| |||
Jídelna - Dívčí kolej (chodba) Luis, Tatiana, Arthur, Jadelyn, Aliana, Kristy Vyzubím se na Luise přes její rameno, sotva se rozejdeme. Když jsme nahoře, v chodbě se očividně něco děje. Paní Modrá mě předá Luisovi. Tomu ale slezu z náruče. Moc dobře ví, co umím, takže stačí jeden pohled a ví, že mě má pustit. Ťapkám za paní Modrou. "Ahoj, pane Bahňáku. Ahoj, paní," pozdravím ty dva s veselým zakřeněním, když se mezi nima protahuju. "Ahoj, paní Pavouk," nezapomenu i na ní. Docapkám k paní Modrý, stoupnu si za ní, abych nepřekážel a položím jí tlapky na ramena. Může se cítit jistější ve svém léčení (+5% k hodu). Zvědavě si u toho prohlížím tu zmrzlou paní na zemi. |
| |||
Schodiště - Chodba dívčí koleje Luis, Max, Jadelyn, Arthur, Aliana, Kristy Jakmile projdeme dveřmi na kolej, všimneme si v uličce pár studentů lehce zahalených v dýmu a vydáme se rovnou k nim. Celou dobu držím Maxe v náruči a hladím ho. Chodba je úzká takže přes Luise moc nevidím, během chviličky ale uslyším volání o pomoc. Lehce se mi naježí srst, chytnu Luise za ruku a otočím ho k sobě, abych mu mohla předat Maxe. “Podrž ho.” Pronesu ustaraným hlasem a protáhnu se kolem něho a té dvojice, i kdybych měla být trochu drsná. Spatřím jak na zemi leží studentka a začíná na ní být jinovatka. Drží ji pavoučice, kterou už jsem viděla. Kleknu si na kolena vedle nich. “To je v pořádku, umím léčit.” Snažím se ji utišit, zatímco se snažím zjistit, co se děje té druhé. Co se jí to děje? Vypadá to, že nám tu za chvíli zmrzne a možná umře. To nemohu dopustit. Začnu se soustředit a natáhnu svou ruku rovně s dlaní směrem vzhůru. Začne mnou proudit moje magie a koncentrovat se v dlani. Tam se vytvoří malý orb, který začne do sebe přijímat magii života z okolí a jak ji nasavá tak se zvětšuje, dokud není zcela dost velký. Jsem sama překvapena, jak rychle se dostal do potřebné velikosti. Běžně to trvá mnohem déle. Vypadá jako ledově modrá koule. Tento orb přiložím studentce na hrudník a soustředím se na to, aby se začal do její životní síly vstřebávat. (95%) “Vládce života, prosím pomoz mi zachránit tuto studentku. Věřím, že ještě nepřišel její čas. Měj nade mnou svou pomocnou ruku, prosím tě.” Orb pod mojí rukou pomalu mizí do jejího těla až úplně zmizí. |
| |||
Dívčí kolej - Chodba Aliana, Arthur, Jadelyn, Luis, Max, Tatiana Jak tam stojím a poslouchám je, tak si pozorně prohlížím oba dva. Když se představí a ještě k tomu dodá tu jistou část… Ještě více se usměji. Hmm, král a královna? Když se otočím na Alianu, zda chce abych ji představila, spatřím ji jak se svírá v bolestech a začne volně padat k zemi. Bleskově ji zachytím a pavoučíma nohama se zapřu tak, abych ji opatrně položila na zem. Co je to s ní? Je studená jako led! Její pokožka se pokrývá jinovatkou. “Aliano! Co ti je?” Zvednu pohled ke dvojici před námi a slyšela jsem další kroky. “Umí někdo léčit? Potřebuje pomoct!” Zvednu hlas, aby mne slyšeli i ti příchozí. |
| |||
Jídelna - Společenská místnost v 1.patře nikdo konkrétní Málem dostanu infarkt, když se v jídelně zjeví to cosi, ale naštěstí je o to rychle postaráno. V klidu dokončím své jídlo a zvednu se. Je čas převléci se zpět, aby mi nikdo neponičil nebo více nezašpinil uniformu. Vyrazím tedy do patra. Za dveřmi do společenské místnosti se zastavím, jak slyším z chodby dívčí koleje nějaký rozruch. Nádech. Výdech. Huf. Má cenu vůbec zkoumat, co se zase děje? Ale zase lepší teď, než až když se převléknu... Nerozhodně zastavím a zaposlouchám se, zda se bude ozývat něco dalšího. |
| |||
Schodiště - chodba dívčí koleje Max, Tatiana, Arthur, Jadelyn, Kristy, Aliana "Všechny pokoje jsou označené, to jistě rychle najdeme," usměji se na Tatianu. Vyjdeme schody a zabočím na dívčí kolej. Překvapí mne přítomnost dýmu v chodbě. Stejně tak jako dvojice v rohu. Přejdeme blížeji. "Děje se něco?" optám se, vzhledem k tomu, že shluk studentů v úzkých chodbách koleje zatím nebývají příliš běžné. |
| |||
Aliana, Arthur, Jadelyn, Kristy Probíhající hovor nemá co dělat s tím, co se děje na jeho pozadí. S Alianou to trochu cukne, možná se její tvář dokonce sevře v bolestivé grimase. Zanedlouho poté se začne kácet k zemi, na okraji svého vědomí. Její pokožka je na dotek neuvěřitelně chladná a na rtech a na některých místech ji začíná pokrývat jinovatka. |
| |||
Chodba dívčí koleje Aliana,Jadelyn,Kristy Při zmínce o odpočinku a uvolnění z úst Kristy, jak se představila půvabná pavoučí dáma, povytáhnu zaujatě obočí. Když o chvíli později stejná slova splynou z překrásných rtů mé dámy a přidá se její pohled, rty se mi v rozpacích rozvlní do krátkého úsměvu a oči zabodnu do stěny mimo. Podle očekávání jsem představen a tak se směrem k dvojici ukloním. Zmínka o králi a královně, mě však donutí věnovat pohled mé společnici. Má královna, ano...to je přesné. Mezitím, však hladová kyselina lapla po jediné volné myšlence v éteru. Co to má být ? pozastavím se nad ní. Silně mi připomíná mé příbuzné, rozmazlené fracky bez kouska úcty. A mé královně úcta patří. Buď je ta dívka choromyslná nebo jen drzý spratek. Inu, to se dá zjistit.A navíc je to perfektní příležitost. pokrčím v duchu rameny a uvolním sevření bublající kyseliny. Dostane volnost a ví, co má dělat, stejně jako předtím u toho ohnilého vojáka kyselina vystřelí svá chapadélka směrem k její mysli. (13%) |
doba vygenerování stránky: 1.3935270309448 sekund