| |||
Dívčí koupelna - Jídelna Dívky v koupelně, Všichni v jídelně Jak si čistím zuby tak sem přichází další spolužačky, na jejich pozdrav už jen kývnu hlavou. Zuby mám hotové opláchnu si obličej utřu se a uvolním místo pro další. “Tady je volno, děvčata.” Pronesu mile s úsměvem a vyrazím ještě zpět do pokoje, kde odložím věci a vyrazím rovnou do jídelny na snídani. Kluci by tam už mohli být a jestli ne, tak tam na ně počkám. Na cestu si vezmu svůj rozvrh hodin. Když vejdu do místnosti, už je tu pár studentů a profesorů. “Přeji vám krásné dobré ráno.” Pronesu tak, aby mě aspoň někdo slyšel. Vzhledem k tomu, že ještě není jídlo, tak se vydám rovnou si sednout. (P79) Usadím se a podívám se na démona, vřele a mile se na něj usměji. Hmm, moc krásně voní. Hlavou mi začnou lítat vzpomínky na včerejší den, sklopím uši i zrak do stolu a ocas omotám kolem nohy židle. Pak ze mě vyjde z nenadaní zvuk - jak malého štěněte, když je mu smutno. |
| |||
Dívčí koupelna - Jídelna dívky v koupelně, všichni v jídelně Ostatní dívky ignoruji, pokud mne někdo přímo neosloví. I když si jejich zírání vlastně docela užívám. Je ovšem důležité, působit nad věcí. Poslední dotyk rtěnky a jsem spokojena. Nyní se již mohu odebrat a tak plnící se koupelně uvolnit své umyvadlo. Vykročím z koupelny, na pokoji odložím potřeby, oblečení a vyrazím dolů do přízemí. Ladně vkročím do jídelny a lehkým krokem zamířím na strategické místo. (H67) Cestou vrhnu pohled po pohledném démonovi, ovšem nevěnuji mu ani úsměv, jen ten krátký pohled. Donesu se k místu, kde se usadím, čekajíc na příchod jídla. |
| |||
Tiriatal, Iru "Věřím, že brzy poznáte, že Vám škola může být prospěšná," pokývnu hlavou, i když je mi jasné, že má zaječí úmysly. Pokývnu spokojeně hlavou nad jeho zakončením rozhovoru. "Nezapomeňte se před vyučováním převléci," ještě mu jednou připomenu, než ho propustím. Když se rozjedeme, vrátím se na své místo v čele stolu. Otočím se na Iru. "Jak se zabydlujete?" |
| |||
Jídelna - Dívčí pokoj č. 27 - Koupelna Whitney, Jack, Ary, holky v koupelně Spokojeně se usměju, když to všechno klape, jak má. Přece jenom to byla moje první oprava ruky. Zatím jsem to znala jenom z teorií. Jack připomene náš plán a víla zmizí k pultům s jídlem a chvíli po ní i Nyna. Nakrabatím čelo, když si všimnu kolik je hodin. "Jejda, to to letí. Jacku, nebude ti vadit, když to necháme na zítra?" zeptám se s omluvným výrazem. "Měla bych jít spát a ty taky. Ten režim, co jsi měl není v žádným případě zdravej." Jestli bude chtít, může mě doprovodit k pokoji, vzhledem k tomu, že se tu pořád nevyznam. Ať už v jídelně nebo až u pokoje, se s ním rozloučím a popřeju mu dobrou noc, den... Je to zbytečně matoucí. Rozhlídnu se po pokoji, odložim batůžek vedle postele a zalehnu. Netrvá dlouho a spím jak zabitá. I tak mě ale klepání probere. Nejistě převezmu věci od beraní dívky. Mám ještě čas, tak si chvíli čmárám do notesu. Ujede mi tužka, když se ozve opět ten hlasitý zvon. Připravím si věci a vydám se pak do koupelny. Vejdu tam trochu nejistě, ale když tam uvidím Nynu i Ary, tak mě to trochu uklidní. "Ahoj," pozdravím ne úplně nahlas, ale ani potichu. Úplně se mi nechce sdílet bazének (oni tu mají v koupelně bazén!) hned první den, takže si zajdu do sprchy. A protože je plno, spojím to i s čištěním zubů. To je asi jedno, jestli si je vyčistim u umyvadla nebo tady. Když mám vše hotovo, zastavím se u Nyny. "Co ruka? Pořád dobrý?" optám se stále ještě celkem uchváceně, že tu někdo má mechanickou ruku. |
