| |||
U brány Raiku Blonďák se představí jako Raiku. Nikoho toho jména neznám, ale nezní vůbec pirátsky, to je jasný. Nechte mě projít po prkně ! Kam jsem se to dostala, to je ústav s minimální ostrahou ! On jenom někoho rafnul do půlky. trhám si duševní vlasy, ale navenek nakrčím podezřívavě obočí. Počkám až odežene pejsana, než se vrátim k tématu. “Mi chceš říct, že seš tu za to, že si někoho kousnul těma malejma zoubkama jo ?“ našpulím rty, zcela očividně mu to moc nevěřím. Nakonec je v něm aspoň trochu rebelie. Při zmínce o zatažení hodiny mu oplatím ty jiskřičky v očích. Mě tam skutečně barvy na malý moment zahrajou a jeden z culíků se obarví do červena. Přistoupím k novopečenýmu rebelovi a zakoukám se mu do očiček. “Proč ne, vypadáš, že by s tebou mohla bejt sranda...“ kousnu se do rtu a koukám na něj zespodu. “Jen je smutný, že pro záškolu potřebuješ důvod.“ uvolním ret ze skusu a smutňounce ho vysunu dopředu a panenkovsky na něj zamrkám očičkama. |
| |||
Učebna L Naberius Jen letmo si prohlédnu příchozí studenty a jejich případné rozhovory s profesorem nijak zvlášť neregistruji. Připravuji si inkoust a ostatní pomůcky. Z mého rituálu mne vytrhne až učitel zahájením vyučování. Již při první podstatné informaci se štětec v mé ruce rozeběhne po papíru. Kdo pozoruje zjistí, že píši znaky ve vertikálních řadách. Občas se přistihnu, že mám lehce vyplazenou špičku jazyka. Snažím se, aby znaky byly dokonalé. Nakonec učitel položí otázku a já jen počkám, až dveře vydrží chvilku zavřené. Pak opatrně zvednu ruku, abych upoutal jeho pozornost. “Alchymie je někdy nazývána magií neobdařených. Se správnými znalostmi, disciplínou a vedením ji může provozovat kdokoliv, protože arkánu nahrazují ingredience. Dokáže působit zázraky, ale také katastrofy.“ pokusím se odpovědět, byť se mi trochu třese hlas a nevím jestli je to odpověď, kterou očekává. |
| |||
Učebna L hlavně Naberius, Lee Učitel je ke mně přinejmenším shovívavý, ale možná je to mým osobním šarmem. Každopádně jsem rád, že semnou nehodlá cvičit před celou třídou. Tedy mu jen na oplátku přikývnu a posadím se zpátky. Dveře se tu netrhnou a tak si mohu dovolit polevit ve strojeném postoji. Nohy pohodlně natáhnu před sebe a opřu se do židle. Malinko se na ní zhoupnu a očima loopnu po klučinovi. Zajímá mě, co má za lubem. Nebo se mu snad dívka líbí ? I přesto, že ho předtím urazila ? pousměji se, ale prozatím potlačím nutkání mu v tomhle ohledu pomoci. Do hodiny se zapojovat dobrovolně nehodlám. O lektvarech nic nevím a zatím na tom nehodlám nic měnit. |
| |||
Les - dívčí pokoj č.20 - Učebna L všichni cestou, všichni v učebně L, Naberius “Jako malá ?“ zafuním mezitím, co mezi prsty drtím zeminu. “Počkej...“ zašeptám zaraženě. Že ji mám ? Jako by to byl nějakej kámoš, teda kámoši se prostě neurážej, že jo. Pche...no a co, že to vlastně mám ?“ nakrčím zamyšleně obočí a než ze sebe stihnu sypat otázky, tak přijde upozornění. “No jo ! Hodina ! Do pylu !“ splašim se a kouknu jak vypadám. No rozhodně tam nemůžu jít takhle a ještě jsem zahnojená. konstatuju při pohledu na ruce a kolena od hlíny. Stáhnu část holek z lesíka a zbytek nechám hledat místo pro hnízdo. Přece jen s tím, co se tu děje budou víc v bezpečí venku. Rozkmitám křídla a fičím ke škole, co to dá. Uvnitř zjišťuju, že to tu je celý jinak. Dost chaoticky proběhnu část prvního patra. Teda jako, vždyť pokoj jsem měla někde tady. Proč tu je všechno jinak ? Ááááá ! panikařím, ale když už nic, tak zahlédnu, alespoň správnou učebnu. Vyběhnu o patro výš a panika není o nic menší. Tohle sama nikdy nenajdu ! Jsem v...vlastně počkat ! osvítí mě a rozptýlím roj do chodeb. Na mých věcech budou stopro zbytky feromonů anebo v pokoji bude čokoláda a bonbóny. Po pár vteřinách se vracejí první včelky a já konečně probíhám dveřmi pokoje. Je mi jasné, že je jiný, ale na zkoumání nemám čas. Zapadnu do koupelny, kde se rychle odrbu z nejhoršího a rovnou proměním zpátky. V pokoji rozhrabu obsah krosny po posteli, protože spoďáry jsou klasicky vespod. Uniformu na sebe soukám už poskakujíc ke dveřím. Košili zapínám ještě na schodech. Trochu chvatně vpadnu do učebny. Kravatu mám přehozenou okolo krku a košili se snažím nacpat do kalhot. “Pardon.“ pípnu směrem k učiteli a chvatně zamířím do nejbližší volné lavice, kde chvatně upravuji svůj vzhled. |
