| |||
Tatiana, Kimi, všichni v chodbě Kluk je probraný, směje se jak prvotřídní cvok. "Tohle je věřím vaše expertíza," pronesu k oběma profesorkám a složím ruce na kříži. "Vy, pojďte se mnou," vyzvu studentku, která nám tu zbyla. Poté se již rázným krokem vydám za budovu školy. Po rozruchu jen hodím pohledem. Když míjíme mokrého studenta, s protočením očí po něm hodím vyčarovanou černou osušku. Když dovedu vlčici až ke skupině kolem zvěře, zastavím a otočím se k ní. "Věřím, že tady probíhá hodina. Přidejte se," s tím ji tam nechám a zamířím k vchodu do budovy, odkud před chvílí někdo přišel. Za rohem je velká skupina, kolem vlka spícího uprostřed chodby. Povytáhnu jedno obočí. "Neměli byste všichni být na hodině?" zeptám se rázně řádně nahlas. Zastavím se kus za posledními ze skupiny a čekám, až se vypakují ven. |
| |||
U západní zdi Naberius, Iru, Saturia Profesor mě utiší, abych nerušila, tak tam tiše stojím a pozoruji dění. Po chvilce se k nám přidá králičice. Podívám se na ni a velice mile se usměji. Už je v pořádku. To je dobře. Vrátím pohled na kouli, která se postupně zatahuje do lidského těla. Chlapec je chvíli zmatený a pak se schoulí do klubíčka v sedě a směje se. Hlavně, že to dobře dopadlo. Jsou zde opravdu zajímaví tvorové a bytosti. Vrátím pohled na pana profesora. |
| |||
Chodba - Jídelna - Pozemky za školou Nevím, na jak dlouho jsem usnula, ale probere mě dotek někoho a cítím jak dostanu trochu energie. Zvednu pohled, abych se podívala na tu osobu. “Mockrát děkuji pane. Hned tam vyrazím.” Zvednu se ze země a vyrazím napřed do jídelny. Mohla bych se jen rychle napít a doplnit energii a hned vyrazím na hodinu. Pokud to tam neuklidili. Když dojdu do jídelny mířím rovnou k pultům vezmu si sklenici a naliji do ní krev, vypiju ji, sklenici odložím a rychlejší chůzí vyrazím na hodinu. Venku si najdu místo (AZ64) a sednu si na zem. |
| |||
Asklépius, Claudile, Ulgge, Zugu, Alyssa, Grimgull, Kristy, Wayne, Rekki, Miko a všichni na ošetřovně "Vypadá to tady poněkud živěji než na hlavní budově, to je pravda. Sám jsem dnes příliš léčivých kouzel nepoužil. Jen pár modřin a jedna zlomená ruka," odtuší Asklépius na Rekkiho slova. Poté již kývne na souhlas a vydá se ke skupině, za svým kolegou. Bílý had, který mu leží kolem krku na ramenou, zvedá zvědavě hlavu a ochutnává okolní vzduch. V první řadě se mladík zastaví u pavoučnice, kterou zkontroluje. Když zjistí, že je jen vyčerpaná, pošle do ní trochu energie, aby se probrala. "Měla byste zamířit na hodinu," informuje jí potom, co se probere. Claudile se mezitím ujistí, že je vlk v klidu, než se ho pustí. Vzhledem k tomu, že neví, co ho do předchozího stavu dostalo, nechává ho spát, zatímco ho obejde, aby se dostal ke skupince před ním. "Potřebuje někdo pomoci? Nějaké zranění, potřebující ošetřit?" jeho hlas je temně hluboký. Během svých slov kontroluje okolí pohledem, aby dokázal sám určit, zda někdo potřebuje jeho pomoc. Asklépius se od pavoučnice vydá na ošetřovnu, vzhledem k tomu, že věří svému kolegovi, že se tam o to postará. Je nasměrován k meduse. Usměje se na ní, zatímco hádek se poposune na ramenou tak, aby na její hady viděl. Během okamžiku se k životu probudí zbývající hlavičky. |
| |||
Chodba Grimgull, Zugu, Sharika "Šššš, hned tě z toho dostaneme..." snažím se jí udržet alespoň trochu klidnou, když jí vyprošťujeme. "Neohl..." nestačím jí ani varovat a už se podívá. Mrknu. A pak ještě jednou. Prsty mi propadává zlatavý písek, tam, kde jsem ještě před chvílí pomáhal Shar. V pozici v které jsem, jen padnu na kolena, ruce stále ve stejné pozici. Můj mozek se snaží zpracovat šok z jejího zmizení. Jen si chtěla promluvit... Zvednu trochu nepřítomný pohled k vráně, když promluví. Přes vlastní vír myšlenek ke mne ani pořádně neproniknou jeho slova. Myslím, že sypání mého vnitřního světa, musí být snad slyšet až ven. |
| |||
Mladík zavrtí hlavou. Nejspíš to je další nový student. Každopádně se mi ozve jeden z další příchozí dvojice. "Perfektní. V podstatě ihned využiji vašich služeb. Zásoba energie se mi dost vyčerpala. Vlastně už podruhé za tu chvilku, co jsem tady. Je smutné kolik zranění se tu... vyskytne." Podaří se jim uspat štěně. Už se je chystám požádat o pomoc se zraněními u těch dvou pokousaných, když se Sharika rozplyne. Tak tohle je poněkud... nečekané. Promnu si kořen nosu. "Zkontrolujte je prosím, jestli potřebuje někdo pomoci. Pak se prosím dostavte na ošetřovnu," promluvím na zdravotníky. Štěně je uspaný, ale stejně si na něj dohlídni, poznamenám ke Kimerovi, který se stále ještě neobjevil. S ponurou náladou se vrátím na ošetřovnu. Dveře stále nechávám otevřené, kdyby sem nakonec někoho nesli. Za sebou z ošetřovny slyším hlasy. Když se ohlédnu, Gill je již vzhůru a z hada je vlk. "I když to může tak působit, toto je školní ošetřovna," odpovím jí, zatímco se vracím zpět. "Nejsem si jist, ale pravděpodobně ne. Můžete se vydat ven na hodinu. Studenti na chodbě Vás tam dovedou." Rozlédnu se po ošetřovně. Ještě je potřeba probrat anděla a Dollyho, doléčit hady a podívat se na dívku. A ještě je tu ten chlapec venku. A kdo ví, s čím kdo ještě nepřijde. Postřehnu rozhovor kolem Remmiho. Tak to ještě scházelo. S tím ale nic neudělám. "Omlouvám se, že ruším, ale můžete pokračovat na hodinu. Jak jsem říkal támhle slečně, studenti na chodbě Vás tam dovedou. Třeba si i na něco vzpomenete. Co se toho týče, tak Vás tímto předávám do péče profesorky Kikubari a profesorky Pyri. Dodatečná sezení Vám budou připsana do rozvrhu," promluvím k dívce z ledu. Projdu kolem nich k andělovi a jemně ho proplesknu. Jakmile se probere, přejdu i k Dollymu a provedu totéž. Nakonec zkontroluji démonku a raději co nejšetrněji ji proberu. Když se na ošetřovnu dostane Asklépios s Claudiem, pokynu jim k medůse. Já sám se začnu věnovat studence. |
doba vygenerování stránky: 1.4104580879211 sekund