| |||
Chodba - Dívčí pokoj č. 24 - Koupelna - Dívčí pokoj č. 24 Ys, Gill, Rell, dívky v koupelně Koukám jí do očí a hledám v nich jakýkoli náznak toho, že to neznamená zrovna tohle. Třeba jen neví, co s ním je... Těsně před propadem do dalšího zoufalství, tu větu odvolá a já se otočím za jejím pohledem, k jeho úsměvu. "Relli..." zašeptám jen se smíšenými pocity. Jsem ráda, že je zpátky, naživu, ale stále vyděšená z toho, v jakém je stavu. To samé u Gilla. Nezbývá mi než věřit, že je z toho léčitelé dostanou. Nestihnu se k němu ani rozběhnout, abych mu pomohla, když ho Ys vznášejícího se ve vzduchu vezme na ošetřovnu. Samozřejmě ji chci následovat, už jen abych viděla Gilla, když je teď zpátky. Ale neviditelná bariéra mě nepustí dál. Napjatě tak čekám venku, dokud se Ys nevrátí zpátky. Mlčky přikývnu a jak si mě prohlíží, tak si poprvé všimnu bílého pramene a černého tetování draka. Překvapeně zamrkám. Nevím jak ten pramen, ale to tetování jistě souvisí s Ryuem. Zvednu pohled zpátky k Ys, když položí svoji otázku. "Ano, jen o ně mám starost. A jsem ráda, že tobě již nic není." Přizvednu koutky v poloúsměvu. Abych potvrdila svoje slova a zároveň cítila, že jsme zpět, vezmu ji za ruku a kývnu na večeři. Tam mi to ani nepřišlo, ale jak jsem se tady zastavila, tak je pravda, že mám docela hlad. Pustím ji až v jídelně u pultů s jídlem, abych si mohla naložit talíř. Odebereme se na můj pokoj, jestli tedy Ys bude chtít. Jestli chce čas trávit jinak, nebráním jí a samozřejmě se s ní rozloučím, než se rozdělíme. Ať už jsem sama nebo s ní, jakmile jsem v pokoji, převleči se do noční košilky a během toho si u zrcadla prohlédnu změny. Vypadá to dobře. Líbí se mi to. Jdu si lehnout, ale spím celkem lehce, přes všechnu tu starost a zážitky. Snadno mě tak probudí klepání na dveře v poledne. Když je otevřu, stojí v nich oba kluci. Obrovská tíha se mi konečně zvedla z ramen a úsměv mám nyní od ucha k uchu. Rell na nic nečeká a přitáhne si mě do objetí. Nebráním se a objetí mu opětuji. Po chvilce se vymaním a obejmu i Gilla. A může protestovat jak chce. Když mi ale po chvíli dojde, že jsem vlastně jen v noční košilce a Rell ještě k tomu byl jen v kalhotech, zčervenám a rozpačitě se odtáhnu. Nepřestávám se ale usmívat. "Děkuji vám," přejedu pohledem mezi nima. "A jsem ráda, že jste také v pořádku. Bála jsem se, že vás tam ztratím..." přejedu pohledem i k Ys, pokud tam se mnou je. Jí se to týká také. Chvíli tam s nimi strávím, než je pošlu oba si odpočinout. Potřebují to všichni tři mnohem víc než já. Po zbytek času již spím klidně. I tak mě ale další zaklepání vzbudí. Za dveřmi je nyní plachá slečna s novou uniformou. S díky si ji převezmu a již zůstanu vzhůru. Využiji času a pohraji si s vlasy. Rozčešu je a dnes je nezapletu do copu, jak to běžně dělávám, ale smotám je do úhledného drdolu, ve kterém krásně vyniká bílý pramen a upevním dvěmi jehlicemi. Po úderu zvonu se s Ys, či bez ní, vydám do koupelny vybavena osuškou a mojí kosmetickou taštičkou. "Dobré ráno," popřeji s milým úsměvem dívkám v koupelně. U umyvadel je nyní plno, tak se nejdříve zajdu osprchovat. Osuším se a když se chci obléct, uvědomím si, že jsem si čisté oblečení zapomněla na pokoji. Zabalím