| |||
Pozemky Miko, Oberon S díky přijmu jeden sendvič a zakousnu se. "Fakt že jo! Máš to dobrý," pochválim mu s palcem nahoru a zazubením. "Kdo by to byl řek, co? I když tu z toho polepšovnu dělaj spíš studenti. Učební plán a profesoři jsou dobrý." Uchechtnu se, když se otočí za ovečkou a elfkou. Otočím se k hádkovi, usměju se na ní a spokojeně se přitulim. "Cajk, jen je to trochu krušný den." Dojím sendvič. "Tak zdar Obe," mávnu dvěma prsty od čela. "Já jsem Remmi a tohle je Miko. Ona. Jo, to má. Je celá krásná. A moje," dodám se zasněným pohledem na ní. "Co? Jo tohle. Ne, to jenom začátek hodiny. Oběd bude o půlnoci." |
| |||
Pozemky Miko, Remni Pomalým krokem jsem se blížil k podivné skupince. Hadovi se to očividně nelíbilo, neboť se začal zvedat a trochu se mu roztáhlo něco za hlavou. Kluk ale reagoval líp. "Jo se šunkovou a vším možným co jsem našel v kuchyni. Kupodivu se to dá jíst," řekl jsme a nabídl mu tác, aby si nějaký vzal. "Tipuju, že jste oba studenti téhle polepšovny zvané škola," řekl jsme a otočil se směrem k budově, když kolem procházela ovečka a za ní ještě nějaká ženská. "Hmmm. Pěkný," usmál jsem se a otočil se zpět k nim. "Pardon jestli ruším. Jen mám teď volno, tak poznávám okolí a ostatní," řekl jsem a ukousl si ze sendviče. "Mi říkaj Oberon. Klidně to zkrať na Obe. Ruku ti nepodám, bo by mi to všechno spadlo," usmál jsem se s plnou pusou a koukl na hada. "To je on...nebo ona?" zeptal jsem se po chvíli, když jsem se na něj díval. "Má krásnou barvu." Pak se ozval zvon. Ohlédl jsem se zpět ke škole s otázkou "Že by oběd?" |
doba vygenerování stránky: 1.5998558998108 sekund