| |||
Pozemky - Hodina Příroda a kouzelní tvorové Dolly, ostatní v dohledu Ucítím jemné mravenčení v zádech. Už jsem dlouho bez své smečky. Od posledního průseru je to skoro rok. Pootočím hlavu a sleduji bílá ouška.. Olíznu si čenich a jemně svými uši zahýbám. Jakmile začne profesor mluvit, uši se sami srovnají do kornoutků a natočí směrem ke zvuku. Moje oči sleduji měkká ouška. "To je příjemné..." zavrním hlubším vlčím hlasem. Trochu víc si poposednu, zadní nohu stočím více pod břicho a tak se nalepím větší plochou na mladíka s ušima. V očích se po chvíli nebezpečně zablýskne. Svým způsobem se jedná.... o hlad. Ten uklidňující dotyk mi přináší novou energii. Postřehnu, že mé polštářky nejsou růžové, ale jemně šedé. Paráda, jsem vlčice na pár hodin. Snažím se přemáhat a poslouchat nadále přednášku, ale profesorův dotaz už slyším jakoby z velké dálky. Ty trnový potvory nemám moc ráda, protože jsou to hajzlové černí rasisti.... a i v jejich formě mě zkouší naporcovat. "Hm, ty jaguáry jsem ještě asi neviděla." poznamenám spíše k sobě. To fázování by mohlo být zajímavé. Náhle rychle pohnu hlavou dopředu, protáhnu přední tlapy a ve výskoku se přitulením otřu o krk mladíka. Jojo, drbat, drbat, drbat..... |
| |||
Hodina PKT Shizei Profesor mě vyvedl z omylu a vyvrátil mojí domněnku že na hodinu už v takové chvíli nedojde. To svým příchodem jenom utvrdily ostatní studenti, tak jsem jen přikývla na srozuměnou a dál se nevyptávala. Nebylo co víc k tomu dodat. Překvapeně jsem povytáhla jedno obočí když moje oznámení o tom že si naga žádala krev obrátil proti mě a rozhodl se poslat pro krev mě. Tohle snad nemůže myslet vážně. Snad si nemyslí že pro ni hodlám něco udělat. “Jestli opravdu potřebuje má tam přeci tu svou krvavou kouli které může využít” pokynula jsem rukou zpátky k dívce. Dlouhý nádech, než všechno zmizelo za dokonalou maskou ledového klidu. Potom jsem se otočila na patě a mávnutím rukou nad jeho prosbou, samozřejmě se vší slušností, zamířila zpátky ke svému křeslu. Po tom dorazili ještě i další než profesor začal s hodinou. Krátký úvod jak si představuje zkoušky a přechází k výkladu dnešního tématu. Zápisník pro případné poznámky u sebe v tuhle chvíli nemám, naštěstí jsem se o zmíněných tvorech něco málo dověděla už dřív. Vlastně už to bude nějaké to desetiletí a tak musím trochu zavzpomínat na přednášky svého učitele. Jako první vyjádří svůj "poznatek" koucour. Nad tím se jen pousměji a sama pozvednu ruku abych si získala profesorovu pozornost. To je stále poněkud nezvyk. Dosud jsem to nikdy dělat nemusela protože jsem mývala jen soukromé hodiny. "Trnoví vlci, jak už z obecného názvu vyplývá mají trny. Ty jsou mimochodem smrtelně jedovaté a schované pod hustou tmavou srstí. A svým jedem dokáží dokonce potlačit regeneraci" podělím se o svoje poznatky já. Ty jsou naštěstí jen teoretické, protože jakkoliv věřím svým schopnostem a ochranám pořád by bylo lepší se podobným střetům vyhnout. Se svou odpovědí jsem však ještě neskončila. Po krátké odmlce pokračuji ještě s druhou šelmou: "No a jaguáři jsou šestinohé kočky s párem dlouhých chapadel. Dokážou se skrývat fázování a iluzemi a neloví jenom pro potravu…ti se ale překvapivě dají ochočit. Jak vlci tak jaguáři pochopitelně loví ve smečkách, s tím že té vlčí velí alfa samice" snad mu taková odpověď bude dostačující. Je ještě pár drobností které jsem vynechala, ale které klidně doplním pokud bude třeba. |
| |||
Pozemky - Hodina Příroda a kouzelní tvorové Luis, Oberon, Shizei, všichni na hodině "No... Plávě že ne! Ploto žíkám, že mají ládi lyby, takže na tebe ulčitě nebude mít takovou chuť." Pak už ale jen nastavím hlavu, jak mě pan Méďa drbe za uchem. "Ahá. To je ale divný. Nejsi taky magickej tvol? A nepšijde mi to vtipný. Ne kdyš všichni skolo umšeli. Dvaklát za dnešní večel. Jinak je to docela nolmální." Profesor začne hodinu. Pozorně poslouchám a když se dostane ke zvířátkům, začnu hopkat s rukou do vzduchu. "Já vím! Já vím! Jedna ta kočiška si se mnou chtěla hlát," zavolám vesele. |
