| |||
Nikdo konkrétní Když se ozvou otřesy, jenom se otočim a přimačknu si polštář na hlavu. Po nejaký době mě vzbudí hlas toho sluhy, zase... Ale asi se fakt něco děje, takže se rozespale obleču a vyplácám ven z budovy. Ještě si mnu oči od ospalků, když vyjdu ven. Některý studenti na něco koukaj, tak se otočim za jejich pohledama. "No ty vole..." Ty magoři stihli zbořit školu. Mít v tenle moment cígo v tlamě, tak mi vypadne. Každopádně jsem asi definitivně probranej. Vyfásnu mapu. Moc jí nevěnuju pozornost a rovnou jí zmuchlam do kapsy od kalhot. Když nás pustí dovnitř, hned ve dveřích se zarazim a tu mapu hned zase narovnam. Je to tady úplně jinak. Dokonce i v přízemí. A protože učim až čtvrtou hodinu, je čas na průzkum. Všichni studenti by měli být na hodině, tak by to snad mohlo chvíli stát. Začnu rovnou přízemím. Postupně tak procházim patro za patrem. Raiku a Wilda Ve druhým patře se v jeden moment zarazim, jako bych něco slyšel. Jdu to checknout, ozývá se to z dámských kolejí. To ty holky nemůžou chvíli nic prostě nedělat? Nebo teda dělat co mají? Dost možná si tu jenom někdo něco vyzvedává, ale tady jeden nikdy neví. Dojdu k pokojům, kde jsou otevřené dveře. "Dobrý den," pozdravím studenty naprosto běžně, jakoby nic. |
| |||
Sutiny - Za školou především Hill, Vesa, Alyssa, Miko, Ary Než se mi klučina stihne ozvat, objeví se u nás Alyssa. Přeměřím si jí pohledem. To by vysvětlovalo tu potlačenou démonskou moc, co jsem z ní cítila. Teď je rozhodně silnější. "Ahoj," odpovím jí mile, ale celkem uspěchaně vzhledem k situaci. "Miko?" rozhlédnu se a pohledem se zastavím na hadovi. Je to stejná energie... Rozejdu se k ní. "Už je v pořádku. Teď pomůžu tobě, ano?" pronesu k ní konejšivě a pomůžu profesorovi s jejím doléčením. Dle pokynů se přesuneme ven. Ustaraně pozoruju Tarneyho, jak ho to čím dál tím víc vyčerpává. Než mám ale šanci za ním běžet, vezme si démonku stranou. Nebudu ho v tom případě rušit. Akorát se otočím k těm dvěma, když se objeví Ary. "Ahoj Ary," protočím oči nad tou přehnanou starostí a vezmu Hillovu ruku do svých, aby věděl, že to je v pořádku. "Nic mi... není..." Zmizí mi z dohledu dřív, než jí stihnu odpovědět. Hill se na nás otočí zpátky, když Ary odletí na hodinu. "Asi ano, ale záleží jak se cítíš. Klidně můžeme jít, zrovna lektvary nezní moc namáhavě." |
| |||
Učebna lektvarů Pan profesor dává lekci nějaké studentce. Ta po chvíli odejde a sedne si do lavice. Pak profesor začne hodinu. Ooo lektvary, to zní také moc pěkně. Pokračuje ve výkladu a já ho poslouchám. Stále sem přichází další studenti. Pozdě, ale aspoň dorazili. Dívám se, kam si sednou. Hmmm, kdepak je bleskový kluk a ta trhlá holka? No, rozhodně je doučovat nebudu. Vrátím hlavu k profesorovi a když nám je položená otázka, zapřemýšlím. Jdou také kombinovat lektvary dohromady, jako kouzla? Z myšlenek mě vytrhne klučina, co šel v naší skupině a odpovídá na otázku. Jeho odpověď mě fascinuje. Zázraky a katastrofy. |
| |||
Za školou - Učebna lektvarů Když Luis vezme Maxe do náruče a vyrazí, jdu hned za ním. Chvilku nám trvá, než dojdeme do učebny. Luis projde jako první a já jdu hned za ním. Hodina už začala. “Dobrý večer a omlouváme se za zdržení.” Pronesu na pana profesora a pokračuji za Luisem. Sednu si hned za něho do lavice a dávám pozor (BK57). |
| |||
Jídelna - Za školou - Učebna L Když mě předtím teda posílali do jídelny mylsela jsem že budu mít víc času se pořádně nadlábnout. Ale né, se sotva pustím do masa už zase otravujou že máme jít ven. Tak se neochotně proměním a taky vykročím ze školy. Héj to né s prázdnou teda nepůjdu. Od dveří jídelny se ještě vrátím zpátky pro flák masa a až potom jdu ven. Něco na cestu ne? Že bych někam spěchala se zrovna říct nedá takze jsem tam asi byla jako poslední. Však oni se nezblázní. Venku od toho kyseláka dostanu novou mapu. Pořád s plnou pusou mu na poděkování jen zamručím. …A pak že zase zpátky na lektvary. No taky teda