| |||
VŠICHNI Jak se překlopí ručička hodin na celou, celými pozemky se ozve zvuk zvonu, který odbije čtyřikrát. Je slyšet do všech místností a rozléhá se i na pozemcích. Je to poměrně výrazný zvuk, který nelze tak lehce ignorovat. |
| |||
Pozemky Wendy, Ary Venujem pozornosť skôr Wendy a odpoviem: „Hmm... tak sa poďme pozrieť a ak máš voľno, môžem ti to tu poukazovať po škole.“ A čakám pripravený vyraziť k nástenke. |
| |||
Za budovou Shae “Omlouvám se, jmenuji se Tatiana.” Koukám na ten ledový trůn a fascinovaně si ho prohlížím. “Vy jste ledový mág? Ledovou magii jsem ještě neviděla, tohle je poprvé. Moc fascinující.” Udělám lehoučký krok doleva, abych si mohla prohlédnout trůn z boku. “Prosím vás, kde teda dostanu pokoj, kam bych si mohla uložit své věci?” |
| |||
Chodba Oberon, Max, Luis, Circe, Dolly, Wayne Stojím vedle mladíka a žvýkám si svůj ukořistěný sendvič. Očima se zastavím na mladíkovi, opírajícím se o dveře. Povšimnu si, jak začichá. Zajímavé, to nevypadá lidsky. Vzápětí postřehnu příchod asi-jelena a malé-chlupaté-koule. Poté, co se začne mrně ládovat chlebem, popojdu blíž, abych si ho prohlédla. Když se rozejdou, pustím se vlčím klusem podél chodby tak, abych se dostala před chlapáka. Červené oči se lehounce zablýsknou. "Poslyš, co ten maličkatý student? Tady jsou i štěnátka?" ozvu se a popojdu blíž. Postavím se na zadní tlapy, lehce se opřu o bok držátka-mrňouse a začnu jemně očichávat Maxe. |
| |||
Za školou Kelly, Hillaris Modrá vlčice je zanedlouho zpátky i s léčitelem. Ten se hned dává do léčení chorého wyverna a jen co skončí u něj začne se z nějakého důvodu věnovat mě. Úplně zbytečně. "Dej mi pokoj. Mě nic není!" Odbydu ostře jeho snažení. Až budu něco potřebovat dám vědět, ale do té doby ať si laskavě hledí svého. Stejně tak nerozumím tomu proč bych měla i já být omluvena z vyučování, Hillova neschopnost se mě přeci vůbec netýká. Dál už se jde starat o další pacienty a nás nechá být. Obrátím se zpátky na Kelly která přijde s otázkou další hodiny a pokrčím na to rameny. Možná bych taky nějakou měla mít , ale nemůžu s ní přece nechat toho ubožáka co nedokáže ani pořádně stát. Tak co je důležitější, mít jistotu že bude v pořádku nebo hodina? Tady se není nad čím rozhodovat, na hodinu kašlu. “Doprovodím tě. Chtěla bych s tebou mluvit…o samotě” promluvím ke Kelly přátelsky. Šlehnu pohledem k Hillovi, už ne tak přátelsky. Opravdu teď nestojím o to aby za mnou chodil jako druhý ocas. Udělá jedině dobře když nebude moc překážet. I on se potom zeptám jak na tom jsem já. “Říkala jsem že jsem v pořádku" odpovím mu popuzeně a věnuji mu při tom krátký pohrdavý pohled. Že mu rohatý řekl aby se šetřil je mi úplně jedno, teď je můj. Jen si možná přeci jen budu muset dát pozor aby se jeho stav příliš nezhoršil protože pak mi bude k ničemu. Nemůžu se v duchu nezasmát nad takovým nesmyslem. Vlastně…né, zase tolik na tom nezáleží. S očekáváním se podívám na Kelly jestli můžeme. |
| |||
Chodba Luis, Oberon, Dolly, Wayne, Awila, Circe Sotva se odrazím, tak pan Méďa do cesty vytáhne ten tác s jídlem. Stihne je naštěstí dát stranou, takže bezpečně pro jídlo dopadnu na něj. Jak zmíní bundu, honem zatáhnu drápky, abych jí nezničil. Začnu klouzat dolů, ale zachytí mě rukou. Jenom se na něj zazubím. "Fufíí?" Bez ptaní si vezmu jeden sendvič a hlavou opřený o jeho rameno spokojeně žvejkám. |
| |||
Chodba Awila, Max, Luis, Circe, Dolly, Wayne Stál jsem tam na chodbě, ujídal svůj sendvič a poslouchal ostatní lidi tam. Bledý vypadá zmateně a ten druhý zas vystrašeně. Ani nejsem nějak nevěnoval pozornost, když ze třídy vylezl vlk, který mi z tácu ukradl sendvič (39%), ani ten druhý synek. Nějak jsem přemýšlel co teď a pozoroval při tom ty dva. Co víc si přát? Mám jídlo. Po chvilce ještě přišel Luis s Maxíkem v náručí. "Nazdar chlape, nedáš si?" pozdravil jsem Luise po tom, co přišel a nabídl se těm dvěma, že jim pomůže. To už se ale Maxík vzbudil a hopl na mě. (69%) Dopadla na mě chlupatá koule. Ale sendviče jsem uchránil a ani jeden mi z tácu neupadl. "Maxi, co blbneš? Nemůžeš na mě tak skákat, když něco držím" zkusil jsem ho druhou rukou chytnout pod zadkem, až nespadne, když už ne mě přistál. "A bacha na tu bundu" zdůraznil jsem pak. Snad mi ji nepotrhal. "Když jsme se tu všichni tak krásně sešli...jdeme někam? Nebo tu chcete stát jak tvrdý Y?" zeptal jsem se a i s Maxíkem na hrudi se vydal směrem ke vchodu, kde je tabule s mapou a dalšími papíry, které jsem nezkoumal. |
doba vygenerování stránky: 1.6232509613037 sekund