| |||
Nástěnka U nastěnky koukám na mapu budovy. Když je na mě položena otázka, kouknu se na Morniela. “Jsem tu už nějakou chvíli, ale neprošla jsem celou budovu.” Odpovím mu velice mile a zdvořile, vzápětí se ozve Aliana. Obratím pohled na ni. “To jsou naše pokoje, každý máme svůj. Vždyť jsi byla ubytovaná. Ty si to nepamatuješ?” odpovím mile, ale v mém výrazu je vidět zamyšlení. To je divný, je tu už nějakou chvíli a nepamatuje si, že má vlastní pokoj? |
| |||
Chodba - pozemky Awila, Nybe, Miko, Remmi, okrajově všichni na chodbě Než jsem se nadál, všichni se rozutekli a já tam zůstal sám s tím vlkem, co očuchával Maxe. Pokrčil jsem rameny a vzal si další sendvič. "No...já jdu...někam. Zatím," pozdravil jsem vlka a rozešel se prostě někam. Prošel dveřmi do vstupní haly, kde je ta nástěnka, o které každý furt mluví. Jak jsem čekal, zas tam do ní někdo civí. Ani jsem jim nějak nevěnoval pozornost a vylezl ven před budovu. Kromě noci a čerstvého noční vzduchu mě uvítal obrovský had. Uznale jsem hvízdl a šel blíž. Třeba hadi jí sendviče. "Hoj," pozdravil jsem už trochu z dálky, aby to o mě vědělo a neleklo se to. Když jsem došel blíž, všiml jsem si dalších dvou, co tam jsou. "Nějaký kroužek nebo jen tak koukáte na hvězdy? zeptal jsem se, když jsem došel blíže. "Dá si někdo?" nabídl jsem sendvič. Tajně jsem doufal, že si nikdo nevezme, aby bylo víc pro mě. |
doba vygenerování stránky: 1.5563640594482 sekund