půjdu, ale ne dřív než očíhnu nový doupě. Něco takovýho nepočká. Stojí to za to. Novej pelíšek je obrovskej a hned ho musím řádně provalit. Taky je tu teda normální postel, ale ta mě zase tolik netáhne. Přece jenom spát v dračí podobě je tak stokrát lepší. A má to i vlastní koupelnu…která je teda jenom na člověčí poměry. Jako drak se do ní nevejdu. Ještě než půjdu na hodinu hodím na sebe tu uniformu. S oblíkáním vršku se trochu peru. To je jasný že to nebude hned. Je to poprvý co musím řešit oblíkání s křídlama, jasně že vůbec nevím jak na to. Nějak to ale vyjde a i tu kravatu se podaří nějak svázat. Je sice celá zmuchlaná ale drží. Do učebny ani neklepu a rovnou vycházím. Prófu pozdravím, přihodím rychlou omluvu že jdu pozdě a kecnu si do volný lavice někam…třeba za kentaurku. |
| |||
Sutiny - Pozemky - Učebna Lektvarů především Ys, Gill, Rell, Moxxi, Rekki, Dolly Přešla moje otázky, ale ani nemám moc náladu se v tom teď rýpat. Pořád mám strach o Gilla. A vlastně ani nevím, jestli se něco nestalo i Rellovi. Přejdu Ys rozporování mého stavu a jsem ráda, že léčitel se věnuje Gillovi. Zvednu pohled za zvoláním shora. Dívka, kterou pavoučice hledala, přistane u nás a snaží se mi vyléčit ruce. Když je vidět, že jí to moc nejde, jen se na ní povzbudivě usměji. I když to nejspíš ani nevidí. Pak už se ale ruce začnou hojit. Zleva uslyším své jméno. "Gille..." odpovím mu zpátky se slyšitelnou úlevou. Otočím se zpátky k dívce, když na mě promluví a nestačím jí ani poděkovat, než zmizí zpátky do vzduchu. Počkám na doléčení, poděkuji oběma a zvednu se. Popojdu ke Gillovi a nabídnu mu ruku, aby vstal též. Využiji toho a obejmu ho. Pokud již stál, prostě ho obejmu rovnou. "Jsem ráda, že jsi v pořádku," zamumlám mu do hrudi. "A děkuji." Nebýt jeho, byla bych pod tím kamenem já. Neochotně se odtulím, když jsme vyzváni k přesunu. "Neviděli jste Rella?" zeptám se, zatímco ho hledám cestou. "Nevíš, jestli je v pořádku?" zeptám se přímo Ys, která z nás měla šanci ho vůbec někde vidět. Jen okrajově vnímám opravu budovy a nebudu mít klid, dokud neuvidím bílá křídla. Objeví se u nás nové mapky a jsme očistěni. Když se studenti začnou rozcházet do třídy, konečně ho uvidím. A vypadá v pořádku. S úsměvem na něj zamávám. Vydám se k němu, abychom mohli všichni společně zamířit do třídy. Když tam dojdeme, pozdravím a omluvím se za zpoždění. Zamířím k místům za kentaurkou a usadím se do prostřední lavice (BN63). |
| |||
Sutiny - Pozemky - Pánský pokoj č. 21 - Učebna Lektvarů především Dolly a Grimgull Doletim k němu a k léčiteli. Když slyšim na co se ho ptá, tak jenom rozhodim rukama. To byl přesně ten muj nápad! Ale dobrý, aspoň ze sebe nezkusil udělat další mrtvolu. Ukážu mu palec nahoru, dyž se po mě ohlídne. Slítnu na zem, když nás vyženou ven. Nějak nezaujatě pozoruju přestavbu budovy. Příjemně se oklepu, když mi peřím projede vlna a všechen ten prach je fuč. Před zobákem se mi houpe canc papíru. Vypadá to na mapu. Čapnu jí do ruky a chci jí strčit do kapsy, když ejhle... Pořád mam jenom trenky. S hvězdičkama, moje oblíbený. Jsou čistý tak, že se snad i blejskaj. Jsem tim tak zaujatej a čistym načechraným peřím, samozřejmě, že si ani nevšimnu, kdy půlka odešla, dokud mi neřekne Dolly. "Eeee, jo... Ale skočim se ještě oblíct. Drž mi místo," mrknu na něj a rovnou podle mapky najdu novej pokoj. "Tý jo, tady je i soukromá koupelna, supér!" Zkouknu nový uspořádání pokoje. Nahodim na sebe uniformu a holt teda razim do třídy. Samozřejmě už hodina začla, ale tak co už no... "Pardón," mávnu omluvně k Nabimu, jestli mě probodne pohledem. Oblíkat se umim a dobře, vkusně, takže kdyby chtěl mít kecy na to, že jdu pozdě, tak mu jenom ukážu na uniformu. Jestli bude mít problém, příště můžu dorazit jenom v těch trenkách. Vezmu místo vzadu vedle toho orka, před Myškou (BN71). Ani nevim, jestli se mi představoval, jsem línej nad tim teď přemejšlet. |
doba vygenerování stránky: 1.4702661037445 sekund