| |||
Butler, všichni v chodbě v přízemí Po té, co Butler sklidí jídelnu, se vydá zpět do chodby. Protáhne se s pokývnutím hlavy kolem skupinky v chodbě, aby došel sebrat odložený kufr a batoh. S ním vyrazí doleva z chodby, směrem k přidělenému pokoji, aby oběma vybalil. Kdo má bystré oko, může si všimnout, že má u pasu kovové oko s klíči. |
| |||
Chodba všichni přítomní Celá skupinka se rozejde pryč, včetně vlčice, která má nezvyklý zájem o kočku. Chvíli váhám, zda se nevydat za nimi, ale nakonec se vydám ke dveřím ošetřovny, na které zaklepu. Třeba mne pustí zpět za Mayli. |
| |||
Skupinka se začne posouvat chodbou. Mine ji mladík, který vejde do učebny, aniž by si mne řádně všiml. Já si ovšem všiml, jak je celý mokrý. Jak prochází těsně kolem, zvednu ruku a lehkým magickým dotekem ho vysuším. Nepotřebuji, aby celou hodinu drkotal zubama. Když se po chvilce dveře otevřou, vejdu dovnitř. Beze slova se přesunu ke katedře. |
| |||
Podívám se na Alfu a nakonec přeci jen sklopím pohled k displeji, abych si ji rychle vyhledala na školním webu. "V učebně 1 máte historii. To ostatně platí pro vás všechny," rozhlédnu se po všech přítomných upírech. Do učebny vrazí kluk. "Jdeš na čarodějnicnou hodinu? Jestli jo, tak si kecni do lavice, my už odcházíme," vyzvu ho. S tím se přesunu k němu a otevřu dveře, abych dala najevo, že hodina už skončila. Počkám tady, ale až se se Shizeiem vystřídáme, aby tu byl pořád dozor. Přeci jen, nechat tyhle malé tikající bomby samotné se nevyplácí. |
| |||
Učebna 3 - Učebna 1 Seskočením z lavice se proměním zpět do lidské podoby. Přistrčím svou židli a nabídnu slečně Monique ruku, abych ji pomohl vstát a následně rámě, abychom se přesunuli z učebny do učebny. Mí strážci se vrátí k mým zavazadlům a pak nás doprovodí, jeden před námi jeden za námi. Do následující učebny vstoupíme stejným způsobem a zaujmeme všichni čtyři opět ta samá místa. "Dobrý večer pane profesore. Omlouváme se za zdržení, ale teď jsme byli teprve propuštěni z předchozí hodiny." |
| |||
Ve dveřích ošetřovny - Nástěnka Remmi, Lilith "Klidně, stejně vzadu ještě určitě někdo bude..." kývnu hlavou na souhlas, že můžeme jít ven hlavním vchodem. Než však stačíme vyjít ven, přišourá se démonka. Když na nás zavrčí odpovědí je jí hlasité syčení celé mé hlavy a jeden ostrý pohled zpoza tmavých brýlí. Pff. To je dneska den. "Srát na to a všechny..." zabrblám si pro sebe, chytím Remmiho za ruku a kráčím s ním rychle chodbou kolem různorodé skupinky, rovnou k nástěnce. Nezastavuji a nenechám nás zastavit. Každý kdo by se o to pokusil, by dostal opravdu nepříjemný pohled, doprovázené popuzeným syčením mé hlavy. |
| |||
Chodba především Max, Oberon, Awila, Dolly Má slova nabízející pomoc, i Maxovo přehnané nadšení je tak nějak přejito. Teď ví alespoň, že jsem ochoten pomoci, takže jistě nebudou váhat se na mne kdykoliv obrátit. Max přehopne k jídlu. Sleduji pozorně, jestli to Oberonovi nevadí. Když je s tím však v pořádku, nechám to být. Když vyrazí chodbou, srovnám s ním krok. Rozhodně Maxe nespustím z očí. Na to je ještě příliš brzy, abych někomu takto věřil. Postup chodbou zastaví vlčice. "Je to kocour," konstatuji na její slova a pokusím se ji shodit z Oberonova boku. |
| |||
Za školou Vesa, Kelly Když Vesa pokrčí rameny nad hodinou, usměji se. "Dole ve sklepení by měli být relaxační místnosti, tam bychom mohli být všichni," navrhnu oběma dívkám. Vesa však zmíní, že by chtěla mluvit s Kelly osamotě. Rozhlédnu se po okolí a rozumím tomu, že tady je až moc zvídavých pohledů. Jsem rád, jak přátelsky na ní promluvila. Po mne však šlehne nepříliš pěkným pohledem, který funguje asi stejně, kdyby mi srdcem projela ostrá jehla. Semknu rty a sklopím pohled k zemi. Nechápu, co dělám špatně. Ať se snažím ji vyhovět jak chci, pořád je to špatně. Na mou otázku odpoví tak popuzeně, že jen kývnu hlavou, že jsem rád. Odkloním hlavu, abych skryl lesknoucí se oči. |
doba vygenerování stránky: 1.4988131523132 sekund