| |||
Pánský pokoj č. 14 - Koupelna - Jídelna Luis, Tatiana, Tiriatal Zamračím se, když se blížíme ke koupelně, ale naštěstí jde jenom o zoubky. To mi nevadí. Sejdeme do jídelny a Luis rovnou zamíří k paní Modrý. I když to na něm není zrovna vidět, vím, že se mu nelíbí, že je u ní pan Kapustička takhle. Už to na něm poznám. Když mě Luis posadí vedle paní Modrý, tak si stejně stoupnu na židli ať mám přehled. Prohlídnu si pana Kapustičku. Jo, sedí to. Jeho křídla jsou jak plátky červený růžičkový kapusty a jeho ego smrdí přes půl jídelny. Doufam, že jí tady nevaří. Je to fakt děsnej smrad. Popatám paní Modrou po hlavě, aby byla v pohodě. Pana Kapustičku si přeměřím pohledem a hlídám si ho. Měl něco za lubem. Určitě. |
| |||
Posun marsy 16:45 Liberius, Arthur S jídlem jsem hotová raz dva a určitě se v jídelně nějak nezdržuji. Sotva polknu poslední sousto už se zvedám k odchodu. Rovnou do pokoje. Začátku dalšího dne už nemůžu dospat a vzhůru jsem tak dlouho předtím než zazní školní budíček. Z dlouhé chvíle nevím co, tak si zajdu do sprchy. Není špatný nápad využít toho že ostatní spí a já tak můžu mít celou koupelnu jen pro sebe. Čas při tom také věnuji péči o křídla. Voda se na pírkách sice nedrží dobře, ale já je i tak nerada máčím. Když očista tak řádná a se vším všudy. Jen chvíli na to co se potom vrátím zpátky k sobě se za dveřmi objevuje démonka. Nestačí ani zaklepat na dveře a už je otevírám. Jen na škvírku opatrně vykouknu ven. Bála jsem se co bude chtít, ale ona mi jen přinesla nové oblečení. Vždyť s tou mojí nic není, měla jsem jí jen jednou na sobě. No, na nic se ale neptám a poněkud napjatě si od ní školní uniformu vezmu. Ještě poděkování a zavřu dveře. Nedá mi to a rozložím hromádku, na první pohled to nevypadalo ale co když je nějak změněná. Ale ne. Vypadá úplně stejně jako ta první. Aspoň nebudu muset nosit pořád jednu. Ještě se učešu, trochu upravím a vykročím do přízemí. Po schodech dolů napůl splachtím. Úplně první se ale musím zastavit v knihovně. V tichosti vejdu a ještě tišeji pozdravím. “Dobrý večer” špitnu jen a nesměle se postavím kus za chlapce u pultu. Měla bych se mu ještě omluvit že jsem mu předtím tak utekla, ale počkám až na mě přijde řada. |
| |||
Jídelna Okrajově Jadelyn Dlouho nečekám a přinesou nám jídlo. Vyjdu si pro svoje kuličky, ale přede mnou se k pultu dostane okřídlenej, který si vezme celý džbán a dårlig hersker, která si vytáhne z poklopu láhev rumu. Ta svině má chlast! Zrychlím krok k pultu a hledám poklop s mým jménem, jenže tam žádný není. Kurva! Uvažuju nad tím, že bych prohledal ostatní poklopy, ale nakonec si to rozmyslím a hodím do sebe jednu kuličku. Po tomhle se vrátím na místo, kde jsem před chvílí stál a probodávám tu ženskou pohledem, přesto že se můj výraz nijak nemění. |
| |||
Jídelna Konečně je doplňováno jídlo. Počkám společensky přijatelnou dobu, než se zvednu a elegantně se vydám k poklopům. Rychle naleznu ten svůj, možná protože je i o tolik jiný. Zvednu láhev, která je pod ním schovaná a otočím ji v rukou, abych zjistila o který alkohol se jedná. Inu, rozhodně na mne šetřili, ale k jídlu to postačí. Vezmu si adekvátní skleničku a vyrazím zpět ke svému místu. Odzátkuji lahev rumu, který alespoň pěkně voní a naliji si. Studenti i profesoři zatím vytvářejí poměrně dobrou zábavu k jídlu, tedy zůstanu pozorovat dění. |
| |||
Koupelna - Pánský pokoj 15 - Jídelna Wayne, Kimi, všichni cestou a v jídelně Ani studená voda příliš nepomohla. Omyji se tedy aspoň, dokončím úpravu svého vzhledu a hygienu a nechám ty dva, ať se cukrují ve vaně. Vrátím se na pokoj, kde se převleču do darované hromádky. Rozhodně to není tak pohodlné, jako mé vlastní oblečení, ale co nadělám. Rychlým nahlédnutím zjistím, že pokud nechci hned po ránu soupeřit se soky o pozornost mé drahé nebeské víly, nemá smysl ji jít vyzvednout. Stejně se však potřebuji posilnit, protože si připadám, jak kdybych týden nejedl. A musím být ve své nejlepší formě, jestli chci získat navrch a náklonost její společnice. Vyrazím proto do jídelny. Pozdravím tak obecně do davu a hodím jedním pohledem po démonské moci, kterou zde cítím. Při pohledu na něj mne nemůže napadnout nic jiného, než další sok. Nechám to však být a vyrazím k pultu se speciální stravou. Vezmu svůj džbán se zlatavou tekutinou a také dva poháry. Vyrazím ke stolu, kolem oken. Skoro až na konec stolu, tak abych viděl na dveře. (H80) |
| |||
Aklépius a Claudile, všichni v jídelně, Awila Když se dozvím, jak dlouho jsem byl mimo, příliš radosti mi to neudělá. Věřím však tomu, že se mí kolegové ujmou mých povinností a bude všechno v pořádku. Vzhledem k tomu, že jsem ze svých dnešních povinností na hlavní budově omluven, mohu se pro jistotu zdržet v tomto areálu. Rozhodně to vypadá, že tu potřebují každou pomocnou ruku, když na to přijde. Dám tedy ošetřovatelům vědět, že budu na pozemcích, kdyby mne potřebovali a vyrazím do jídelny. Akorát včas na prostřené pulty. Naberu několik toastů a kapsu naplním drobotinami, které mohu použít jako pamlsky. Hned na to opět odejdu, cestou ukusujíc toast. Vyjdu zadním vchodem budovy a zamířím přes večerní pozemky k lesu. Stejně jsem chtěl prozkoumat, co bylo chyceno za školními zdmi. Co mne však překvapí, jsou čerstvé vlčí stopy. Vydám se po nich, dojídajíc poslední z toastů. |
doba vygenerování stránky: 1.3449618816376 sekund