| |||
všichni v jídelně Hodiny neúprosně běží, až se dostaneme do fáze, kdy Maidka začne sklízet ze stolů a Butler začne odnášet cisterny a vany ze stolů do kuchyně. Ty, kteří stále ještě jedí, nechávají být. Avšak sklízejí všechno ostatní. Během půl hodiny je sklizeno všechno, kromě toho, co mají před sebou studenti a profesorky, které tam jsou. Maidka nervózně přešlapuje ve dveřích do kuchyně, pohled převážně zabodnutý do země, ale pokukuje po těch, co ještě jedí. |
| |||
Chodba dívčí koleje Jadelyn, Kristy, Tatiana, Luis, Max Zpátky ! houknu v duchu na kyselinu a její natažená chapadla. Čekal jsem mentální zhroucení, možná nějaký ten pláč, koktání, ale rozhodně ne, že sebou ta dívka praští o zem. Tedy málem, neboť jí v mžiku zachytí Kristy. Na mé tváři je nefalšovaný, překvapený výraz, který přejde v úžas, když se tělo dívky začne pokrývat jinovatkou. Vidím to poprvé a nejsem si vědom, že bych jí vsugeroval vzpomínku umrzajícího vojáka. Že by ON sám ? pomyslím si a kyselina se odmítavě zavrtí. Dál už to začne být drobátko nepřehledné. Kristy se dožaduje pomoci a já se nestačím ani nadechnout k neuspokojivé odpovědi, když se za námi zjeví skupinka. Otočím se na jelenomuže a jen ukážu směrem k pavoučici třímající dívku v náručí. Popravdě nevím, co bych řekl. Naštěstí to ani není třeba, protože hafanda se vrhá vpřed. A hned za ní se objeví můj známý chlupáč z jídelny. Jen mu přikývnu na pozdrav i toho bahňáka mu odpustím, vypadá jako prostoduchý a upřímný tvor. Psí dívka začne prosit nějaké božstvo a v tu chvíli mám chuť vypadnout, ale zvědavost mne nakonec přemůže a sleduji, jak se objevuje orb. Jen kyselina vystrčí jedno z chapadélek a tázavě s ním na mne zamává. Dorážku dívky mu ihned zamítnu. A pak se to stane. Ten ohromný nátlak psychické energie mi exploduje v hlavě, jako dělostřelecký granát. "Áááááá...." vyrazím ze sebe a s rukama v křeči se zkroutím ke stěně, můj zrak se stává zastřeným. Kyselina zbaběle ustupuje a já na to zůstávám sám. Křečovité sevření dýmky způsobí její puknutí a do ruky se mi zahryzne žhavící se tabák. Bolest v dlani mi s tím pomůže trochu bojovat, ale je to marné. Najednou slyším hvizd polní píšťalky a mocné uráááá, zvuk bubnové palby, ticho a nakonec tichou melodii anglického waltzu...mé vlastní vzpomínky se mi zjevují a odcházejí s takovou rychlostí, jako karty při dobré partičce. Jen v poslední chvíli se snažím vyhledat očima ji, než mne pozře sladká náruč bezvědomí.... |
| |||
Aliana, Arthur, Jadelyn, Kristy, Tatiana, Luis, Max Aliana padá k zemi, Kristy ji zachytává, Tatiana spěchá ku pomoci, Maxík hned za ní. Jak Maxík položí pacičky na Tatianu, její orb se mnohonásobně zvětší a krátce zaplane ledově modrými plameny. Tatiana postupuje v léčení Aliany. Jak v ní mizí orb, ledovka opadává, stejně jako bolest. Pod přespřílišnou hojivou energií a ještě tak speciální, kterou vlčice vládne, se v Alianě začnou probouzet psychické síly, o kterých do teď neměla ani tušení. Všechny její tělesné atributy a všechny její schopnosti získají hrozivé síly až tak, že je nadále nedokáže ovládat. (26%) Do okolí, rozpětí patra, se vyšle mohutná psychická šoková vlna. (63%) Na okraji škrtne o Leeho, který ji výrazně cítí avšak nic vážného mu to neudělá. (79%) Kolem Jadelyn neškodně projde, aniž by vůbec poznala, že se něco děje. Kristy cítí, že se něco děje, avšak odrazí vliv od své mysli poměrně hravě. (94%) Tatiana, má problém udržet se při vědomí, avšak nakonec to tak tak ustojí. (68%) Maxík ovšem psychickému nátlaku podlehne a volně se sesune v bezvědomí na Tatianu. (49%) Stejně tak Arthur zakolísá a i přes jeho úpornou snahu udržet se svého vědomí, se nakonec začne hroutit k zemi. (59%) Další kapitolou je však Luis. Kolem jeho těla se zatetelí energie a psychický ráz se ho netkne. (97%) Ovšem odrazí se plnou silou zpět na původce, který je stále v podivném stavu a narušení mysli. Zpětný ráz se zakousne do Aliany takovou silou, že ji samotnou okamžitě odešle do bezvědomí. Není to však jediná škoda, kterou ráz způsobí. Jestli si před tím nic nepamatovala, tak teď je její mysl zcela smazána. Kompletně. Včetně všech funkcí. Okamžitě se tak také zastaví všechny životní funkce. Bez možnosti návratu. Působí tak jako zcela mrtvá, a během několika okamžiků tomu tak také bude. (Tímto je postava následkem všech událostí zabita. Není zde možnost obrany, z důvodu vybrání Black listu, na kterém se Aliana ocitla. Důvody jsou: úmyslná ignorace pokynů Vypravěčů, reagování na myšlenky ostatních postav bez schopností telepatie, smazání příspěvků potom, co na ně již reagovali ostatní, nastavování vlastních podmínek pro schopnosti postavy, aniž by bylo konzultováno s Vypravěči, i přes ztrátu paměti probíhaly dohady o tom, co ví a neví.) |
