| |||
Remmi vypálí z učebny. Jako blesk se tu zjeví Sassy. Chvilku na to zmizí i růžová. Je poněkud úspěšnejší než já a podaří se jí zachránit vílu. Přijde mi pomoc s chlapcem. Než jí stihnu odpovědět, probere se. Překvapeně se podívám na ouška vyčuhující z vlasů. Jsem si docela jistej, že předtím je neměl. Začne se zvedat. "Jo, a Vy taky. Takže nikam." Jemně, ale pevně, ho chytnu za ramena, aby zůstal sedět (109%). Vrátím se k Sassy otázce. "Upřímně netušim. Půlka tady takhle popadala a po zásahu třídním je tady oživujeme. Nemluvě o tom, že je to už čtvrtá katastrofa tenhle večer." Zvednu hlavu, když Gill požádá o pomoc. Všimnu si plamenů od démonky, jak zvedne znovu zapálenou kosu nad studentku. Tohle už snad nemyslí vážně. "Jestli se tou kosou rozmáchnete, vysloužíte si okamžité vyloučení." Varovně skoro zavrčím na démonku. |
| |||
Učebna 2 Yqi, Gill, Kimero, Alyssa Můj útok i když byl celkem zoufalý se mi stejně podaří. Čepel jí projede jako máslem a svalí se na zem jak pytel hnoje. Další zásah už nemůže nezasáhnout. Teda nemohl by nebýt toho všetečnýho parchanta co ho profesor vybral jako zástupce. Tomu se podaří jistý zásah zastavit. “Ta čubka to jenom hrála, dostala co zaslouží!” odseknu tomu jeho chytračení. Potom se ale přece začne konečně vysvobozovat z koní pasti. Přidá se k němu i profesor…teda až po tom co pomůže Alysse. Tak je úplnej retard? Takhle kurvit moje snahy. Jen ze mě Yqi sundají oheň z ran, který se jí nějakým mě záhadným způsobem podařilo svým tělem udusat, znovu zažehl. Krve přece musí být všude spousta a o to je to celé divnější. Ale vlastně co já vím jak to s tím ohněm celé funguje. Není to tak že bych měla úplně možnost…nebo nějakou touhu to testovat. S Yqi pryč mám výhled na svoje zranění. Co na to říct? Není to pěkný pohled. Kotník nechutně přetočený a z holeně skoro čouhá kost. Zaskučím bolestí a do očí se mi nahrnou slzy, které ale zase rychle rychle zaschnou ohněm v mých očích. Asi mi doteď nedošlo jak moc jsem to od ní schytala. Oni zahlásí ať mě někdo vezme na ošetřovnu. Nasrat! To vůbec! Tady jsem ještě neskončila. Jak ten zástupce tak i profesor si mě přestanou všímat a jdou si po svých. Jen ať si jdou. Já si v zatím vymáčím čepel v krvavém ohni a teď už hořící kosou znovu švihnu po Alysse (26%). Snažím se mířit stejně jako předtím na její břicho nebo hruď. Ať už se trefím nebo ne, stejně jí ohodí krvavá sprška z toho co zůstalo na kose (82%). |
| |||
Max Lišky před dotykem uhnou, ale zůstávají v jeho blízkosti. "Ten je v péči léčitele, to chviličku počká," pronesu něžně a natáhnu k němu ošupinovaný pařát. Lehce se ho dotknu prsty nad čumáčkem a pošlu do něj léčivou energii, abych mu ulevil. (93%) "Doprovoď ho," kývnu na béžového-černého lišáka. Ten ho doprovodí ke dveřím na ošetřovnu a pokud ho tam nepustí, nebo ho opět rychle pustí pryč, doprovodí ho zpět za školu. Pokud tam kočičák zůstane nějakou dobu, vrátí se lišák zpět ke mne. |
| |||
U bazénu - Ošetřovna Přikývnu liškám. "Děkuju." Jestli se nechají, pohladím je. Malátně se začnu sbírat ze země, jak mi pořád třeští hlava. Zastaví se u mě profesor. "Motá se mi hlava a bolí mě. Jako když na vás spadne šutl. Musim za Luisem." Rozejdu se potácivě k budově. Normálně bych se bazénu vyhnul obloukem, ale v tomhle stavu spíš hrozí, že do něj zahučím. Jestli mi někdo nabídne pomoc, neodmítnu. Jestli to budou lištičky, zaňuchňám se děkovně do kožíšku. Pokud mě někdo nesl, slezu na chodbě a poděkuju. Protáhnu se otevřenýma dveřma ošetřovny, kolem všech až k Luisovi. Vyhopnu se k němu na lůžko a obejmu ho. |
| |||
