| |||
Pokoj - Kuchyně marsy 19:30 Maid, Butler Opravdu jsem si v jednu chvíli myslela že se samou hanbou propadnu snad až do sklepa. Nejraději bych se někam zahrabala abych měla klid. Tak jsem alespoň zabořila obličej do měkkého polštáře. Snažila jsem se moc nemyslet na to co bylo v učebně. Nějak si to zkrátka nedovedu urovnat. A pomyšlení na to že jsem mohla skončit ještě mnohem hůř, že mi mohla ublížit nebo ještě něco horšího… To mě taky zrovna dvakrát neuklidňovalo. Nakonec je to hlasité zakručení žaludku co mě přivede na jiné myšlenky. Tolik se toho událo, že jsem se nestihla ani najíst. Po budíku jsem zašla do knihovny, což měla být jen krátká zastávka. Trochu jsme se ale zapovídali s Mornielem. Potom přišlo podivné zemětřesení. Při tom jsem raději zůstala hezky na místě. Následoval sraz venku a potom už ještě si učešu rozcuchané vlasy a opláchnu uplakaný obličej než vyjdu do jídelny. Tam už jsou pulty bohužel prázdné, za dveřmi však cítím dvojci démonů která se o tyhle věci starala. Nechci je obtěžovat. Nejraději bych se zase otočila na patě, a šla pryč, ale hlad mě přesvědčí zaklepat na dveře kuchyně a okamžik na to také vstoupit. "Dobrý večer…" špitnu na pozdrav rohaté dívce. "M-mohla bych se zeptat… Tedy. Mmm…omlouvám se, ale myslíte že že že by se našlo něco k jídlu. J-já totiž. Předtím jsem to nestihla…" oslovím nesměle rohatou služebničku která je mi zrovna nejblíž. |
| |||
Ordinace - Ošetřovna Zprudka se posadím, skoro jako by šokem. Nebo úlevou? Oči otevřené dokořán. Ani se nerozhlížím, kde to vlastně jsem. Vím kam jít. Zvednu se z lehátka a vyrazím ven. Jdu skoro jak zhypnotizovaný. Přejdu chodbu a vstoupím na ošetřovnu. |
| |||
Učebna lektvarů Ani mě nepřekvapuje, že mě nezahrnul do pochval. I kdybych měl nejlepší lektvar, je na mě zasedlej... Líně se zvednu a jdu si pro kytky. Vypadaj všechny stejně, tak prostě vezmu ty nejhezčí. Z těch stejných... Naleju do kotlíku vodu, hodim tam dva ty květy. Necham to vařit, ale pořád se to nějak nechce rozpustit. Vesele se na mě ty kytky ksichtí z hladiny. Nadrtim nějaký kořeny na hlínu a protože ty kytky nechtěj pořád zmizet, tak to prostě nasypu na ně. Hrudky jsou hned, ale asi trochu jiný, než maj bejt. Hodim do toho tu poslední kytku a vypnu hořák. Pak za mnou zahřmí a jak se leknu, tak celej kotlík shodim ze stolu (4%-5%=-1%). No to už si děláte prd"ááááááá..!" nedořeknu ani myšlenku a letim vzduchem dozadu. |
| |||
Učebna lektvarů Yqi Jak to vypadá tak současná kaše je poněkud nestabilní a začne rozpouštět kotlík což mně překvapí protože jsem očekávala že proti tomu bude odolný ... myslím ... ne já nevím z čeho se vyrábějí kotlíky. Ale to jsem už přitahovaná k tomu co jsem vytvořila asi ta hmota začíná tvořit homogenní celek, Přestává se mi to líbit a to hřmění a praskání se mi líbí ještě méně, zvlášť když vidím co se vytvořilo. Hustý ... i když to by se dalo říct i o té hmotě, Tohle měl být jednoduchý lektvar a když se kouzlo nepovede má začoudit zasmrdět a to je vše ... myslím. Ale ptát se teď jak k tomu mohlo dojít by bylo stejné jako se prát kdo pustil psy a tak mně napadne jestli by s tím profesor neměl něco dělat. Ale pak jsou k tomu místu přitahováni Zugu, ten démon a ten kluk s parohy na hlavě, všichni tři proletí tím průchodem který se zavře do sebe a já padám vedle lavice. A na mně padá ta hmota, skvělé protože tohle měl být jednoduchý lektvar myslela jsem že je zde přímá úměra mezi lektvarem,schopností případně neschopností a tím co se stane když se to nepovede. Ale pak uslyším zvuk kopyt aby se do mého zorného pole dostala Yqi. „Já nečekala jsem že se tohle stane nebo může stát. Tohle je můj druhý lektvar a jsem sice udělala chyby, ale skutečně ... mrzí mně to. Vážně ...“ Věnuji zkroušený pohled naštvané kentaurce a nedodávám proč jsme nečekala že se to stane protože by tomu Yqi nejspíš nerozuměla. Ani neříkám že jsem se snažila (protože jsme viděli kam moje snaha vedla) nebo se tomu věnovala, protože kdybych se tomu věnovala rozhodně by se nestalo tohle, Také trnu při pomyšlení na reakcí profesora, vzhledem k tomu jak vyváděl při neuvázané kravatě nechci ani domýšlet jak bude reagovat teď. |
