| |||
Jídelna Remmi, okrajově Aryania, Gill, Miko Víc lidí přijde do jídelny a oběd se začal chystat, jenže to ještě chvilku potrvá. Čekám teda dál, když si přijde kluk pro vodu. Udělám půl krok stranou, ať si může nalít. Dál si ho moc nevšímám, dokud něco neucítím. Můj čich stojí celkem za hovno, ale je jedna věc kterou po čichu ještě poznám. Chlast! Nakloním se k barelu s vodou a přičichnu si, jenže z tama to není. Ten kluk s tím něco udělal. Otočím se tím směrem kterým odešel a vidím že sedí kousek odkud stojím. Asi bych si měl udělat nějaké přátele. Obejdu vílu a poklepu kluka na rameno. “To byl pěkný trik co jsi udělal.” řeknu mu potom co se na mě otočí, s mým nejlepším pokusem o úsměv. |
| |||
Jídelna Remmi, Gill, Aryania Popotáhnu obočí, když mi podá skleničku. Vzhledem k tomu, že je tajemnej jak hrad v Karpatech, tak očekávám, že s tím něco udělal. Vzhledem k tomu, že mu věřím, tak nemyslím, že bych za chvíli tancovala na stole nebo byla pod drnem. Převezmu si tak skleničku s jistým zaujetím. Objeví se tady Ary, když zrovna usrkávám. Stačí jedna její otázka a hodím do sebe větší lok. Okamžitě se mi zvedne nálada. Našla jsem si svého Ruska. Zazubím se na Remmiho. |
| |||
Pánský pokoj 2 - Jídelna Merlin, všichni cestou a v jídelně Nadechnu se, že odpovím, ale jen zavřu ústa a mlčky se vydám v těsném závěsu za ním. Když procházíme kolem těch dvou na chodbě, jdu co nejblíže k protější zdi a kdybych mohla, snad bych se vpila do Merlina. Když se k nám podívá daněk, div se nezakopnu o Merlinovy boty. Stejně ráda jsem, že se nechce zdržovat v místnosti s dívkou. Stejným způsobem ho následuji až ke stolu. Na straně, kde naštěstí nikdo nesedí. Teprve tam se trošku uvolním. I tak si ostražitě prohlížím všechny v jídelně. |
| |||
Jídelna Miko, Gill, Aryania, okrajově Eric Na její žádost jí věnuju tajemnej úsměv. Otočim se za Gillovým uchechtnutim. Já sem vocas! Mělo mě to napadnout! Zakřením se na něj zpátky. Dojdu k barelu s vodou a do dvou skleniček natočim vodu. Přes vršek položím dlaně a zasoustředim se na černou magii skrz každou dlaň. Hezky jednu po druhý (17% a 94%). Hehe. Spokojenej s výsledkem vezmu sklenky a otočim se k odchodu. Vrátim se ke stolu a kecnu si, než Miko podam její sklenku. "Snad bude chutnat," mrknu na ní. Na další plány dostanu pokrčení ramen. Než se stihnu zeptat na něco dalšího, objeví se u nás víla. Lehce přizvednu obočí, když se tak zajímá o Gilla. Docela by mě zajímalo, co za tim je. "Ahoj," pozdravim jí po představení, ale nějak víc se o ní nezajímam. Jen je posloucham. Radši se věnuju Miko, zvědavej, co na to řekne. |
doba vygenerování stránky: 1.6053750514984 sekund