| |||
VŠICHNI V JÍDELNĚ Všichni co se nachází v jídelně, a jsou sensibilní na magii, mohou ucítit její nárůst v místnosti, koncertující se na jednom místě na zdi. Poté si již všichni mohou všimnout, jak se na zdi rozsvěcují prazvláštní modré runy. Vytvářejí kruh, v kterém se sbírá energie. Následně jídelnou zazní podivný trhavý zvuk. Se zvukem se zeď propadne do run a vytvoří portál. Portálem sem vkročí mladý muž. Jak dokročí na podlahu, portál se za ním zavře, odhalujíc neporušenou zeď a runy během okamžiku zcela vyhasnou. Mladý muž je ve vojenské uniformě, která vypadá, že již zažila lepší časy. Celá uniforma je pokrytá zaschlým bahnem a krví, stejně jako čerstvým, ještě mokrým, bahnem. I přes nánosy lze poznat, že tento, relativně vysoký, mladík je atletické postavy. Jeho příchod však pro ty čichově senzibilní doprovází pach spáleniny a hniloby. Pro dvojici v čele stolu je pak cítit velmi známě. |
| |||
Pozemky Remmi Zůstaneme opět sami. Spokojeně si přitáhnu ocásek blížeji k tělu. Položí si čelo na spodní smyčku, na které mám hlavu. Škoda, že není sluníčko. Začíná mi být docela chladno. Potřebuji se najíst, když už jsem v téhle podobě. Pořádně. Zasyčím na něj, když se zeptá na jídlo. Ta zlatá svině tady již není, měla bych být v pohodě. Zasyčím po dalších otázkách. Zajímalo by mne, zda tady mají nahřívací polštářky mé velikosti. |
| |||
Chodba Kimi Jeho tvrzení, že je moje země hodně známá mě dost překvapí, ale tady je asi všechno možné. "Vážně? A odkud vlastně jsi?" Kimi se mě ještě zeptá jak jsem se sem dostal. "Já vlastně ani pořádně nevím. Experimentoval jsem s magií a najednou jsem byl tady. Zeptal bych se jak ses jsem dostal ty, ale to už si řekl na hodině. Jak to zvládáš?" |
| |||
Jídelna Zugu, tarbík "Skutečně?" špitnu do svého talíře. Opatrně k němu zvednu pohled. Nevypadá to, že by to nemyslel vážně. "Neměl jsem se dotýkat ostatních," poznamenám jen místo odpovědi. Ale Grim říkal, že to nebylo kvůli ochraně ostatních. I když se stali ošklivé věci. |
| |||
Chodba Grimgull Hmm... To zní ještě jako původní Draenor... "No... Tam odkud jsem, je tvá země dost známá..." nakousnu opatrně. Zajímalo by mě, jestli dění u nich je stejné jako ve hře, nebo jestli mají vlastní linku. "Jak jsi se sem vlastně dostal?" zeptám se upřímě zvědavě. |
| |||
Pozemky Miko, Oberon Ten chlap se snad chce nechat sežrat... plácnu se v myšlenkách do čela, když se nemá hned k odchodu. A pak ještě jednou, nad jeho odchodovou poznámkou. Hádkové naštěstí nedokážou kůži prokousnout, takže mu nic neudělají, ale i tak si to mohla odpustit. Ale kdo ví, co se tý holce honí teď hlavou... Pořád to byl pernej den. Když si uloží hlavu na smyčku, položím si na ní čelo, kam dosahnu a pohladím jí. "Skočím ti pro něco k jídlu, ano? A pro hádky. Zvládneš to tady? Nepotřebuješ ještě něco?" |
| |||
Jídelna Dolly, Alyssa "Klid, čéče... Nevšim sem si, že by mi ty křídla chyběly... To by pak bylo něco jinýho. To, že je vlastně jenom napodobíš přece neni nic špatnýho," mrknu na něj. "Nebo ti někdo řiká něco jinýho?" zeptam se celkem vážně. Podam myšce kousek zeleniny, ať se může najíst. |
| |||
Relaxační místnost I - Jídelna Hill, Ves, všichni cestou a v jídelně Uvolním se z objetí, jen naše ruce nechám spojené. S úsměvem protočím oči nad tou jejich přehnanou starostlivostí. Jako bych byla nějaká princezna... Dojdeme do jídelny a z osazenstva, které tady už sedí, by snad neměli být žádný problémy. Minimálně tu je aspoň dozor. Hodím si na talíř rovnou dva burgery a ještě u pultu se otočím k těm dvěma. "Kde chcete jíst? Já si klidně sednu na zem k tvý míse," usměju se na Hilla. "Vlastně si tam můžu vzít židli," dodám ještě. "Ale taky záleží jak ty, Ves. Je mi blbý nechat tě u stolu samotnou," přetočím pohled stále s úsměvem k ní. |
doba vygenerování stránky: 1.4240770339966 sekund