se tedy zatím do osušky. Pokud ještě není volné žádné z umyvadel, dovolím se u některé z dívek, zdy by mi uvolnila místo. Potřebuji si jen vyčistit zuby. Jakmile mám hotovo, vydám se v osušce, s hromádkou nošeného oblečení a taštičkou na vrchu k pokoji. Ihned si nevšimnu, že přede mnou je Gill, dokud nejsem již moc blízko. "Um... Ahoj," pozdravím ho opět v červánkách, sotva zaklepe na dveře. "Jen se obleču a hned jsem zpět," omluvím se a proklouznu do pokoje. Obleču se již do nové uniformy a otevřu mu dveře s něžným úsměvem. |
| |||
Posunový příspěvek Jídelna – dívčí pokoj 11 – dámská koupelna Whitney, Jack, Wendy, Tatiana, Jadelyn, Moxxi, Kristy, Kisa Wendy si vezme nějaký malý kousek kovu a věc ve které je nejspíš olej, jsem zvědavá co budou dělat a tak je nechám pracovat místo abych je zaplavila otázkami. Také mně překvapí že se toho nechopí Jack když už si vyrobil věci, ale Wendy která nejdříve kusem kovu něco vyndavá a pak vymetá malým štětcem. Potom uchopí nějakou tyčku s kovovým koncem a použije ten malý kousek kovu který tam upevňuje právě pomocí té tyčky. Jsem skutečně zaujatě to sleduji a protože i Wendy vypadá že je tím zaujatá tak se rozhodnu že se jí zeptám až potom co to vlastně dělala. Nakonec dojde i k použití oleje a dívka je zřejmě spokojená. Jack chce vědět co dál a já zjistím že mezitím přinesli další jídlo. Rozhodnu se že otázky počkají a já toho využiju. Takže se rozloučím s Jackem a oběma dívkami a nakládám si jídlo až se nakonec tak přecpu že jsem ráda že se podařilo dostat do svého pokoje. První jdou dolů boty to bylo poprvé co jsem byla obutá a nejsem z toho zrovna moc nadšená. Možná by šla vyjednat výjimka, jak se jmenuje náš třídní zástupce? Gill? Jo je to Gill. Co říkal třídní profesor o tom proč ho vybral? Jo že Gill za ním přišel aby se zeptat co zde má vlastně dělat, takže kdybych předtím přišla já a zeptala se jak to zde bude probíhat stala bych se třídním zástupcem já? To je děsivá představa ... Zavrtím hlavou a rozhodnu se opustit tohle téma, svléknu se a pak hodím uniformu jistým směrem než mi dojde co by řekla matka kdyby to viděla. I když nejen matka říkala že nejsem zrovna pořádná víla a tak se soustředím, jednotlivé kousky uniformy ke mně opět doputují, já je vyklepu a složím na stůl. A protože to byl náročný den svalím se na postel a spím dokud mně probudí klepání na dveře, najdu osušku a do té se zabalím protože dotyčné osobě by asi nebylo příjemné kdybych jí otevřela nahá. Za dveřmi na mně čeká dívka s beraními rohy a nová uniforma která vypadá stejně hrozně jako ta stará. I tak se mi podaří vyloudit úsměv protože ta dívka za to nemůže. Povzdychnu si, novou uniformu položím na stůl vedle té předchozí a vytáhnu rozvrh abych zjistila kdy mám první hodinu. Takže mám tři hodiny za sebou a pak zbytek dne volno a první hodina jsou lektvary. Schovám rozvrh do nového kabátku a rozhodnu se obléct už teď abych se sem později nemusela vracet, nějakou dobu zápolím opět s tím kusem látky než se mi podaří udělat uzel ve dvou třetinách. Potom se vydám do koupelny kde oslovím všechny přítomné dívky. „Ahoj holky a Kiso.“ Můj pohled zaujme dívka s kloboukem než se přesune k dívce která vypadá podobně jako Kelly jen ne tak usedle. Ale ani zde se dlouho nezdržuji a najdu si volné místo kde se budu moci upravit. |
doba vygenerování stránky: 1.4320979118347 sekund