| |||
U západní zdi - Před hlavním vchodem Oberon Tak jsem to ale nemyslel... Ale aspoň tu nebudu muset stát s nim. Na druhou stranu, Iru je super. Vždycky mluvíme jen o mě. To je na ní to nejlepší. Obejdu jí z druhý strany, než je ten vyklepanej pan nezájem a opatrně jí vezmu do náruče, abych si nepolámal žádný pírka. A taky abych jí víc neublížil. Rozmáchnu se křídly a s odrazem se vznesu do vzduchu. Mimo světla z budovy je nádherně vidět na jasnou noční oblohu. A ten měsíc. Na chvíli se zapomenu a užívám si ten výhled. Pak se rozletím k budově, kde jsem od brány viděl dveře a kam zmizela Sassy. Cestou si všimnu Satu, která jde k Nabiho skupince. Přistanu na příjezdovce, po který si to štráduje nějakej týpek. Počkám u dveří než nás dojde. Otvírat křídly fakt nehodlam. "Čágo! Helpneš mi tady? Mam trochu plný ruce." Ukážu zobákem na Iru. Její tělo je bezvládný, ale dýchá. Má vytřeštěný oči. Trochu creepy pohled, neřikám, že ne. Někdo by jí je měl asi zavřít, než z nich budou sušený bulvy. |
| |||
Učebna 2 - Ošetřovna Shar Již nejsme potřeba, což je rozhodně dobrá zpráva. Ohlédnu se po chlapci, který předá zprávu Shar. Když se na mne tak prosebně podívá, kousnu se do rtu a zvednu pohled ke Kelly. Nechci ji tady nechávat a odcházet, dokud nebudu vědět, jak to tady dopadne, ale zase na druhou stranu tady můžeme být spíše na obtíž. Když se k ní však Dolly vydá, aby jí předal stejnou zprávu, rozhodnu se, že se stejně sejdeme všichni na ošetřovně. Rychlými kroky opustím učebnu a doběhnu Shar na chodbě. "Počkej! Půjdu s tebou," pronesu k ní a doprovodím jí na ošetřovnu. Vejdu hned za ní a zavřu za námi dveře. Třeba budu nakonec taky užitečný. Léčitel začíná vypadat dost unaveně. |
| |||
Učebna 2 - Ošetřovna Ulgge, Dolly, Rekki Vkročíme do učebny, kde se strhne chaos. Vystrašeně sleduji co se děje, a když na Ulggeho otázku dostaneme odpověď, že nás již není třeba, úlevně si oddychnu. Než však stačíme odejít ven, příblíží se ke mne jako duch chlapec, který mne zatahá za uniformu. Vyjíknu a schovám se úkrokem za Ulgge. Když mi však předá zprávu a jde dál, prosebně zvednu pohled k Ulggemu. Může v mém pohledu vyčíst, že skutečně nechci jít sama. Ač už jde nebo nejde se mnou, nakonec se neochotně vydám zpět na ošetřovnu. Zaťukám, vklouznu dovnitř a pohledem vyhledám léčitele. "Volal jste?" |
| |||
Učebna 2 Kelly, Wendy Když si mne všimne, usměji se na ni a přistoupím k ní blíž. "Léčitel Vás potřebuje zpět na ošetřovně. Je tam někdo hodně hodně zraněný. Všude zlatí," sdělím jí na její otázku a tvářím se smutně. Na její předchozí otázku ji odpoví dívka stojící poblíž. Soustředěně nakrčím čelo, jak uvažuji, zda jsou ztuhlé svaly zranění. Dívka ale vypadá dostatečně zoufale, aby tomu tak bylo. |
| |||
Učebna 2 Kelly, Dolly Vytřeštěně pozoruju dění v pozadí, až toho přestanu těkat pohledem po vlčiči hlavě, když se mě zeptá. Trochu sebou škubnu, jak se leknu. "U-umm.. Já.. Jack... Má ztuhlý svaly. Myslela jsem... Jak jste předtím.. to..." rukama naznačím k místu, kde léčila toho chlapce. "Prosím," kníknu už skoro zoufale, jak mi to nejde. Ona se pak otočí právě na toho chlapce. Nervózně čekám na její vyjádření. |
| |||
Učebna 2 Hill, Kimero, Wendy, Dolly Dolly je našteští ochotný, nechat si pomoct. Usměju se na něj vesele zpátky. Pokývnu Kimerovi. "Jasný, není problém." Nevšimnu si tak včas, že se Dolly rozběhne rovnou za démonkou. Gill se o něj naštěstí postaral. Otočím se na dívku, žádající o pomoc a nechám démonku na Hillovi. "Můžu to zkusit. Co potřebuješ?" Než mi stihne odpovědět, slyším za sebou rozruch a Hill si mě přitáhne za sebe. Vykouknu zpoza něj, co se to tam děje. Démonka se teď válí na lavici a vzduchem lítají pavučiny. Otočím se zpátky na dívku, aby mi mohla odpovědět. Díky tomu si pak i všimnu Dollyho, jak sem míří. "Potřebuješ něco?" zeptám se ho. |
doba vygenerování stránky: 1.4883959293365 sekund