hrozbu, ne takovou jako je pes nebo věc u díry ve stěně. Té se marně snaží zbavit modrásek. Ať už zkoušel cokoli nevyšlo to a záhy jeho tělo letí k nám. Tím já už se však nezabývám a mizím za Kelly na chodbu. Štít zůstává mezi námi a dveřmi, jen kdyby jimi mělo proletět něco dalšího. "Nestalo se ti nic?" zeptám se naléhavě pro jistotu. |
| |||
Opatrně postupuji dopředu. Než stačím pořádně zareagovat, vrhne se po dívce další student. S lehkým povzdechem si musím pro sebe konstatovat, že to celé jen zhoršil. Když se však jeho krvácející tělo vydá přes místnost, zareagují elfské reflexy. Odrazím se od země, abych hladce zachytil chlapcovo tělo (91% vs 117%) a odložil ho na lůžko vedle sebe. Poté se již svižnějším krokem vydám směrem k nové podobě útočnice, připraven na její případný útok s rukou na kataně. |
| |||
Ošetřovna Spokojeně zabzučím, když mi pohled padne na bezvládné tělo vlka. Stačím ale udělat jen jeden krok dovnitř, když se po mne něco vrhne. Vůbec jsem ho necítila! Padneme na zem a já cítím, jak se medová energie stahuje do těla chlapce. Ošetřovnou zazní nasraný řev. Kde se zlatá medová energie stahuje z těla, tam odhaluje tělo bez pokožky. Zareaguji rychle a odhalené slabiny se začnou překrývat chitinu podobnou hmotou. Na několika místech se tělo obrní ostny. Jedním naberu nového nepřítele (47% vs 25%) a prudce vystartuji na nohy, tak abych při pohybu tělo uvolnila a poslala ho do největšího davu tvorů v místnosti. (Se středem v Asklépiovi.) Svou plnou silou s úmyslem napáchat co největší škody. (91%) |
| |||
Učebna L - Díra do ošetřovny především Hachi, všichni ve třídě, všichni na ošetřovně Pozoruji, jak se profesor vypořádává s katastrofama ve třídě. Když se však k němu připojí třídní profesor, je na čase přesunout se na další hodinu. Vzhledem k tomu, že je mi horko a nechci jít budovou, opřu se do okna a vyskočím z něj, když jsem dostatečně daleko, proměním se a začnu plachtit k zemi. Jakmile se zrak nahradí, začnu si všímat stop boje. Popoletím si, abych měl na situaci lepší výhled. Zatrne mi a krve by se ve mne nedořezal, když si všimnu díry na ošetřovnu. Kelly! Prudkou otočkou ve vzduchu se nasměřuji přímo na tvora v díře a jak se křídly odrazím do střemhlavého letu, zkusím co nejlépe zamaskovat svou energii, aby si mne tvor nevšiml. (91% vs 48%) Jakmile jsem na úrovni díry, proměním se zpět a na humanoidní tvar z medu doskočím, abychom se dotkli co největší plochou těla. Okamžitě se z něj pokusím stáhnout tu energii, která pokrývá tělo. |
| |||
Učebna lektvarů - Pozemky Ve třídě je najednou celkem živo. Vzadu dva studenti šílí a někdo si udělal osobní sluníčko, kterým zahnal upíry a učitel konečně ukončí hodinu. Paráda, tak já mizím. Potřebuju se napít. Hned vyjdu ze třídy a jdu ven z budovy. Cestu využiju k tomu, abych si prostudoval novou mapu a vezmu to zadním vchodem. Směřuju si to ke kraji lesa, cestou tam vidím jakéhosi draka, co tam stojí. Nevím proč tu je a taky mě to nezajímá, tak pokračuju k nejbližšímu stromu, pod kterým si sednu. Vytáhnu od pasu čutoru a zvednu ji nad hlavu. “Na všechny chudáky co tady už nejsou.” potom co to dořeknu si dám pořádný lok. Chvilku tam jenom sedím a dívám se nahoru, než si začnu zpívat. “Palaukėj pamiškėj, kareivėlis gulėj odkaz |
doba vygenerování stránky: 1.394688129425 sekund