| |||
Labyrint, u západní zdi - U bazénu Hill, Tarney Cítím jak se mě někdo dotkne. Leknu se, ale než stihnu zareagovat, zaštípe mě zevnitř. Tiše zakňučím. Nejsem teď ve stavu, kdy bych jen zatla zuby, jako v jídelně. Všechno kolem zhasne do noci. Pod sebou cítím trávu a do plic se mi dostane svěží noční vzduch. Začínám opět cítit magii kolem sebe. Jak důvěrně známou moc, tak i stále bojující energie. Cítím, jak mi Hill vyklouzne z náručí, když ho Tarney zvedne a mě ruce jen volně padnou do trávy. Křečovitě sevřu trávu, jak zatnu pěsti. Ještě nemálo slz a tlumených vzlyků věnuji louce, kde se mísí s Hillovo krví, než si uslzené oči utřu a zvednu hlavu k Tarneymu, který s ním zamíří k budově. Zvednu se z kleku, když se Hill začne měnit. Tarney si ho přechytí do telekineze a pokračuje. Jdu za nimi tiše, se svěšenými rameny, jako bez duše, následujíc krev, která odkapává Hillovi z tlamy. Skoro do Tarneyho ducnu, když zastaví. Zatímco se baví s druhým profesorem, zabořím do něj čelo a smutně ho obejmu. |
| |||
Učebna 2 - Pozemky Profesor začne hodinu s hromadou poměrně zbytečných informací. Protože se mě většina z toho co řekl nijak netýkala mnoho pozornosti jsem jim nevěnovala. Jak se učebna začne vyprazdňovat také už zamířím ven. Nijak bych nespěchala ale když se kolem mě prohnal Tarney přece si pospíším. Ten by se přece nikam nehnal jenom tak. Jen ale vyjde z místnosti zmizí mi skoro před nosem. Ze školy tak vylezu sama. Stejně brzy zjistím co se děje když vidím svého draka zkrvaveného na zemi. Je to vážně zklamání. Na to jak se snažil tvářit drsně asi nebude úplně z těch nejschopnějších. Ale nevadí, určitě mi dokáže být nějak užitečný. Povzdechnu si nad událostmi a zaberu místo vpředu (AT64). |
| |||
Chodba - Ošetřovna Když vyjde dvojice a zastaví se nedaleko, více se schovám za roh. Přitisknu si dlaň přes ústa, abych nebyla slyšet. Po jejich polibku se mi oči naplní slzami. Když je slyším odcházet, opatrně vykouknu za roh a počkám, až zmizí zcela venku. Ještě nějakou dobu nervózně přešlapuji na místě. Hruď mi svírá podivný nepříjemný pocit. Ani několik dalších minut se nic neděje. Zhluboka se nadechnu a opatrně zaťukám na dveře ošetřovny. |
| |||
Za školou, na louce Belläs, Kristy, Jigme, p. Draco, Hillaris, Kelly Levitující wyverní tělo nejde příliš přehlédnout. Když se přiblíží, podívám se na Kristy. "Mezitím si to rozmyslete," pobídnu ji, zatímco obejdu inkoustovou zídku, abych se dostal k příchozí trojici. Pokývnu hlavou na souhlas. Položím dlaň na chlapcovo tělo a krátce zavřu oči. Když je opět otevřu, v oranžové mlze se jeho tělo opět zmenší do humanoidní podoby. "Není dobré ho takto nechávat dlouho," upozorním ještě třídního profesora, než se ohlédnu ke studentům. Pozornost věnuji kočičákovi, který se přibližuje ke zvířatům, nevypadá to ale, že má v úmyslu být ještě blížeji, takže zatím nemusím spěchat. "Je to všechno?" ujistím se, než se vrátím ke trojici, s kterou jsem mluvil před tím. |
| |||
Sotva vykročíme z hranice kolem Mersiho, cítím, že Hillaris těžkne a nabírá svou pravou podobu. Čekal jsem to, i když jsem doufal, že to nebudeme muset komplikovat. Převezmu si ho do sevření telekineze (62%) a takto postupujeme ke skupině, čekající na začátek hodiny Kouzelných tvorů. "Pane Yasei, mohl bych Vás poprosit o asistenci?" vyzvu vyučujícího, vzhledem k tomu, že zde ještě není řádný počet studentů. A v této podobě nepronesu studenta dovnitř. Předpokládám, že se mne Kelly drží dle pokynu. |
| |||
Labyrint, u západní zdi Kelly, Tarney Všechna ta hrůza trochu ustoupí dozadu, jak cítím příval síly, jenž pomůže mé podstatě, aby nebyla tolik semleta vším, co se děje. Nevnímám, co se děje kolem, avšak, jakmile mne opustí nátlak z halucinací a je to možné, mé tělo kvůli mému bezvědomí nabere svou plnou a pravou formu, vzhledem k tomu, že má humanoidní iluze pomine. |
| |||
Rozproudí se rozhovory. Založím ruce na prsou a čekám, až si je vyřeší sami a nevstupuji do nich. Jen dávám pozor, kdyby mělo dojít k agresi. "Ano to byste měli, všichni." Potvrdím slova orka, vzhledem k tomu, že si tímto ubírají čas hodiny, "podobné věci můžete řešit mezi hodinami." Dodám ještě, než jejich odchod nabere ještě potřebnějšího rázu. "Dohlédněte prosím na to, že se všichni přítomní dostaví na hodinu. I kdybyste je tam měl odvléci," pronesu ke Kimerovi, než sestoupím ze stupínku a rázným krokem vyrazím ze třídy. Mohl jsem čekat, že zrovna Kelly se do toho zamíchá také. Hned jak vstoupím na chodbu, nechám vzedmout mou magii a dalším krokem dokročím na trávník vedle Iru. (77%) Naštěstí po zásahu Kazina mne alespoň na chvíli magie opět poslouchá. Přejedu situaci pohledem. Neruším Iru od jejího soustředění se na chlapce a vykročím směrem ke dvojici. Ponížím se k zemi a napřed položím dva prsty Kelly na čumáček a v rychlém štípajícím zážehu jí zbavím toho, co ji ovlivňuje. Poté podeberu chlapce, abych ho zvedl do náruče. Do jeho nitra se neodvažuji sahat, dokud nebude pod lékařským dohledem. Dávám si záležet, abych udržoval jeho hlavu nakloněnou v bezpečném úhlu, aby se nedusil. Narovnám se a beze slova Kelly pokynu hlavou, aby mne následovala. Poté již přes louky vyrazím zpět ke škole. |
doba vygenerování stránky: 1.3613219261169 sekund