| |||
Všichni cestou a v jídelně Odnesu si zavazadla do přiděleného pokoje v druhém patře. Nejprve si ale dám koupel, než se zabydlím. Vybalím si své věci a jdu si lehnout, ať mám dostatek sil na další den. Po spánku si dám rozcvičku, ranní sprchu a samozřejmě nezapomenu na své zuby. Vyleštím brýle, uhladím čisté oblečení a vydám se dolů do jídelny. Popřeji všem přítomným dobré ráno a usadím se opět do "profesorského" čela (J53). |
| |||
Chlapecké koleje - Jídelna - Pokoj č.3 - Koupelna Wayne, Relliel, ostatní cestou Zabouchnou se za mnou dveře. Chvíli tam stojím jak opařený a vůbec netuším, co se to právě stalo. Bylo to... zvláštní. Takové nutkání mu pomoci, ulevit mu, ale nevěděl jsem jak. Podvědomě si přejedu palcem a ukazováčkem k sobě přes ohryzek. Můj choker. Musel zůstat na jeho hodinkách. Zatřesu jemně hlavou, abych se probral, když na mě promluví vlk. "Eh, asi ano..." Jsem ale celkem nesvůj. V podstatě jsem ho nikdy nesundal. Pořád trochu duchem nepřítomně s ním dojdu do jídelny na večeři a když se pak se mnou rozloučí, vydám se zpátky už na svůj pokoj. Zkontroluju, jestli se mi náhodou nepovede rozběhnout nějaká ta moje elektronika, než to zalomím. Zprudka se posadím a promu si oči, abych se ujistil, že se mi to jen zdálo. Ztěžka polknu. Ale co když... To tak je..? Popadnu ručník a pár věcí na hygienu a už teď trochu nervózně jdu do koupelny. "Ahoj," tak spíš zamumlám a vklouznu do bazénku. |
| |||
Jídelna - Dívčí pokoj č. 3 Hill, Ves, Eric, Morniel "Myslím, že to je trochu složitější..." poznamenám zamyšleně na jeho poznámku. "Obávám se, že tě budu muset zklamat, ale alkohol tu běžně není. A nejsem si jistá, jestli má Miko ještě nějaký zásoby. Můžeš se ale zkusit domluvit s Tarneym nebo dát návrh u třídního zástupce Gilla, třeba by šla zařídit nějaká výjimka," pokrčím rameny. Kristy se shodou okolností nachází v jídelně, tak mu netrvá dlouho ji najít. Ta se k nám nakonec připojí. Když je připravená večeře, ještě čapnu do ruky kousek nějakýho sladkýho pečiva a jdeme nahoru. |
| |||
Jídelna hlavně Tarney Já to tušil, děkuju pěkně sestřenko. zašklebím se v duchu na tu, která všechno tohle spískala. Pro dnešek jsem rozhodnutý tohle malé drnkání na nervy nechat být. “Výborně, rád budu kempovat s nejlepšími.“ usměji se na profesora, ale jestli v tom někdo vycítil byť náznak upřímnosti...musel být slepý a hluchý. Přes moji masku mě však jeho pohled znervózňuje a ty individuální hodiny ? Budu muset vymyslet, jak se jim vyhnout. “Spolehněte se profesore.“ ujistím ho a špičky bot natočím směrem pryč. “Je to vše ? Smím odejít ?“ |
| |||
Asklepius, Claudile, Shizei, všichni cestou Když s vyprázdní ošetřovna dovolím si unavený povzdych. Nahážu do sebe již studené jídlo a jsem docela rád za úpravu ošetřovny a čokolády, jinak bych tady asi usnul. Odpoledne dorazí Asklépius a po chvilce i Claudile. Nakonec se probere Shizei. "Čtyři odpoledne. Dal jsem vědět řediteli, že nedorazíš na denní výuku. K večeru by měl pak dorazit Rubus, tak se domluvíme, jak se tu budeme střídat, ať je tu vždy někdo k dispozici." Do ošetřovny zavrávorá zraněný mladík, ale než vůbec cokoliv, prostě zmizí. Ale já už se tu asi ničemu nedivím. Rozloučím se s nimi a vydám se do svého pokoje. U jídelny vycítím prince a všimnu si i mladíka z ošetřovny. Hned to dává větší smysl. Dám si pořádnou horkou sprchu a mám v plánu spát dokud to půjde. |
doba vygenerování stránky: 1.4072570800781 sekund