| |||
Jídelna - Dívčí kolej (chodba) Luis, Tatiana, Arthur, Jadelyn, Aliana, Kristy Vyzubím se na Luise přes její rameno, sotva se rozejdeme. Když jsme nahoře, v chodbě se očividně něco děje. Paní Modrá mě předá Luisovi. Tomu ale slezu z náruče. Moc dobře ví, co umím, takže stačí jeden pohled a ví, že mě má pustit. Ťapkám za paní Modrou. "Ahoj, pane Bahňáku. Ahoj, paní," pozdravím ty dva s veselým zakřeněním, když se mezi nima protahuju. "Ahoj, paní Pavouk," nezapomenu i na ní. Docapkám k paní Modrý, stoupnu si za ní, abych nepřekážel a položím jí tlapky na ramena. Může se cítit jistější ve svém léčení (+5% k hodu). Zvědavě si u toho prohlížím tu zmrzlou paní na zemi. |
| |||
Schodiště - Chodba dívčí koleje Luis, Max, Jadelyn, Arthur, Aliana, Kristy Jakmile projdeme dveřmi na kolej, všimneme si v uličce pár studentů lehce zahalených v dýmu a vydáme se rovnou k nim. Celou dobu držím Maxe v náruči a hladím ho. Chodba je úzká takže přes Luise moc nevidím, během chviličky ale uslyším volání o pomoc. Lehce se mi naježí srst, chytnu Luise za ruku a otočím ho k sobě, abych mu mohla předat Maxe. “Podrž ho.” Pronesu ustaraným hlasem a protáhnu se kolem něho a té dvojice, i kdybych měla být trochu drsná. Spatřím jak na zemi leží studentka a začíná na ní být jinovatka. Drží ji pavoučice, kterou už jsem viděla. Kleknu si na kolena vedle nich. “To je v pořádku, umím léčit.” Snažím se ji utišit, zatímco se snažím zjistit, co se děje té druhé. Co se jí to děje? Vypadá to, že nám tu za chvíli zmrzne a možná umře. To nemohu dopustit. Začnu se soustředit a natáhnu svou ruku rovně s dlaní směrem vzhůru. Začne mnou proudit moje magie a koncentrovat se v dlani. Tam se vytvoří malý orb, který začne do sebe přijímat magii života z okolí a jak ji nasavá tak se zvětšuje, dokud není zcela dost velký. Jsem sama překvapena, jak rychle se dostal do potřebné velikosti. Běžně to trvá mnohem déle. Vypadá jako ledově modrá koule. Tento orb přiložím studentce na hrudník a soustředím se na to, aby se začal do její životní síly vstřebávat. (95%) “Vládce života, prosím pomoz mi zachránit tuto studentku. Věřím, že ještě nepřišel její čas. Měj nade mnou svou pomocnou ruku, prosím tě.” Orb pod mojí rukou pomalu mizí do jejího těla až úplně zmizí. |
| |||
Dívčí kolej - Chodba Aliana, Arthur, Jadelyn, Luis, Max, Tatiana Jak tam stojím a poslouchám je, tak si pozorně prohlížím oba dva. Když se představí a ještě k tomu dodá tu jistou část… Ještě více se usměji. Hmm, král a královna? Když se otočím na Alianu, zda chce abych ji představila, spatřím ji jak se svírá v bolestech a začne volně padat k zemi. Bleskově ji zachytím a pavoučíma nohama se zapřu tak, abych ji opatrně položila na zem. Co je to s ní? Je studená jako led! Její pokožka se pokrývá jinovatkou. “Aliano! Co ti je?” Zvednu pohled ke dvojici před námi a slyšela jsem další kroky. “Umí někdo léčit? Potřebuje pomoct!” Zvednu hlas, aby mne slyšeli i ti příchozí. |
| |||
Jídelna - Společenská místnost v 1.patře nikdo konkrétní Málem dostanu infarkt, když se v jídelně zjeví to cosi, ale naštěstí je o to rychle postaráno. V klidu dokončím své jídlo a zvednu se. Je čas převléci se zpět, aby mi nikdo neponičil nebo více nezašpinil uniformu. Vyrazím tedy do patra. Za dveřmi do společenské místnosti se zastavím, jak slyším z chodby dívčí koleje nějaký rozruch. Nádech. Výdech. Huf. Má cenu vůbec zkoumat, co se zase děje? Ale zase lepší teď, než až když se převléknu... Nerozhodně zastavím a zaposlouchám se, zda se bude ozývat něco dalšího. |
| |||
Schodiště - chodba dívčí koleje Max, Tatiana, Arthur, Jadelyn, Kristy, Aliana "Všechny pokoje jsou označené, to jistě rychle najdeme," usměji se na Tatianu. Vyjdeme schody a zabočím na dívčí kolej. Překvapí mne přítomnost dýmu v chodbě. Stejně tak jako dvojice v rohu. Přejdeme blížeji. "Děje se něco?" optám se, vzhledem k tomu, že shluk studentů v úzkých chodbách koleje zatím nebývají příliš běžné. |
doba vygenerování stránky: 1.5889279842377 sekund