| |||
U bazénu - U západní zdi Marcos Přijmu jeho rámě a vydáme se kolem bazénu podél krvavých loužiček až dojdeme na konec. Zvednu pohled a všimnu si králíčka v trávě a nějakého kluka u hradby. |
| |||
U bazénu slečna Le Mauve Když jsem si jistý, že se nikdo další neřítí, pustím jí a na její díky ji vyseknu jen jemnou úklonku. Není to tak, že bych jejím reflexům či regeneraci nevěřil, ale přijde mi to jako zbytečné mrhání silami, když je možnost se tomu vyhnout. Ostatně můj otec velmi často rád říkal. Moudřejší ustoupí, když vidí, že to nemá cenu. Čerstvá krev ve vzduchu je rozhodně rozptylující, tedy jsem rád, když navrhne, že se půjdeme projít. Oh, sami dva pod hvězdami... "Jestli si to přejete... Velmi rád," opět jí nabídnu rámě, abych jí mohl být stabilním bodem, až půjdeme přes nerovnou louku. |
| |||
U bazénu Marcos U bazénu se mineme s panem profesorem, držícím někoho v náručí a vlčicí jdoucím za nimi. Chvíli po nich projde pavoučice s démonem, taky v náručí. Půlka zbývajících popadá jak hadrové panenky. Najednou se ocitám jinde, jak mě Marcos přetočí před tou bezohlednou nádherou. Máš nádherné oči. Přes ně úspěšně ignoruji vlčka s chodby. Dokud mi netrhá další oblečení a neplete se mi do cesty, nezajímá mě. Usměju se na Marcose. "Děkuji," přestává mi vadit, jak mě pořád někdo zachraňuje, i když to není nutné. Rozlédnu se kolem a všimnu si krvavé cestičky. "Jdeme se podívat, co se tam stalo? Hodina stejně asi ještě chvíli nezačne." |
| |||
Učebna 2 Kimero, Ysea, Rekki Prófa se mě zeptá na zraněný. To, že mluví, jak kdyby mě znal je teď vedlejší. Rozlídnu se kolem. Než stihnu něco říct, od Sukui mě odstrčí růžová. V podstatě mě jen posadí na paty, ale i tak se musím zapřít za sebou rukama, jinak by mě převalila (2%). Uhnu jí z cesty. "Tak pardon, že se jí snažím pomoct. Ty snad víš co s ní je?" dodám ještě po Gillovi. A i když tady má tendence rozkazovat, sama pro ní nic nedělá. To už se mi ozývá Rekki zpátky. Oukej, rozhlídnu se znovu kolem. Vypadá to, že andílek si něco udělal s křídlem během pádu. Gill šel zastavit nejspíš krveprolití a pomoct démonce ven. Z těch co jsou v tom stavu, tak anděl má něco z křídlem a z těch, co jsou vzhůru, tak jedny rozseknutý lýtka a jedny rozdrcený nohy, mám takovej dojem. Z toho, co je vidět je to všechno. Mám někoho vzít na ošetřovnu? Protože jestli pro ně nemůžu nic udělat, půjdu zkontrolovat hádka. Je tam sama a neodpovídá mi. Jestli mě růžová nechá, tak pokračuju v první pomoci Sukui (26%) a jestli ne, tak jdu alespoň zastavit krvácení z těch lýtek - telekinezí překryju sekance (34%) - moc to nepomáhá, ale lepší než nic. |
| |||
Učebna 2 Yqi, Lillith, Gill Dala jsem si záležet aby to vypadalo jako že se skutečně snažím, ona je možná schopná zvednout sporťák jednou rukou ovšem někteří jsou poněkud méně silní. I když pokud by byla schopná zvednout sporťák jednou rukou tak by mně nepotřebovala. Navíc nevím jak by se Lilith vyrovnala s tím že jsem jí zachránila právě já, vím jak špatně nesla to když jsem jí předtím porazila ve střelbě z luku. Vtipné na tom bylo že jsem z luku nikdy předtím nestřílela, tedy Lilith by to rozhodně vtipné nepřišlo tak jsem se o tom radši nezmínila. Lilith současná situace vyvádí z míry a pak se mně rozhodne potrestat za mou neschopnost (10%) svou kosou kterou jsem přehlédla protože jsem veškerou pozornost věnovala Yqi v její nové formě. A tak ležím na zemi zranění je už tak vážné, ale jednorohé démonce to pořád nestačí když v tom přiběhne ten kluk koho nám vybrali jako školního zástupce a jako správný hrdina zabrání Lilith naplnit principy darwinismu. Které praví že selhání se neodpouští protože jenom silní mají právo přežít zatímco slabí musí být vyhlazeni v série Terminátor se tomuto tématu docela věnovali ... Pak se rozhodne Yqi pomoct, no hodně štěstí řekněme že se mu to podaří snad to Lilith pochopí a nebude ho chtít také potrestat za bránění osudu či něčeho co je nad Slunce jasné. |
| |||
U bazénu slečna Le Mauve Nestačíme se ani rozhodnout co budeme dělat teď, když studenti popadají mrtvě do trávy. Hodím po nejbližším zkoumavým pohledem. Tok krve se jim zpomaluje, ale nevypadá to, že by byli zcela mrtví. Ještě ne. To ovšem neznamená, že brzy nebudou, že. To už se kolem jak velká voda prožene růžová. Na nic nečekám, vymaním se z rámě, chytím slečnu Le Mauve za ramena a přetočím se s ní tak, aby ji prudký náraz od proletu ani nerozcuchal. "Ts." Ulevím si nad tou bezohledností. To už se kolem řítí čokl, který na nás zavrčí. Věnuji mu jeden sladký úsměv přes rameno. Takové ani nemá smysl řešit. |
| |||
Pozemky - Ošetřovna Úspěšně ignoruji co se na louce děje, když se najednou několik studentů svalí do trávy. Trochu bez zájmu se po nich rozhlédnu. Už jsme si prošli moc bordelem, aby mne něco takového dokázalo rozhodit. Když si však profesor vyžádá někoho pro donesení dovumetrového daňka na ošetřovnu, chvíli nad tím uvažuji. Rozhodně to nebude žádná sranda, ale na hřbetě bych to mohl dát. V tento moment mne totiž zajímá jen jedna věc a to je - jak je na tom Mayli. A jak lépe se tam dostat, než že se tam povláčím s tím hromotlukem. Lehce vyklouznu ze svého oblečení a proměním se. Připlácnu se na zem a čumákem si ho podeberu, aby se mi převalil na hřbet. Počkám jen, když ho bude chtít profesor nějak urovnat, než se opatrně vydám na ošetřovnu. Snažím se neběžet, aby to s ním moc netřáslo a ještě mne nenařkli z toho, že jsem ho dodělal. Když klušu kolem upírů, nepřátelsky na ně zavrčím, ale pokračuji ve své cestě. Na dveře ošetřovny zaškrabu, aby mi někdo otevřel. |
doba vygenerování stránky: 1.4599449634552 sekund