| |||
Chodba - hodina Příroda a kouzelní tvorové Alyssa, Aliana, Ulgge, Claudile, Kimero, Naberius - všichni na hodině Trochu mě zarazí reakce Aurory. Jako by mi něco uniklo...nebo možná jsem už moc dlouho neměl normální konverzaci, že jsem nepoznal, že mám nějak reagovat? Vždyť mi vlastně jen odpověděla...Každopádně když propluje kolem mě, aspoň mi tím dá šanci zjistit kam vlastně všichni jdou. Jistě, hodina "Příroda a kouzelní tvorové", venkovní pozemky...ale které dveře? To se mi nikdo sdělit neobtěžoval. "Myslím, že je to tudy," pokynu příjemně normálně vypadající dívce, která vypadá možná ještě ztraceněji než já, směrem k oknu. Nato vyjdu za roh, a protože oknem se jaksi ven odebrat nemůžu, rozhlédnu se, najdu dveře, a vyjdu na pozemky. Když uvidím chumel studentů, tiše se k němu přiblížím, a najdu si místo s dobrým výhledem (BB70). Trochu váhám, zda bych si měl sednout, ale nakonec usoudím, že tím nic nezkazím. |
| |||
Chodba - Hodina venku Ulgge, Grimgull, Nabi, ostatní v chodbě a na hodině "Eeee..." pustím jeho ruku a podrbu se na hlavě. Hlavu jemně naklonim do strany, když pozoruju, jak se Kimero táhne s kentaurkou na ošetřovnu. I když se můj pohled spíš zastaví na tý cute slečince, co mu pomáhá. Ta se hned za ním pak vynoří z ošetřovny a zastaví se oba tady u Šípkový Růženky. "Yup! Ven," odpovím nakonec, když mi to ta cute slečinka tak hezky prozradila. Nehledě na to, že tim směrem už prošlo pár studentů. Než se ale stihneme rozejít, Nabi si to štráduje k orkovi a pošle ho pryč tou svou černou louží. Když tím poslal mě, tak se s paralýzou neobtěžoval a peří jsem si pak urovnával víc jak hodinu, jak mi to rozcuchalo úplně všechny. "Však už jdem," odpovím mu a rukou kolem ramen rozejdu i hezounka. Škoda,že přijdu o tu reakci na slečnu Já zapomněla. Když vyjdeme ven, rozhlídnu se. Nakonec se rozejdu k orkovi, který by už měl touhle dobou povolit (AY68). "Smekam, kámo. Vytočils ho rychlejš a stejně si dopad líp..." V očích mi hrajou jiskřičky pobavení a uznání. Zkontroluju myšku, jestli je pořád v pohodě a podrbu ji. |
| |||
Trousí se sem další a další studenti. Když mám pocit, že je jich zde dost a rychle nám utíká čas, ukročím si zpět k tygrovi a lusknu na lišky, který se mi posadí po bocích. "Slyšíte mne všichni v pořádku? Rozumíte? Pokud ne, pojďte prosím blíž," pobídnu chumel studentů."Nejste tady sice všichni, ovšem musíme začít, ať stihneme alespoň něco. Také bych vás rád upozornil na to, že dnešní hodinu kvůli pozdnějšímu začátku protáhneme až do celé. Ti, co mají navazující hodinu si pak pospěšte do učeben, ať se nezdržuje další výuka. Také těm, kteří zde nyní nejsou, nasdílejte své poznatky z hodiny." Pronesu na úvod, než se dostanu k samotnému úvodu hodiny. "Jako první se musíte dozvědět, že v průběhu vyučování nebudou žádné zkoušky ani testy. Na konci pololetí nás však čeká praktická zkouška, která shrne všechno vaše vědění, které získáte. Dávejte tedy pozor, ideálně si pište poznámky a dohánějte zameškané učivo. Jak jsem již zmiňoval v učebně, na první pololetí bych vám mohl doporučit knihu Les a jeho úskalí od autora jménem Tenebris. Nedozvíte se tam však zcela vše, vzhledem k tomu, že každý les je jiný a učit se budeme na konkrétním příkladu Šupinatého lesa, který máme nejblíže a kde bude probíhat závěrečná zkouška," shrnu obecný úvod do hodin. "Nyní skočme již k prvnímu tématu. Magické lesy mají většinou pevnou strukturu a hierarchii. Nejběžnější tvorové s kterými se setkáte, jsou většinou bojovníci lesa. Mohou to být velké kočkovité, či psovité šelmy, ať již s magickými vlastnostmi nebo ne. Rádi však loví všechny, jenž se neumí v lese chovat, tak jak patří, či prostě zbloudilé duše. V Šupinatém lese se nachází jak smečka trnových vlků tak fázujících jaguárů. Slyšel někdo o těchto dvou tvorech? Mohl by nás sdělit své poznatky?" vznesu nakonec dotaz do davu, abych poznal, zda mne vůbec vnímají. |
doba vygenerování stránky: 1.3311228752136 sekund