| |||
Za školou - Učebna L Kelly, Hillaris, okrajově Miko Jen jsem mlčky přihlížela k počínání nejen Kelly, ale hlavně ostatních kolem, jen kdyby chtěl někdo obtěžovat. Ostatní ale měli dost starostí s raněnými. Jediné moje přispění k situaci bylo zastavení jejího krvácení. Já jsem tak zatraceně dobrá duše, ani vykrvácet jsem tě nenechala. I když už jen to bylo víc než by jsi zasloužila. Přesuneme se potom ven, a než se začne škola vracet v celek dostanou dolu i jí. Dostaneme nové mapky, a dokonce je tak laskav že nám vyčistí i uniformy, což je pro mě jenom košile s kravatou ale i tak. Chvilku na to co nás zase žene zpátky do školy se tu krátce mihne ta praštěná poletucha, ale o to se mi rychle postará Hillaris. Jen se nad tím spokojeně ušklíbnu. Nad drakovou otázkou potom pokrčím rameny. Vlastně ani nevím jestli mám vůbec omluvenou tu předchozí hodinu. Tak jako tak je mi to docela jedno, jestli ale nemám tak mám dost dobrý důvod proč jsem na hodině nebyla. Kelly má opět starost o to jak se cítí. Tázavě, možná až trochu pohrdavě, k němu zvednu jedno obočí. A čekám pozitivní odpověď. Nebudeš dělat problémy že ne? Co by mu mělo být, střecha mu na hlavu nespadla a energii taky nemusel vynaložit žádnou. “Můžeme” souhlasím než stačí odpovědět. Žádné námitky k tomu stejně mít nebude. Cestou kolem se krátce podívám po hadím těle Miko. Vážně by si s tímhle svým stavem měla něco udělat, takhle jsi absolutně zbytečná a nepoužitelná. Ještě víc než normálně Zakroutím nad klubkem hlavou než se obrátím zpátky ke Kelly. Do učebny vlezu až po ní abych věděla kam se posadí a zabrala si lavici v jeji blízkosti. Jako už to tak obvykle bývá místa pro mě tady moc není a tak asi bude muset velká část ocasu taky mimo, protože smyčky se pod lavici nevejdou. |
| |||
Za skolou - Učebna L Sukui, Gill, Relliel Nakonec léčitelé přece jen věnovali svou pozornost Sukui. Srdečně potom oběma poděkuji. A díky by patřily i Moxxi, i když spíše jen za snahy než za výsledky. Ta se ovšem vypařila dřív než byla Sukui v pořádku. Když se domazlili s Gillem hned se dožaduje vědět jak je to s opeřencem. "Je v pořádku" odpovím na to úsečně a víc k tomu neříkám, vlastně i cestou dolu za školu mlčím. Moje nálada je už tak dost mizerná, a cokoliv na jeho téma to nevylepší. Dobře dělá že si drží odstup. Bezpečná vzdálenost to ale rozhodně není jak si možná myslí. Z mojí sklíčenosti by mě nejspíš nevytáhlo ani kdybych ho kousíček po kousíčku roztrhala. To by mě teď povzbudilo jen krátce. Výstavba školy jde mimo mě, i když nad novou mapkou školy musím jenom zkroutit hlavou. Tupci. Vždyť tenhle pokoj není o nic větší než ten předchozí. Pro lidskou podobu zbytečně velký, pro komfortní pobyt dračí zase malý. Nemám kam bych si teď mapku mohla uložit tak jí zatím nechám vznášet ve vzduchu. Do pokoje ji odložím po hodině. Čekala jsem na až bude Sukui připravena, ale ona zatím čekala až se objeví anděl. Nakonec přece přiblíží. Tomu věnuji krátký, nevraživý pohled než odejdu na hodinu. Raději jako kdyby tam už ani nebyl. Nečekám na skupinku, ani se ale neženu dopředu. Přesto jsem vznášejíc se kousek nad zemí u dveří učebny hned. Tam dám profesorovi jen krátkou omluvu za pozdní příchod rovnou cestou do lavice za dráčkem. Židle se od lavice posune jak jen další stůl dovolí. Sezení za nic nestojí. Židle jsou mi nízké, je to jako dřepět na stoličce. Usazená jak jen nejpohodlněji to jde, si potom ještě natáhnu nohy pod stolem až skoro pod její židli. Místo za kentaurkou by bylo lepší, protože by lavici přede mnou okupovala ona měla bych víc místa pro sebe, ale nevadí. Když se nad tím zamyslíme, tak tohle vlastně bude moje první hodina tady. Okolnosti mi holt nepřály a všechny hodiny které jsem zatím měla mít tak úplně nevyšly. Tak snad tahle bude za něco stát. |
| |||
