| |||
Schodiště - chodba dívčí koleje Max, Tatiana, Arthur, Jadelyn, Kristy, Aliana "Všechny pokoje jsou označené, to jistě rychle najdeme," usměji se na Tatianu. Vyjdeme schody a zabočím na dívčí kolej. Překvapí mne přítomnost dýmu v chodbě. Stejně tak jako dvojice v rohu. Přejdeme blížeji. "Děje se něco?" optám se, vzhledem k tomu, že shluk studentů v úzkých chodbách koleje zatím nebývají příliš běžné. |
| |||
Aliana, Arthur, Jadelyn, Kristy Probíhající hovor nemá co dělat s tím, co se děje na jeho pozadí. S Alianou to trochu cukne, možná se její tvář dokonce sevře v bolestivé grimase. Zanedlouho poté se začne kácet k zemi, na okraji svého vědomí. Její pokožka je na dotek neuvěřitelně chladná a na rtech a na některých místech ji začíná pokrývat jinovatka. |
| |||
Chodba dívčí koleje Aliana,Jadelyn,Kristy Při zmínce o odpočinku a uvolnění z úst Kristy, jak se představila půvabná pavoučí dáma, povytáhnu zaujatě obočí. Když o chvíli později stejná slova splynou z překrásných rtů mé dámy a přidá se její pohled, rty se mi v rozpacích rozvlní do krátkého úsměvu a oči zabodnu do stěny mimo. Podle očekávání jsem představen a tak se směrem k dvojici ukloním. Zmínka o králi a královně, mě však donutí věnovat pohled mé společnici. Má královna, ano...to je přesné. Mezitím, však hladová kyselina lapla po jediné volné myšlence v éteru. Co to má být ? pozastavím se nad ní. Silně mi připomíná mé příbuzné, rozmazlené fracky bez kouska úcty. A mé královně úcta patří. Buď je ta dívka choromyslná nebo jen drzý spratek. Inu, to se dá zjistit.A navíc je to perfektní příležitost. pokrčím v duchu rameny a uvolním sevření bublající kyseliny. Dostane volnost a ví, co má dělat, stejně jako předtím u toho ohnilého vojáka kyselina vystřelí svá chapadélka směrem k její mysli. (13%) |
| |||
Chodba dívčí koleje Zatím to vypadá, že jsem měla pravdu. Také jak jinak, že. Ta dívka musí být skutečně němá. Pavoučnice mi to nevyvrátila a ona jen koulí očima. "Odpočinek a uvolnění. To zní poměrně dobře a podle mapy je zde odpočinková místnost plná luxusu. Rozhodně to stojí za zkoušku," pokývnu hlavou a na krátký okamžik se ohlédnu na Arthura přes rameno. Pohled rudých očí prozrazuje mnoho z mých úmyslů. "Jsem Jadelyn, můj společník je Arthur. Klidně nám ale říkejte královna a král institutu," věnuji ji úsměv při představování. Důležitě shlédnu i na její společnici. |
| |||
Můj pokoj – chodba Kristy, Arthur, Jadelyn Dívka osloví nás obě a já potlačím touhu opět protočit oči, tedy mám pocit že jí vadí že jsem je nepozdravila. A co ten kouř ve kterém stojí? Dobrá, ale tohle je slušnost. Tohle je sice očekávané a vyžaduje se to, ale ne vše to povinné ... Zarazím se a vrátím se k hodině s tou veverčí profesorkou, ne té profesorce vadilo to že jsem přišla pozdě, přehlídla jí a nepochopila její hodinu a zpochybnila její neomylnost protože jak jsem už viděla na chodbě u toho profesora který nás měl později na historii upírů o rozhodnutí profesorů se nepochybuje. Pak se však vrátím k tomu co zde zaznělo od té dívky a jsem překvapená. My tu máme relaxační místnosti? |
| |||
Dívčí kolej - Chodba Aliana, Arthur, Jadelyn Nad poznámkou o němé kamarádce se jen víc usměji. Poté je mi položena otázka ohledně relaxačních místností. “Ale jistě slečno. Jsou určené k odpočinku a uvolnění. A jmenuji se Kristy.” Odpovím jí velice mile a střídmě. |
| |||
Schodiště Luis, Max “Pokoj s číslem 31,” odpovím mu na otázku, jak jdeme po schodech nahoru do patra. Doufám že tu bude více takto milých studentů, jako je Luis s Maxem. Ale Luis je…. Nedokončím myšlenku a lehce zavrtím hlavou, abych na to teď nemyslela, jdu hned vedle Luise. |
| |||
Chodba dívčí koleje Jadelyn,Aliana,Kristy Při reakci na poezii se jen tajemně usměji. Pravdou je, že znalost poezie je mi cizí, pokud nepočítám přisprostlá díla vyrytá do stěn bunkrů. Důležité je, že je Jadelyn pobavena. Díky její jemné manipulaci hledíme do mapy spolu. “Souhlasím. Budeme doufat, že tu má někdo vztah k troše nezbytného přepychu.“ kvituji na její poznámku. Sklenka brandy za vraždu asi nestojí. A když se vám naskytne pohled, jako do její tváře, jde i kvalitní destilát stranou. Užívám si ho jen chvilku, než zase sklouznu k mapě. Ze zkoumání mapy nás vyruší příchod dvojice. Půvabná pavoučí žena ... zajímavé kolik může mít krása podob ...a hezká dívka. A co víc, myšlenky zachycené v éteru. Rozptýlen tím s pohledem své partnerky se nemohu než na úsměv a krátký pozdrav. “Dobrý večer dámy.“ Pak už situaci přebírá Jadelyn a já musím uznat, že poznámka s němou kamarádkou byla trefná. Prost jakýchkoliv povinností se tedy zaobírám zpracováním myšlenek. Zvláště ta poslední patřící dívce je znepokojivá. Co tím myslí ? zeptám se sám sebe zatímco chapadýlka mé kyseliny hladově prohledávají prostor a osahávají okolí. Jen, když Jadelyn poznamená, že jsme dokonalý pár objeví se na mé tváři nervózní a možná trochu stydlivý úsměv. Popravdě jsem to nečekal a líbí se mi to. |
doba vygenerování stránky: 1.3766810894012 sekund