| |||
Posunový příspěvek Pánský pokoj č.9 - pánská koupelna a zpět - Jídelna Wayne, všichni v jídelně Klepání mne nemá absolutně šanci vzbudit. Přeci jen obnovuji síly, po celém tom šílenství včerejška. Na zvon rozespale a nespokojeně zamručím. Ještě chvíli se převaluji, než pochopím, že teď už neusnu. Neochotně se tedy zvednu a zamířím do koupelny. Uniformu jen překročím a věcně nasratému vlčkovi jen mávnu v pozdravu. Opláchnu se, rychle proběhnu ranní hygienu, zčeknu se v zrcadle a zamířím zpět na pokoj. Navléknu se do uniformy ala Kelly - povolenou košili, povolenou vázanku. I tak je mi hic a to jsem se ještě nikam nevydal. Složím ruce za hlavou a vyrazím do přízemí. Vzhledem k tomu, že chci mít přehled, tak obejdu stůl a posadím se k oknu. (H73) |
| |||
Dívčí pokoj č. 31 - Dívčí koupelna Whitney, Moxxi, Kristy Ležím ve své posteli, stále schoulená do klubíčka a čekám na ty dva, až přijdou. Jak tam čekám, tak tvrdě usnu a probudí mě až ranní klepání na dveře. Vylezu z postele a dojdu ke dveřím, kde místo Luise a Maxe je Maidka, která mi předá uniformu, rozvrh a další instrukce. Slušně jí poděkuji a s věcmi se vrátím na postel. Měla bych si vybalit věci a uklidit si tady. Pustím se do rozbalování svého batohu a úklidu pokoje. Když mám vše hotové, obleču si uniformu. Vezmu si věci na hygienu a vyrazím do koupelny, kde už jsou tři studentky. Dvě se koupají a třetí si čistí zuby. “Přeji krásné dobré ráno.” Dojdu k umyvadlu a začnu si čistit zuby. |
| |||
Jídelna - Dívčí pokoj č. 14 - Dívčí koupelna Whitney, Moxxi Dorazím ke skupině a poslouchám jejich konverzaci. Když je čas se uchýlit k odpočinku, rozloučím se a zamířím rovnou do svého pokoje. Zjistím, že má nastražená pavučina je přetržená. Vejdu do pokoje, ale naštěstí se nic neztratilo. Převleču se a jdu spát, vzbudí mě až klepání na dveře. Dojdu ke dveřím, otevřu a dostanu novou uniformu. Poděkuji a jdu si ji vyzkoušet. Padne mi mnohem lépe, než ta předchozí. Chvíli se prohlížím a pak vyrazím z pokoje do koupelny, kde provedu svojí ranní hygienu. Posléze se ponořím do bazénku, podívám se na spolužačky a pozdravím je: “Dobré ráno.” Koupel mi zabere tak hodinku. |
| |||
Posunový příspěvek Ošetřovna - Tarneyho kabinet - Dívčí pokoj č.1 - koupelna Rekki, Tarney , Whitney, Maidka Léčitel se probudil rychleji, než jsem čekala. Ono dobře, protože mi přišlo, že ošetřovna zachvíli praskne ve švech. Teda, jako nejdřív sem myslela, že mluví z cesty, ale jak se mu v rukou objevila čokoláda všechno jsem zapomněla. “Díky.“ opětuju mu unaveným úsměvem a zahryznu se do tabulky, teprve když vstane, tak si uvědomím, že musím vypadat, jako nenažraný čuně. Kdo, mě zná tak ví, že postavit přede mě sladký je konečná...všechno zbaštim. Okolo lůžka začala bejt tlačenice a protože už nemám, jak bych pomohla, tak mě propustí. No a pak už to šlo rychle. Upatlaná od čokolády jsem dorazila k drakoušovi, což teda nakonec nebyl drak k mýmu zklamání. Vono, ale respekt z něj šel možná větší, takže jsem se mu omluvila asi třistakrát, za to že sem mu takhle vajchla pryč. Naštvaně mi, ale nepřišel, takže jako dobrý no. Pověděli jsme si, co bylo potřeba a já odcházela nadšená. Jo a zapomněla jsem tam bágl, takže jsem se vracela a znova se omlouvala. Prostě celá já. Pokoj byl naprostý žůžo. Vlítla sem tam, jako velká voda a hned to tam začala zkoumat. Jen podrážděný bzučení v batohu mě vytrhlo z euforie. Takže sem holky ubytovala v tom luxusním hnízdě a otevřela okno, aby mohly ty workoholičky začít pracovat. Pak, ani nevím jak jsem vytuhla na posteli s čokoládou položenou na břiše, jako když baští vydra.... *** Ráno mě probudilo zaklepání. Celá rozcuchaná ve včerejším oblečení jsem se došourala ke dveřím. “Joooo ?