| |||
Učebna L Nebýt třídního prófy asi by se to tady vocumlávalo dál. Ale naštěstí se tu objevil a když si všichni konečně zase sedli. Moc úspěchů teda není. Jako teda já sem taky mezi těma co se jim to nepovedlo, ale stejně. Mohl jim třeba necha co si uvařili a nevto prostě vyhodil. Ale ti je asi jedno. Na tabuli nechal napsat další lektvar. Tak jo, teď se budu fakt snažit. Počapu ze skříně co je třeba. Hledáním něčeho v knížce se nezdržuju, prostě zase beru co ostatní. Teda jako lektvary asi nebudou úplně pro mě. To ja mi jasný už z ty první břečky, ale nechci podělat i tenhle. Takže se tentokrát budu fakt snažit. Vodu. Tuhleto a támhleto a nakonec cervenou kytku. Prostě všechno jak je na tabuli. A dokonce to ohřívám i tim jejich ohníčkem (100%). Dobře to sleduju jak to postupně chladne, ale pořád si nejsem jistá jestli se to povedlo nebo ne. Předtím aspoň řekl jak by to melo vypadat a vonět, ale teďka nic. Zvednu ruku a je to takový napůl přihlášení a napůl zamávání. Dlouho nečekám než mě vyvolá a hned se ptám: "Jak u tuhletoho lektvaru poznáme jestli se poved nebo ne?" Možná trochu blbá otázka…Ale nikdo mi tady nezkoušejte říkat že to je až tak blbá otázka, že všichni víte jak to má vypadat. Jak to vypadat nemělo asi ukázala Alyssa, sotva stačím domluvit, ten její lektvar nechá s kraválem zmizet všechny co seděli kolem. Myslela sem jak poznám jestli je použitelnej. |
| |||
Učebna Lektvarů Popošlapuji na místě, jak bych nejraději, kdyby hodina již skončila. Když vstoupí démon zpět do třídy, věnuji mu úsměv. Jakmile se jeho prsty dotknou mého boku, trochu se napružím a začnu švihat ocasem, ale více reakcí, včetně ohlédnutí se, si odpustím. Přeci jen je tu profesor a s těmi již máme své zkušenosti. Každopádně se spokojeně zatetelím, když jsem mezi těmi, kterým se to povedlo. Fascinovaně sleduji úklid a výměnu kotlíků. Dávám ale pozor, abych pochytila zadání dalšího lektvaru. Nabuzená nejen z mého úspěchu a pochvaly, ale také doteku, který mne stále svrbí na boku, se horlivě pustím do přípravy dalšího lektvaru. Vyberu si co nejplnější květy podle popisu v lektvaru a bedlivě je sleduji v lehkém předklonu, než se zcela rozvaří a dají svou barvu lektvaru. Nechám to vařit, abych podrtila hlízy a když mi začne lektvar bublat a po ibišku ani stopy, přisypu a trochu se ponížím, abych v malém kotlíku mohla sledovat, jak se hrudky z hlíz rozpouští. Odložím vařečku a opatrně umístím květ. Rychle uškubnu, když se okamžitě se zaprskáním rozpustí. Haha! Spokojeně se ohlédnu po démonovi se širokým úsměvem. (94%) Vzadu se něco děje. Začnu ubírat plamen, ale pořád pokukuju dozadu. Když zahřmí, trochu poposkočím, stáhnu plamen úplně a už držím v ruce luk. Průrva skrze prostor vypadá děsivě a rozhodně nebezpečně. Nic z ní však nevylézá, ale přitahuje studenty zezadu. "Ne! To ne!" vyjeknu a poposkočím do uličky, abych zasprintovala dozadu. Natáhnu luk, abych démona přišpendlila šípem za oblečení. Portál je ale rychlejší a neměla jsem výhled na čistou střelu. Když se portál zatáhne, frustrovaně zafuním. "Už zase." Popojdu ten kousek poblíž Alyssy, abych na ni shlédla s jasně rozezleným výrazem. |
| |||
Učebna Lektvarů Pocity dost hrubě přeruší příchod třídního. Vnitřek se sevře, než všechno začne opadávat. Opatrně vytáhnu ostré nehty z ruky a stáhnu si rukávy, aby ranky překryli. Až bolestivě přesně jsem vnímal, co se děje jen o pár lavic vedle. Všichni zúčastnění událostí však opustí třídu. Promnu si obličej a setřu slzy, než se narovnám a prohrábnu si vlasy, aby spadaly opět dozadu a nepřekážely mi ve výhledu na tabuli. Nedělali jsme ho už? Nebo to byl jiný? No to je asi jedno. Zvednu se z lavice, abych nabral co budu potřebovat a pak to naházel do kotlíku podle instrukcí. Nejsem ale myšlenkami příliš přítomen a je to znát, když mi květ třapatky zůstane nečině ležet na hutné rudo-hnědé kaši. (37%) Aby toho nebylo málo ve třídě zahřmí až nadskočím. Ohlédnu se dozadu třídy, jen abych viděl, jak trojice studentů mizí v portálu. Poposkočí mi obočí a podívám se na profesora, co s tím bude dělat. |
doba vygenerování stránky: 2.4282748699188 sekund