Učebna 2 Společnými silami Lilith, mne a profesora, se nám nakonec podaří kentaurku z démonky sundat. Lilith spodní část nevypadá vůbec dobře, navíc by se sem asi neměl nikdo moc přibližovat, vzhledem k popelu, který na ní leží, místo zlomené desky stolu a židle. Opatrně ležící dívku překročím a zkoumám tělo kentuarky. Pokud si správně vzpomínám z jejich biologie, měla by mít dvě srdce. To bude docela oříšek. Na váhání ale není příliš času. "Budu potřebovat pomoc! Tady bychom měli být aspoň tři!" zvolám do místnosti. Měli bychom vyvinout osmdesát až stodvacet stlačeních za minutu, jestli mohu použít koňskou variantu... Minimálně na její spodní srdce. A taky většinou koně zachraňují minimálně ve třech a tady je ještě druhé srdce... Na to tu prostě nemáme dost lidí. Odmítám se ponořit do beznaděje, takže se pokusím začít stlačovat na její srdce... Nicméně to její brnění ani svou silou nestlačím ani o chlup. Trochu mi zatrne. Jestli jí nebudeme moci stlačit ani jeden hrudník... Ta dívka zemře! Vzhledem k povaze kovu, který má na sobě a tomu, co o sobě už vím... Risknu opření se o své znalosti a doufám, že se tentokrát nemýlím. Bylo by dost hloupé, kdybych se zrovna teď mýlil. To by se Remmi nasmál. Než bych hopnul do jezera vinnou. Stáhnu si zuby rukavici a jen letmo přejedu po jejím boku holými prsty. Místo, kde jsem se jí dotkl se zachvěje a chvíli to vypadá, jako kdyby se vlnilo. Už si myslím, že ani má schopnost s ní nic neudělá, když se místo přestane vlnit a zezlátne. Od zlatého malého flíčku se rychle rozlévá zlatavé odlesky, jak se celé její nepoddajné brnění změní na měkké zlato. (64% vs 62%) Nasadím si zpět rukavici, abych jí neublížit a začnu se stlačováním srdce. (76%) |
| |||
Učebna 2 - Ošetřovna především Sukui, Modrý - Rekki S chlapcovou v tu chvíli nepostradatelnou pomocí se přece podaří navrátit zpátky k životu. Ať už to on sám viděl jak chtěl, můj vděk byl zcela upřímný. Sám pak vyrazil z učebny do patra. Snad by měl to měl větší šance kdyby na to nebyl sám. Protože sám to zvládne jen těžko, ale to už je jeho boj. Už takhle jsem pro něj udělala víc než bych normálně byla ochotná. Dál už je moc nevnímám. Je to jen několik okamžiků než její životní síla najednou zmizí. Dál slabě oddechuje v mém náručí, i její srdce dál bije…ale tělo je bez života. Nechápavě se od dívky odtáhnu, načež se úleva a radost z jejího návratu se rychle rozplyne a změní v slzy. Něco takového jsem ve svém životě ještě nikdy nopocítila a nedokážu si to nijak vysvětlit. Smrtí už jsem zažila spoustu. Tělo odcházelo tak nějak ruku v ruce s energií která ho poháněla. Ta zůstávala ještě okamžik po smrti než zmizela kompletně. Nikdy ale nezmizela a tělo dál fungovalo. "Né! To není možné! Nemůže být!" vykřiknu v panice. Hrudník stažený strachem i úzkostí jako kdybych se topila. Za mnou někdo zmíní ošetřovnu a já se toho hned chytnu. Je to jen chabá naděje. Jak s tímhle vůbec pomůžou? Musí být něco co se dá udělat. Na nic nečekám a se Sukui v náručí se přenesu na ošetřovnu, nevšímajíc si nově příchozí. Ve dveřích ale postává Modrý z louky s krvavým kusem ledu ve kterém je uvězněná další z těch kterou postihlo to kouzlo. "Ne tohle nemám čas. Nestůj ve dveřích!" zavrčím když se objevím za ním. Oba je nenásilně posunu dovnitř do místnosti (71%). Na okamžik tak ucítí jistý stav beztíže jak se jeho tělo nadnese. Případné jeho protesty zatím ignoruji než je postaráno o Sukui. “Profesore! Musíte jí pomoc. Je bez života i když dýchá a srdce její srdce bije!" jestli je rohatý profesor nebo ne si nejsem jistá, ale s tím u kterého jsem si byla jistá jsem se minula. |
doba vygenerování stránky: 1.5970571041107 sekund