“ zívla jsem na postavu za dveřma. Hrozně milá holka. Předala mi uniformu a já ji v samotným záchvatu nadšení objala, než mi zase došlo, že to asi bylo moc. “No já...hehe...ahoj.“ dostala jsem ze sebe, než jsem zapadla zpátky na pokoj. Rychle sem šla zkontrolovat holky a pak vyhrabala župan a taštičku s hygienou. Na mapě jsem našla, kde je tu koupelna a poskakováním vyrazila. Dneska bude super den ! rozhodla jsem. Vrazila jsem do umývárky s elegancí slona a zrak mi padnul na holku s mechanickou rukou. “Ahoj.“ usmála jsem se zářivě a obhlídla jsem to tu. “Hustý ! Bazének.“ bylo jediný, co ze mě vypadlo, než jsem shodila župan a zapadla do bazénku. A pěkně to šplouchlo. |
| |||
Marsy - 11:30 - 16:00 Ošetřovna - Dívčí kolej, pokoj 24 - Chlapecká kolej, pokoj 15 - Koupelna Sukui, Ysea Když jsem konečně propuštěn, je poměrně pozdě dopoledne. Skoro poledne. Předpokládám, že v tento moment je Sukui i Ysea již pryč. Zamířím tedy rovnou k jejímu pokoji, tentokrát mne ani nenapadne, že bych se napřed mohl převléci a upravit. Naléhavě zaklepu na jejich dveře a doufám, že otevřou. Jestli neotevřou, nebo na pokoji nejsou, jsem ochotný poměrně dlouho počkat, než zamířím do svého pokoje. Pokud otevřou, nebo přijdou, během toho, co tam čekám, věnuji Ysee díky a Sukui pevně obejmu - jestli se tedy nechá a Ysea mne nechá. Zapředu krátkou konverzaci, než se odeberu do postele. Musíme si odpočinout všichni, bůhví co nás čeká následující den. Klepání úspěšně prospím, z postele mne dostane až školní zvon. Křídla mne pořád fantomově bolí, takže je držím poměrně volně, zatímco vyrazím do koupelny. Málem se přerazím o hromádku za dveřmi. Jen ji zašoupnu do pokoje. Zaberu sprchu a pustím na sebe studenou vodu, doufajíc, že mne to dostatečně probere z toho divného stavu v kterém jsem. Smrtelnost stojí za prd. Všechny cestou a v koupelně jsem úspěšně přehlédl, jak jsem myšlenkami úplně mimo. |
| |||
Posun: Ošetřovna - Pozemky - DP 23 - Koupelna - Jídelna Whitney Konečně mne taky pustí. Šla bych si zastřílet, ale v poslední době mne to poměrně baví s někým. Stejně jsem ale po ležení na tom lůžku celá zlámaná a ztuhlá, tak se alespoň dojdu proběhnout po pozemcích. Když jsem protažená, vyskáču schody, abych se dostala na pokoj. Překvapeně zjišťuji, že je tady i třetí terč. Ani jsem si nevšimla, že ho někdo rozmrazil. Zbytek dne dospím v pohodlné pozici. Probudí mne až klepání, na které reaguji ostražitě. Je to ale jenom poslíček, co nese další uniformu. S povzdechem si ji převezmu. Dojdu se omýt a posléze nasoukat do uniformy. Upevním brašničku, toulec i luk. Teprve potom vyrazím skočmo ze schodů dolů, abych počkala na snídani. Protože mi po tom celém dni vynechaných jídel skutečně chybí má strava. Zastavím se u stolu, když už u něj někteří jsou, ale utíkám pohledem ke dveřím do kuchyně. (P55) |
| |||
Posunový příspěvek Jídelna - Dívčí pokoj č.3 Kelly, Vesa Naše rozrůstající se skupinka nedělá moc dobře nikomu z nás bych řekl. Nedokážu tak mít v přehledu všechny a navíc jsou všichni moc blízko. Naštěstí se brzy přesuneme do patra, do Kelly pokoje. Jestli mne dívky nepustí dovnitř, zůstanu stát a později sedět, na chodbě za jejich dveřmi, od kterých se nehnu, dokud budou vevnitř. Jestli mne dovnitř pustí, jsem rád, avšak stejně se Vese nemotám do hovoru a toho, co chce dělat. Pokud nás na chvíli opustí, vrhnu za ní starostlivý pohled, ale neprotestuji. Tak jako tak, strávím zbytek dne po jejich boku. Pokud si urvu u něco spánku, zlobit se nebudu. Když se ozve klepání, bez většího zamyšlení otevřu a usměji se na dívku, co nese Kelly uniformu. Převezmu ji jí. Položím ji na stůl, aby mohly ještě spát, než se ozve budíček. Sám zůstanu popocházet po pokoji, abych se s nimi domluvil na dalším postupu, hned jak se vzbudí. |
