| |||
Portál - Kabinet třídního Damien, Butler Raději se příliš nerozhlížím, místní uklízečka by měla dostat padáka, jestli zde tedy vůbec nějakou mají, že. Pořád slabě doufám, že to zde bude lepší, ale prostory laboratoře mne příliš neohromily svou čistotou, což si asi náš průvodce uvědomuje a přidá do krokou. I tak se neubráním nakrčení nosíku. Schodiště vypadalo, alespoň čistě. Dokonce mne mile překvapí, že zde je obchod. Doufám, že dobře zásobený. Peníze pro mne nejsou problém, takže bych zde mohla alespoň trochu důstojně žít. Vitana změna oproti předchozímu. Zděšený pohled se zastaví na té nevábné zdechlině a to nemuluvím o tom odéru. Z kableky prontně vytáhnu parfemovaný kapesníček a přiložím jej k nosíku. Radějí odvrátím pohled. Ano už jsem slyšela o nemrtvých, ale toto. Fuj, fuj a ještě jednou fuj. Otřepu se odporem. U nástěnky prolétnu jména a jedno z nich mě zaujme a vyvolává ve mě malinkou naději, že to nebude tak zlé. Ještě víc mne potěší, že budu mít pokoj sama pro sebe. Zatleskala bych nadšením, ale nehodilo by se to. Alespoň se výraz změní v usměvavý. Školní ples i to zní nadějeplně. "Vskutku." Po cestě dokonce i trochu poklidí. Ve sklepení se asi úklid až tak neřesí. Sluha nám otevře dveře, pravděpodobně nějak zamčené, jinak by postrádalo smysl to divadlo kolem otevírání. Rozhodně i prostor kabinetu vypadá vhodně. Elegantně se posadím se do křesílka dále od dveří, úhledně složím kapesníček a vrátím jej do kabelky. Trochu mě zaráží, že nás nepřivítal někdo výše postavený, jak se sluší a patří. Že by i zde nebylo kulturní prostředí? Možná sepíšu nějakou stížnost. |
| |||
Jídelna Komori, ostatní v jídelně "Fufíí," mrouknu spokojeně, když prochází skupinka z ošetřovny. "Jak se jmenuješ?" zeptám se jí, "Máš heský vlasy, fuffíí." |
| |||
Společenská místnost Gany "To je dobře, trochu jsem se zapomněla," usměji se na ni. "Nemáš hlad? Léčitel říkal něco o tom, že bude za chvíli oběd," navrhnu jí. Přeci jen po tolika použitích magie, a celkového běhání sem a tam, začínám mít hlad. A přijde mi, že Gany jistě také musí mít hlad. Tak nějak přejdu, co jsem s ní chtěla řešit. Přeci jen to není tak důležité a jistě má své důvody. (26%) Ať již se vydá do jídelny nebo do sklepení, jdu s ní. |
| |||
Všichni na ošetřovně a cestou Vyplazím se z tělocvičny. Kývnu Shizeiovi na pozdrav a pokračuju otráveně na ošetřovnu. Pozdravím Askla a Rekkiho a poprosím je o ošetření. Jakmile je hotovo, poděkuji a zase se odplazím pryč. Tentokrát zamířím rovnou ven z tohohle ústavu. Hned venku narazím na třídního. O klučíka před dveřmi ani nezavadím pohledem a pokračuji rovnou k Tarneymu. Vše mu dostatečně tiše nahlásím, aby to neslyšely zvědavé uši. Na závěr proslovu mu popřeji dobrou noc a vyrazím konečně pryč. A jestli mě ještě jednou někdo probudí uprostřed noci kvůli téhle bandě neschopáků, nebudu tak příjemná jako dnes. |
doba vygenerování stránky: 1.4129011631012 sekund