Nikdo konkrétní Když se ozvou otřesy, jenom se otočim a přimačknu si polštář na hlavu. Po nejaký době mě vzbudí hlas toho sluhy, zase... Ale asi se fakt něco děje, takže se rozespale obleču a vyplácám ven z budovy. Ještě si mnu oči od ospalků, když vyjdu ven. Některý studenti na něco koukaj, tak se otočim za jejich pohledama. "No ty vole..." Ty magoři stihli zbořit školu. Mít v tenle moment cígo v tlamě, tak mi vypadne. Každopádně jsem asi definitivně probranej. Vyfásnu mapu. Moc jí nevěnuju pozornost a rovnou jí zmuchlam do kapsy od kalhot. Když nás pustí dovnitř, hned ve dveřích se zarazim a tu mapu hned zase narovnam. Je to tady úplně jinak. Dokonce i v přízemí. A protože učim až čtvrtou hodinu, je čas na průzkum. Všichni studenti by měli být na hodině, tak by to snad mohlo chvíli stát. Začnu rovnou přízemím. Postupně tak procházim patro za patrem. Raiku a Wilda Ve druhým patře se v jeden moment zarazim, jako bych něco slyšel. Jdu to checknout, ozývá se to z dámských kolejí. To ty holky nemůžou chvíli nic prostě nedělat? Nebo teda dělat co mají? Dost možná si tu jenom někdo něco vyzvedává, ale tady jeden nikdy neví. Dojdu k pokojům, kde jsou otevřené dveře. "Dobrý den," pozdravím studenty naprosto běžně, jakoby nic. |
| |||
Sutiny - Za školou především Hill, Vesa, Alyssa, Miko, Ary Než se mi klučina stihne ozvat, objeví se u nás Alyssa. Přeměřím si jí pohledem. To by vysvětlovalo tu potlačenou démonskou moc, co jsem z ní cítila. Teď je rozhodně silnější. "Ahoj," odpovím jí mile, ale celkem uspěchaně vzhledem k situaci. "Miko?" rozhlédnu se a pohledem se zastavím na hadovi. Je to stejná energie... Rozejdu se k ní. "Už je v pořádku. Teď pomůžu tobě, ano?" pronesu k ní konejšivě a pomůžu profesorovi s jejím doléčením. Dle pokynů se přesuneme ven. Ustaraně pozoruju Tarneyho, jak ho to čím dál tím víc vyčerpává. Než mám ale šanci za ním běžet, vezme si démonku stranou. Nebudu ho v tom případě rušit. Akorát se otočím k těm dvěma, když se objeví Ary. "Ahoj Ary," protočím oči nad tou přehnanou starostí a vezmu Hillovu ruku do svých, aby věděl, že to je v pořádku. "Nic mi... není..." Zmizí mi z dohledu dřív, než jí stihnu odpovědět. Hill se na nás otočí zpátky, když Ary odletí na hodinu. "Asi ano, ale záleží jak se cítíš. Klidně můžeme jít, zrovna lektvary nezní moc namáhavě." |
| |||
Učebna lektvarů Pan profesor dává lekci nějaké studentce. Ta po chvíli odejde a sedne si do lavice. Pak profesor začne hodinu. Ooo lektvary, to zní také moc pěkně. Pokračuje ve výkladu a já ho poslouchám. Stále sem přichází další studenti. Pozdě, ale aspoň dorazili. Dívám se, kam si sednou. Hmmm, kdepak je bleskový kluk a ta trhlá holka? No, rozhodně je doučovat nebudu. Vrátím hlavu k profesorovi a když nám je položená otázka, zapřemýšlím. Jdou také kombinovat lektvary dohromady, jako kouzla? Z myšlenek mě vytrhne klučina, co šel v naší skupině a odpovídá na otázku. Jeho odpověď mě fascinuje. Zázraky a katastrofy. |
| |||
Za školou - Učebna lektvarů Když Luis vezme Maxe do náruče a vyrazí, jdu hned za ním. Chvilku nám trvá, než dojdeme do učebny. Luis projde jako první a já jdu hned za ním. Hodina už začala. “Dobrý večer a omlouváme se za zdržení.” Pronesu na pana profesora a pokračuji za Luisem. Sednu si hned za něho do lavice a dávám pozor (BK57). |
| |||
Jídelna - Za školou - Učebna L Když mě předtím teda posílali do jídelny mylsela jsem že budu mít víc času se pořádně nadlábnout. Ale né, se sotva pustím do masa už zase otravujou že máme jít ven. Tak se neochotně proměním a taky vykročím ze školy. Héj to né s prázdnou teda nepůjdu. Od dveří jídelny se ještě vrátím zpátky pro flák masa a až potom jdu ven. Něco na cestu ne? Že bych někam spěchala se zrovna říct nedá takze jsem tam asi byla jako poslední. Však oni se nezblázní. Venku od toho kyseláka dostanu novou mapu. Pořád s plnou pusou mu na poděkování jen zamručím. …A pak že zase zpátky na lektvary. No taky teda půjdu, ale ne dřív než očíhnu nový doupě. Něco takovýho nepočká. Stojí to za to. Novej pelíšek je obrovskej a hned ho musím řádně provalit. Taky je tu teda normální postel, ale ta mě zase tolik netáhne. Přece jenom spát v dračí podobě je tak stokrát lepší. A má to i vlastní koupelnu…která je teda jenom na člověčí poměry. Jako drak se do ní nevejdu. Ještě než půjdu na hodinu hodím na sebe tu uniformu. S oblíkáním vršku se trochu peru. To je jasný že to nebude hned. Je to poprvý co musím řešit oblíkání s křídlama, jasně že vůbec nevím jak na to. Nějak to ale vyjde a i tu kravatu se podaří nějak svázat. Je sice celá zmuchlaná ale drží. Do učebny ani neklepu a rovnou vycházím. Prófu pozdravím, přihodím rychlou omluvu že jdu pozdě a kecnu si do volný lavice někam…třeba za kentaurku. |
doba vygenerování stránky: 1.3415999412537 sekund