| |||
Za školou – učebna lektvarů Naberius, Morniel a ostatní v učebně Dobrý ten kluk nepřešel do preventivního útoku proti ohrožení které i když se nepotvrdilo tak by k němu dojít mohlo a to nemůže riskovat, takže to znamená že si s Kelly můžu promluvit potom pokud dodržím určitou vzdálenost. Teď jsem reagovala přehnaně a nejspíš na sebe pak budeme muset s Kelly křičet zatímco ten kluk mně bude nevraživě sledovat protože každý kdo se dostane do blízkosti jeho paní je riziko. Neměla by začít hodina? Vydám se tedy směrem kterým by měla být učebna lektvarů pořád ve své velikosti protože tak se můžu proplést mezi ostatními případně se vznést nad nimi, když dorazím k učebně snesu se dveřím zatím co se začnu opět zvětšovat do své obvyklé velikosti. „Tak to bylo měli.“dodám když dosednu na zem, otevřu dveře učebny a nakouknu dovnitř. Páni jich tady je. „Zdravím.“pípnu k profesorovi který mně asi vyčiní že jdu pozdě. „Asi jdu pozdě ... promiňte.“ Potom se rychle vydám s směrem k tomu klukovi ze kterého jsem si dělala předtím legraci, jeho lavice je ve správné vzdálenosti a protože nechci rušit začínající hodinu a tak se neptám jestli je zde volno a rovnou si sednu. |
| |||
Za školou Arthur "Stejně tak obojí dojde k hnilobě, když jsou zbaveni života," doplním s lehce přimhouřeným pohledem. "Beru to jako příslib," odtuším k tématu trnů. Alespoň tomuto by měl dostát. Na tváři se mi rozšíří poměrně krutý úsměv. "Ach tak. Pak je to potom v pořádku a schůzka může proběhnout." V očích mi zajiskří. Poté uhnu pohledem k budově školy. "Mám dojem, že meškáme na hodinu." |
| |||
Za školou - Učebna L marsy 18:05 Opravdu celá třída se postupně shromáždila venku. Dlouho to ale netrvá než nám ten ne právě přátelsky vyhlížející profesor předá nové mapky, načež nám pokyne na další hodinu. Rychle si na mapě najdu svůj, další nový, pokoj a trochu si k němu pospíším. Myslela jsem že to bude jen rychlá zastávečka, no ale návštěva koupelny se mi trochu protáhla. Asi jsem byla až moc nadšená že mám zase svojí vlastní. Koupelnu jen pro sebe. Zpátky do prvního patra kde už začala hodina tak musím spěchat. S křídly jsem tam ale raz dva. Zhluboka se nadechnu než s tichým zaklepáním vstoupím. Jen krůček ode dveří se ale zastavím “P-promiňte. Jen, jen jsem se zdržela na pokoji…” promluvím k profesorovi tiše a hned si jdu sednout na místo (BN57). Cestou do lavice ještě věnuji Mornielovi krátký omluvný pohled za ten svůj zbrklý útěk z knihovny. Ani nedutám, jen abych už víc nevyrušovala. |
| |||
U brány Butler, Wilda "Raiku," doplním i své křestní jméno, když se představí. Uchechtnu se pobaveně. Ta vypadá skutečně zábavně. "Nelíbilo se jim, když jsem kousnul profu do prdele," zazubím se na ní. "No jo, no jo," odmávnu zdejšího sluhu a počkám až zmizí ve dveřích školy. Potom se s jiskřičkami v očích podívám na Wildu. "Hele, co bys řekla na to, že bychom zapekli spolu první hodinu, dokud máme důvod?" |
| |||
Za školou - Učebna L Grim, Zugu Kývnu hlavou na souhlas, když Grim pronese, že bychom skutečně měli jít. Vyrazím za ním a po pár krocích se otočím na nového kamaráda. "Jdeš také?" zeptám se. Nečekám ale na něj a snažím se dohnat Grima. I tak ale dorazím pozdě. "Omlouvám se," zamumlám ke svým botám a rychle se přesunu do lavice před Grima. |
| |||
Sutiny - Za školou poblíž Sukui Když je zavelen přesun, vyletím nad školou a sletím za ní. Jak se přesune i Sukui, vznesu se opět do vzduchu a držím se poblíž, ale dost daleko. Nevím pořád co se stalo a také nevím, jestli by mi Ysea rovnou neurvala křídla, kdybych se přiblížil. Zůstávám tak na dohled a doslech. I když bychom se měli přesunout na hodinu, nechci jít napřed. |
doba vygenerování stránky: 1.4779450893402 sekund