| |||
Posunový příspěvek Druhé patro, velký pokoj č.4 - Jídelna Tarney, všichni cestou a v jídelně “Uhhh...to snad ne.“ povzdechnu si otráveně, když mne ze spánku probudí zvon. Tohle místo je, jako špatné vězení a ke své nelibosti mám vlastního dozorce. Nechce se mi vstávat, ale při pomyšlení na včerejšek nakonec vztekle odkopu peřinu. Takové neuctivé chování. Dopraven svázaný takřka v kozelci, jako stylový doplněk nevkusného kusu nábytku. I když v porovnání s vybavením mého pokoje se to dalo považovat za luxusní kousek. Přehlédnu pohledem svou celu a povzdechnu si. Tohle postrádá eleganci a zdravé pozlátko...s tím budeme muset něco udělat. rozhodnu se a prohrábnu rukou rozcuchané vlasy. “No samozřejmě, teď abych se o vše staral sám.“ držím v rukou pramen vlasů. Mám roztřepené konečky ?! zděsím se a zaostřím. Ne, naštěstí ne. Vstanu a protáhnu se, včetně svých křídel. Zamířím do koupelny, jediné místnosti, která tu za něco stojí. Kabelu z černé kůže mi naštěstí poskoci mé sestřenice nechali. Tak vytáhnu svou sadu a naložím se do vany. Pro začátek začnu manikůrou, včera jsem zjistil, že mi ti hrubiáni málem zlomili nehet a jak jsem se cukal, tak mé nehty ztratili na dokonalosti. Když je hotovo, rozčešu si vlasy, které následně úpravím u zrcadla. Musí být dokonalé. Z nohou postele vezmu své oblečení. Luxusní kožené kalhoty s opaskem z baziliška, vysoké boty z nejjemnější kůže a tmavý plášť zdobený stříbrným vyšíváním, který má hodnotu menšího domu. Řemeslná práce, šitá na míru. Když jsem se svým vzhledem spokojený vyjdu ze dveří, jen abych zjistil, že mi na ně někdo pověsil odporné kusy oblečení. “Ne...to ne. Nikdy !“ chytnu tu odpornost a hodím ji za dveře. Přece si nepokazím styl ! zavrtím nevěřícně hlavou a vytáhnu z kapsy mapu. “Jídelna.“ zapíchnu prst s dokonalým nehtem do mapy a vydám se tím směrem. Spatřím ho jen, jak vlezu do dveří. O tý uniformě si budeme muset promluvit. rozhodnu se a namířím si to přímo k němu. Čím jsem, ale blíž, tím je děsivější, takže můj krok zpomalí a já se zmůžu jen na křečovitý úsměv a pokývnutí hlavou. Zmetek ! Obhlédnu krátce stoly u zdi načež se otočím a zamířím do čela stolu na druhé straně. Sednu si přesně proti Tarneymu. Roztáhnu křídla a pohodlně se uvelebím s nohama na stole. Ruce mám složené na holém břiše a upírám na něj pohled. Z dálky nějak postrádá svou hrozivost. Rozhodně budu větší sousto, než si myslí. |
| |||
Posunový příspěvek Jídelna - Pokoj číslo 5 Dolly Dojím svoji večeři, dám misku i lžíci do špinavého nádobí a vrátím se zpátky na pokoj. Jakmile jsem v něm, jdu rovnou spát. Takhle za dne je to zvláštní, ale budu si muset zvyknout. Z mého spánku mě probudí až zaklepání na dveře. Když se vysoukám z postele, najdu za dveřmi vlka, který mi předá nové oblečení, za které mu poděkuju, než odejde. Dveře zase zavřu a pomalu se obleču do toho oblečení co jsem právě dostal. Hadr (kravata), stejně jako včera zavážu osmičkovým uzlem. Ve chvíli kdy se obleču, ozve se další zaklepání. Tentokrát když otevřu dveře, stojí na chodbě místo vlka Dolly držící hromádku oblečení. "Dobré ráno Dolly. Chceš zase pomoct s oblečením?" zeptám se vlídně. |
doba vygenerování stránky: 1.3585841655731 sekund