| |||
Učebna lektvarů - Panic room Grim "Jakmile se něco objeví, vyřeším to!" oponuji rázně, zatímco k němu opatrně couvám. Nevím zda mu mohu důvěřovat, ale rozhodně to nevypadá, že by mne tu zavřel on se špatnými úmysly. Obezřetně se rozhlížím všude kolem. Přesto hrot šípu zamířím směrem k zemi. Když nás začne obemykat nová mlha, vzepnu se na zadní a poplašeně se ji dupnutím snažím rozehnat. Nepomůže to ale, a my se ocitneme v úplně prázdné místnosti. "Nikdy nikoho v džungli nezachránilo, že by seděl na zadku," oponuji mu. To je tak akorát nechat se sežrat. "Útok. Nebezpečí. Izolace kořisti," vystřelím ze sebe první logické věci na to, co by to mohlo být. Nervózně u toho pohazuji ocasem a hledím do rohů místnosti, jestli tam něco nebo někdo nečíhá. |
| |||
Učebna Lektvarů Nao Zvednu k němu smutný pohled plný bezmoci. "Věřím jim," špitnu tak nějak mimochodem. Nevypadá to ale, že by mne to nějak rozveselilo. Když začne znovu mluvit, prudce k němu zvednu hlavu a otřu si slzy z tváří. Vykřešu další úsměv, tentokrát mnohem upřímnější. "Říkají mi Dolly," také mu sdělím své jméno. "Určitě, moc rád Vám pomohu," zvednu se z křesílka. "Jídelna už bude asi uklizená, ale mohlo by být něco v kuchyni," oznámím mu zamyšleně, zatímco jako první vyrazím ke dveřím z učebny. |
| |||
Ošetřovna - Chodba Vesa, Kelly Pomalu mi vědomí proklouzává mezi prsty, když se mi začne opět ulevovat. Opatrně se posadím na posteli a věnuji léčitelům vděčný úsměv. To už se ale ozývá ruch a tak zpozorním. Jakmile se ozve rána a do místnosti vletí vlk, již stojím na zemi v plném pozoru chránit obě dívky vlastním tělem. Profesor naštěstí zasáhne a Vesa ochrání Kelly. Když obě zmizí za dveřmi, nemusí mne léčitel pobízet dvakrát. Jestli se dá dostat na chodbu vykročím hned za nimi. |
| |||
Učebna lektvarů Dolly Mluví o sobě jako o chlapci, i když je to dívka. zarazím se nad tím drobným detailem a pozorně si vyslechnu její sotva slyšitelné špitání. Obecně nemám rád smutek a ona je očividně smutná. Chvilku na ní zamyšleně koukám a přemýšlím, co s tím. Uhnu od ní pohledem, abych se podíval jak si počínají profesoři. "Nebude to tak zlé. Profesoři jsou klidní a určitě to všechno brzy vyřeší." snažím se jí povzbudit a dokonce se donutím i k úsměvu. Nevím, jak jí rozptýlit. Mohl bych jí třeba oživit motýlka z papíru. Dívky mají rády motýli ne ? zapřemýšlím se, ale vlastně vím, že nic nevím. S dívkami jsem nikdy moc nemluvil. "Víš jsem tu nový a nevyznám se tu. Myslíš, že bys mi mohla ukázat, kde je tu něco k snědku ?" zeptám se a jako na zavolanou mi zakručí v žaludku. Opravdu mám hlad a jí by to mohlo rozptýlit. "Jsem Nao." představím se. |
doba vygenerování stránky: 1.5946450233459 sekund