| |||
Za bazeném Max, Oberon Hlavu mám složenou v dlani a snažím se rozdýchat urputnou bolest. Mám dojem, že takto nebudu příliš schopný výklad vnímat, jestli tedy k nějakému dojde. Vedle Maxe se přiblíží někdo nový. Obezřetně zvednu hlavu. Nicméně se jen posadí do trávy k nám. "Příroda a Kouzelní tvorové. Mohl by napovědět ten obrovský magický tygr a dvě přerostlé lišky," pokynu bradou lehce k zmíněným. Nějak nemám sílu komentovat jeho pokus o vtip. "Jsem Luis. Tohle je Max," představím nás, když nám sdělí své jméno. "Celou šarádu jsme si prožili a také nemám tušení co se děje. Vítej v klubu." |
| |||
Chodba - u bazénu Iru, Luis, Max, zbytek Šel jsem společně s profesorkou chodbou, až jsme došli ven k...bazénu? Tu mají i bazén? Teda... vila pracháče jak vyšitá. Rychle jsem zamrkal a soustředil se znovu na profesorku. Poradila mi, abych se vrátil k nástěnce a přečetl si mapu. Díky moc, zabloudím jen po cestě tam. Když pak ale ukázala na hlouček postav za bazénem, viditelně se mi ulevilo. Nemusím jít až někam do pryč. "To jsem rád, že jsou v pořádku... ten váš pohled byl..." zarazil jsem se, když jsem si uvědomil, co to vlastně říkám. "Pardon...já jen...muselo to být nepříjemné," podrbal jsem se na temeni. Připadám si jak blbec. "Už je to doba, co jsem byl na škole. Musím si zase zvyknout..." pokrčil jsem rameny a zadíval se na skupinku za bazénem. Cítím, jak jsem nervózní. Sevřu ruce v pěst, až mi zapraská v kloubech a nadechnu se. "Už vás nebudu zdržovat, vypadáte, že někam pospícháte, když jstě ještě před pár minutami byla ve stavu....no v takovém, jakém jste byla," usmál jsem se na tu drobounkou profesorku a usmál se. "Držte mi pěsti, ať tam neskončím taky," s tím jsem se otočil a zamířil ke skupině za bazénem. Blížil jsem se zezadu k jelenovi a malému plyšákovi. Ani jsem je nepostřehl procházet. Naposledy jsem se při tom ohlédl na tu profesorku a uviděl, jak si to hopká pryč. "Roztomilá..." hlesl jsem a došel až k těm dvěma a sedl si vedle plyšáka. "Hraje se divadlo, nebo.. tohle je hodina?" zeptal jsem se a až pak se na ně otočil. "Oberon...právě jsem přišel a nemám tušení, co se sakra děje." |
| |||
Učebna 2 Dolly. Grimgull, Jack Tak tu stojím ignorovaná, naštvaně složím ruce na prsou a zpražím toho kluka pohledem. Jasně jen ignorujte obyčejnou vílu. Ten kluk nadšeně mluví o tom že tu má nějaký úkol, když si ho prohlédnu tak si všimnu že to je ten který mi pomohl a tak se o něco uvolním a spustím ruce a svěsím křídla. Klukovi zmizí psí uši a potom se změní i barva jeho vlasů zatímco se dotýká Jacka a potom to vypadá že teď to je zase on kdo toho má dost. Jack mu dá sníst něco co vytvořil tou kostkou, ale ten kluk je i tak nadšený. Nevím z čeho je tak nadšený a než se ho stačím zeptat a tak přijde někdo kdo vypadá děsivě a já musím zaklonit hlavu abych si ho celého prohlédla, ale on nás jenom pozdraví a potom toho kluka odnese. „A myslíš si že venku chaos nebude?“zeptám se jeho obrovských zad i když pochybuji že by mně vůbec slyšel. Potom nás pobídne profesor ať jdeme na hodinu, ona je ještě nějaká hodina? Zeptala bych se toho profesora, ale on se s námi o tom bavit nechce protože chce zachovat ty drahocenné minuty které z této hodiny ještě zůstaly na výuku. Potom mi však dojde že jsem se chtěla Jacka na něco zeptat a tak se k němu otočím. „Víš Jacku předtím jsem se ptala co to je benzín, nevíš o co jde?“ Nakrčím zamyšleně nos a ano vím že musíme jít na hodinu, ale tohle nás zase tak moc nezdrží. |
doba vygenerování stránky: 1.4050660133362 sekund