| |||
Jídelna Tatiana, Max, Tiriatal Okamžitě mi trochu pufne límeček, když vidím, jak ji uši vystřelí do vzduchu a ocasem začne zametat. "Jsem rád, že tady o tebe má také někdo... Starost..." trochu přimhouřím oči. Plán s Maxíkem vyšel, jak jsem čekal, takže v tomto ohledu jsem spokojen. Jsem rád, že na ošetřovně již očividně nebyla, když mne semlel ten bordel. Ještě by si dělala zbytečné starosti. Zvedne se ze židle, tak trochu ukročím, abych ji udělal prostor. Když se vytáhne, trochu skloním hlavu. Překvapeně se po ní podívám, když dostanu pusu na tvář. Nevypadá to ale, že by mi to jakkoliv vadilo, spíše naopak. Sevřu ji v náručí. "To je dobré. Udělali jsme, co jsme uznali za nejvhodnější v danou situaci. Nikdo to nevyčítá, všechno je v pořádku," brouknu ji do vlasů. "Jestli si o tom ale budeš chtít promluvit, jsem tu pro tebe," dodám a spokojeně zaregistruji, že se démon klidí. Nemohu říci, že by tam osten žárlivosti nebyl, ovšem nemohu žárlit na každého, kdo jen položí otázku. Třeba skutečně neměl zlé úmysly. |
| |||
Jídelna Jadelyn Směsice příjemného překvapení a nenadálého štěstí se mi rozlije po tváři. V očích mi jistě zatančí veselé jiskřičky, když na ní přes okraj poháru hledím. Je proměnlivá, jako počasí...ale zdá se, že bude slunný den, obrazně řečeno. “Výtečně. Po první hodině se tedy pustím do příprav. Nějaké speciální přání ?“ snížím trochu hlas a malinko nakloním hlavu ke straně. V očích mi hraje neskrývané lišáctví a na rtech tajemný úsměv. |
| |||
Jídelna Na dohánění jen pokývnu hlavou. Ostatně jsme ve škole, všichni tady mají co dohánět. Jen mne sem matka potkala, abych poznala blízkost smrti, nebo co to vlastně mlela. Je mi to upřímně fuk, vystuduju a vše bude při starém. Aby tomu tak nebylo, musela by prodat palírny. "Tedy ji posuneme na novou úroveň, ne nutně to musí být vynahrazování, nikoliv?" stočím k němu pohled. |
| |||
Jídelna Eric,Jadelyn Spokojeně se usměju, když zachytím jeho myšlenky. Gesto mi neopětuje, ale stačí mi, že mě vzal na vědomí. S trochu samolibým úsměvem provedu čelem vzad a vrátím se zpátky k Jadelyn. Posadím se a položím pohár na stůl. “Kde jsme to přestali...ach ano, knihy.“ poklepu na přebal prsty. “Mám, co dohánět.“ přiznám s úsměvem a trochu se k Jadelyn nakloním. Nic, co by bylo za hranou společenské normy. “Co se týče procházky...věřím, že s trochou přípravy, by mohla být zajímavější.“ přimhouřím trochu oči a sáhnu po poháru, abych smočil rty. |
| |||
Jídelna Tatiana,Luis, Max Trochu se zamračím, když mi děvče sdělí, že úplně v pořádku není. Smutek, no pro začátek.... nedokončím myšlenku, protože na nás zahýká paroháč. Zvednu hlavu a to jeho významné macho pokývnutí sleduju s pozdviženým obočím. Narovnám se a mlčky sleduji, jak dívka se za malou chvilku stihne otlapkat s číčou, políbit s s drsnou vysokou a přitom mě v každé větě bránit. Celou dobu je pozoruji se spokojeným výrazem. Vlastně to není tak špatné, parůžky je dobré nechat vyrůst, než se pověsí na zeď. proběhne mi hlavou a vzhledem k tom, že už je na pultech jídlo se mohu bez rozpaků vzdálit...tak aby to nevypadalo, jako trapné odehnání. “Mno...vidím, že už jste v dobrých kopytech.“ sdělím se sladkým úsměvem Tatianě “Luisi, Macíku...těšilo mě.“ pokynu oběma hlavou a kočičákovi přidám veselé mrknutí k dobru. Pomalým, ladným krokem se vydám k pultům, kde po chvíli najdu ovoce. Naberu pár kousků a s talířem se posadím ke stolu (P65). Tvářím se zaměstnaně svou snídaní a jen občas zvednu zrak, abych si prohlédnul místní osazenstvo. |
| |||
Dívčí koupelna - Chodba dívčí koleje Moxxi, Kristy, Gill S Moxxi se představí taky pavoučí dívka a tak i jí přátelsky pokývnu na pozdrav. Chudák Moxxi z nás byla celá v rozpacích, a její snažení schovat se pod vodu moc nepomohl. Nebyla tu žádná pořádná pěna která by jí skryla. Vlastně co z nás, to spíš z Kristy, která se pri té svojí očistě dost předváděla. K když to možná ani nedělala úmyslně. Tak jako tak z toho byla blondýnka ještě víc vykulená a div se skoro neudusila. S její záchranou mohla být určitě o něco opatrnější kam sahá. Než se naděju jsou obě pryč. No taky už bych to tady máme hla zabalit. Taky velezu z bazénku, rychle se osuším, navléču do školní uniformy a vyjdu na chodbu. Ještě si cestou prsty trochu upravím vlasy. Kristy se zastavila u chlapce na druhém konci. Než šla čapla taštičku, že ji vrátí. Ale asi neví kudy kam. Dojdu za nimi a po krátkém pozdravu dalšímu razpačitému se obrátím na Kristy: "Jestli nevadí, připojím se k tobě. Můzeme jít po těch mokrejch ťápotách…" nabídnu se že jí doprovodím k Moxxi a ukážu na cestičku kterou za sebou dívka nechala. Nebude těžký je sledovat a k pokoji se určitě dostaneme raz dva. |
| |||
Jídelna "Vidím, že na tom již pracujete," kývnu bradou ke knížkám na stole. Vypadám potěšeně. Stejně mi ještě dluží show. "Avšak to tak vyznívá," konstatuji. "Ano...?" vyzvu ho, když se zadrhne. "Ale jistě," odmávnu ho, když se omluví. Sleduji koutkem oka jeho pohyb a počínání, nicméně se na první pohled věnuji své snídani. |
| |||
Dívčí koupelna - Chodba dívčí koleje dívky v koupelně, Gill, Sukui Jak mi Moxxi odpoví, že je vše v pořádku, tak jí jen přidržuji. V jejím pohledu je vidět, že ji lehce tečou slzy. Utře si je rukou a pak vyleze z bazénku, obleče se a zmizí. Snad jsem to moc nepřehnala. Všimnu si, že tu nechala svojí hygienickou taštičku, vylezu z bazénku, usuším se a obleču. Vezmu její taštičku a vyrazím ven z koupelny. Napřed do svého pokoje, cestou přejdu ke Gillovi, u kterého si všimnu, že se lehce červené. “Dobré ráno, pane Gille. Neběžela kolem vás slečna v županu?” Mám na sobě uniformu, přes ruku mokrou osušku a v druhé hygienickou taštičku. |
doba vygenerování stránky: 1.5419850349426 sekund