| |||
Společenská místnost - Jídelna Gany, všichni cestou a v jídelně Jestli napřed zavítáme na oběd, pak bych pro dnešek spíše zkusila relaxační bazén. Přeci jen, není nejlepší nápad pustit se do tréninku s plným žaludkem. Gany se to taky zdá jako dobrý nápad, což mi z nějakého důvodu vyčaruje široký úsměv na rtech. Pokývnu hlavou a vyrazím za ní ze společenské místnosti. Sejdeme do přízemí a zatočíme rovnou do jídelny. Jídlo tady ještě není, ale někteří tvorové již ano. Zamířím dopředu stolu a usadím se ob místo od dvojice. (M59) |
| |||
Jimmy, Dyna Než stačím chlapci odpovědět ve dveřích se objeví Dyna. To znamená, že se něco stalo Aeře. Tak to bylo rychlé. "Vyčkejte tu chvilku," vyzvu chlapce, než s ní ukročím trochu do strany, když mi chce předat informace ohledně hodiny. Vyslechnu si jí a pokývnu hlavou. I přes mé snahy to vypadá že se Ysea řídí do záhuby. Tedy spíše do úplného vyloučení ze školy. Byl bych skutečně nerad, kdyby to tak skončilo, nicméně jestli si brzy nedá říct, nic jiného mi nezbyde. "Pro dnešek již hotovo?" optám se Dyny, když to vypadá, že se má k odchodu z pozemku. |
| |||
Ošetřovna - jídelna Remmi, Gill, všichni na ošetřovně, v jídelně a cestou Hádek se kupodivu nechá pohladit, ale stejně by měl tendence ho začít znovu žužlat. Zvedneme se a pevně sevřu jeho dlaň, když mne nepustí. Jedno je začít to ze sebe dostávat a něco jiného je myšlenka plné jídelny. Ještě než úplně vyjdeme z ošetřovny, otočím se za Vesou, abych se pokývnutím hlavy rozloučila. Když se usadíme, trochu se mi uleví, že jsme tady mezi prvními. To znamená, že ti, co se mnou nechtějí mít nic společného, se mohou usadit dostatečně daleko. "Radši něco tvrdšího," uchechtnu se na jeho otázku na vodu, "ale jakékoliv pití asi zatím stačí." Děkovně se na něj usměji. Odcupitá tak ještě pro skleničku. Nad jeho otázkou jen pokrčím rameny. Myslím, že bych se vůbec nezlobila za postel. |
| |||
Společenská místnost Lyla Když zmíní oběd, tak dostanu hlad. “Skvělý nápad, dáme si oběd a pak rovnou bazén. To zní skvěle.” Odpovím jí radostně a stále na ni koukám. Nemohu se její krásy nabažit. Strašně moc jí to sekne. Jsem zvědavá, čím mě překvapí příště. Moje myšlenky se najednou zbláznily. “Tak jdeme.” Vyrážíme směr jídelna. Uvidíme, co chce probrat tak vážného. Vzpomenu si na její slova. Pokud to jde, jdu hned vedle ní. |
| |||
Hlavní vchod Otrokář "Gut." řekl Rúth a spolkla úd. Tváři se mihne pobavený úšklebek, který rychle zmizí. Nemám rád tyhle ničitele světů se vždycky tváří vážně, jak kdyby měli v zkus zařazený an... nedokončím myšlenky, abych s tou pomůckou náhodou neskončil já. "Nope, jen s nějakou holubičkou teda s kočičkou. Utekla někam za roh " zatvářím se jako neviňátko. "Takže?" Zrcadlově zopakují jeho postoj i výraz. |
doba vygenerování stránky: 1.4034721851349 sekund