| |||
Eric, Yqi, Kimi Jako první dorazí Eric s chlapcem, který již z dálky nevypadá ani trochu dobře. Když ho opatrně položí na bok, okamžitě se vrhnu na kontrolování životních funkcí. S výrazem, který ze starostlivého přejde do zcela neutrálního, sklepnu hodinky tak, abych mohl zapsat čas konstatované smrti. Poté chlapce opatrně přendám do chodby vedle sebe, abych se mohl věnovat Kimimu, kterého nese Yqi. Ten naštěstí nevypadá tak strašně. Dostane lehkou dávku léčivé energie, abych mu jen provizorně vyspravil podrcený kotník (48%) a neplýtval manou. Vyspravím ho jen tak, aby sám došel na ošetřovnu. "Odeberte se prosím na ošetřovnu, kde se Vám postarají o zranění," vyzvu ho tichým hlasem. "Vraťte se k profesorům, abyste mohli převzít další vysvobozené studenty." Vyzvu dvojici nosičů. |
| |||
1.patro Eric, Kimi, Wayne, Asklépius Nakukuji a jsem ráda, že mne profesor vzal na vědomí. Když začnou odklízet trosky, opatrně vykročím za nimi. Hned jak nás pobídnou, abychom chlapce přesunuli, vystartuji tím směrem. Opět klapot zvolním, když si všimnu těch zranění. Ty dřevěné třísky trčící z hrudi kluka, kterého se ujímá mrtvolně vypadající muž, rozhodně nevypadají slučitelné s životem. Ten druhý je však při vědomí, i když některé části těla jsou v divném úhlu. Trochu se zvětším, abych ho mohla pohodlně zvednout a odnesu ho za léčitelem, i když bude kluk protestovat. Zůstanu postávat poblíž, čekajíc na další pokyny, ohlížejíc se i k troskám, zda nás bude znova potřeba. |
| |||
Sutiny Wayne, Kimi Odhrabávání nám společně s chlápkem jde rychle a za malý moment jsme na střeše. Po tom co se dostaneme na střechu na mě kývne a poděkuje, to kývnutí mu opětuju, ale jinak nic neřeknu. Dál už se pustí do hledání zavalených, vím že upíři mají lepší smysly, tak ho nechám pracovat. Zanedlouho zjistí chlápek, kde kdo je a tyto informace předá profesorovy. Pak už se na nic nečeká a učitel, společně s ostatními začne odklízet sutiny. Já postupuju za uklízecí četou a čekám, až najdeme ňákého člověka. První koho najdeme jsou dva kluci. Vezmu toho co je v bezvědomí do náruče a otočím se na toho druhého. “Pokud můžeš chodit, pojď se mnou. Pokud ne, počkej tady, hned u tebe někdo bude.” Hned co to dořeknu odejdu za ranhojičem, u kterého položím chlapce. “Nevím v jakém je stavu, neměl jsem čas to zkontrolovat.” |
| |||
Sutiny Tarney, Sukui, Nybe Musím uznat, že profesor to má pod kontrolou. Dvě minuty na organizaci vyprošťovací skupiny...to je krásný čas. Nelením a naviguji, kde je možné odstranit sutiny, tak aby nebyl nikdo zraněn. Potěšilo mě i předchozí uznalé pokývnutí králičice, ale nebyl čas na to reagovat. Jako první zachytím dívku, v jejich myšlenkách cítím naléhavost a dostanu i jméno. “Profesore. Tímto směrem je dívka a říká, že Gill je zavalený.“ ukážu příslušný směr. “Děvče, jsme na cestě k vám. Jak je to s ním vážné ?“ pošlu cílenou telepatickou zprávu, bohužel víc udělat nemohu, ale pokud budeme znát rozsah zranění...můžeme prioritizovat cíle. Jako další uslyším dívčí myšlenky a naříkání. “Tam ! Další dívka.“ ukážu opět příslušným směrem. “Snažíme se. Vydržte v klidu a zkuste se nehýbat. Jak vážně jste zraněná ? Jak se jmenujete ?“ vyšlu zprávu dívce. Nevím, jak na tom je, ale pokud udržím její mysl aktivní najdeme ji snadněji. |
doba vygenerování stránky: 1.4054720401764 sekund