| |||
Učebna 2 Sukui, Wendy, Jack, Relliel, Remmi, Gill Vypadá to že nakonec přece jenom začne hodina přijde náš třídní a začne probírat to co se stalo vedle a pak nám představí nového profesora. I když se jedná o závažné věci já se začínám nudit čemuž vypovídá můj výraz zatím co jsem opřená o lavici. Následuje oznámení že tu máme druhé patro, no lektvary mi nakonec docela šly i když to bylo asi tím že jsem se věnovala přímo jemu. Pak přijde na přetřes to že mají být magické uniformy, ale co najít skutečného návrháře pro kterého vkus nebude abstraktním pojmem? Já vím říkala jsem že záleží hlavně na funkčnosti, ale když už se do toho pustili. I když Ulgge by to určitě těžce nesl protože je navrhl, tahle totiž nereagujete pokud někdo nekritizuje vaše dílo. Pak se ukáže že máme nového třídního zástupce protože našeho předchozího odvezli ti co sem přiletěli ohledně toho co se stalo vedle. Toho kluka neznám, ale vypadá sympaticky navíc jeho reakci chápu pokud bych vybrali mně, no nevím co bych dělala. Někteří mají ohledně jeho vybrání určité námitky, ale já ne. Sice nevím přesně jak to v téhle situaci probíhá, ale myslím že je tu možnost složit funkci pokud máte pocit že je nad vaše síly. Nebo ho můžou profesoři zase odvolat a jmenovat někoho jiného, ale to ukáže až čas. Ale teď se rozhodnu věnovat zásadnější otázce, zaznělo tu slovo které mně zaujalo a mám pocit že vím kdo by ho mohl znát. Vstanu, rozhlédnu se a pak si všimnu skupiny okolo anděla, ovšem tam se nachází také osoba která mi snad dá odpověď. Roztáhnu křídla a vydám se ke skupině kde se zase snesu na zem. „Páni vás tu je.“pronesu když si všechny prohlédnu a pak oslovím Jacka. „Jacku jedna dívka tu řekla jak bylo to slovo ...“zarazím se a nakrčím nos když se snažím si vzpomenout. „Benzín, nevíš co to je?“ |
| |||
Učebna 2 Marcos, Monique „Na moje názory se sice nikdo neptal, ale tak to bylo i v případě Gilla a ten moji kritiku přijal lépe i když jsem k němu byla poněkud tvrdší. Dalo by se říct nespravedlivě tvrdá, ale tobě vadilo že tě nezvolili. Nebo ses ozval protože jsi chtěl doporučit někoho jiného kdo pocházel z NŠÚ?“ Jo to jasně, rozhodně. A co takhle mi říct že Gotham skutečně existuje, tomu bych věřila spíš. Marcos nejspíš považoval zvolení třídním zástupcem za samozřejmost protože volba třídního zástupce je volbou oblíbenosti, stylu a samozřejmě společenské třídy. Cokoliv jiného je pouhý bohapustý výsměch. A právě proto by se Marcos neměl stát naším třídním zástupcem protože věta Na vaše pocity (názory) se ovšem nikdo neptal by bylo jeho časté prohlášení které by jste slyšeli když by jste za ním přišli. Tedy pokud by neuznal že jste dostatečně hodní toho aby s vámi ztrácel čas. Prohlášení Na vaše pocity (názory) se ovšem nikdo neptal, je nespíš úprava jeho jiné hlášky Hej vy jste tu placený za servírování, ne za názor. „Co si myslí to jeho věc, jde o to jak někdo působí na ostatní. Pochybuji že by se našel někdo kdo by byl oblíbený pro všechny,“ Jak je to přísloví ... nenarodil se člověk ten který by se zalíbil lidem všem. I když ta dívka to jak Marcos působí nevidí protože je sama poněkud arogantní. Já vím zatím to tak nejspíš nevypadá na první pohled, ovšem já znám dívky které se tak tváří a usmívají a jsou zdvořilé. A jak to nakonec dopadne, ne dobře pro mně, protože si dřív nebo později začnou dokazovat svou nadřazenost. Ano zatím k tomu nedošlo a já jsem ráda, skutečně ovšem ta povaha tu je a dřív nebo později vyplave na povrch.. „Ano myslela jsem Marcose, ale nejdřív šlo o to že Gill studenty skutečně vyslechne, myslím tím všechny studenty. To jsi byla ty kdo s tím začala protože si v tom nejspíš domyslela něco jiného. “ Nemluvě o tom že Marcos se sem společně s ní přiřítil na začátku této diskuze jako avatar pomsty po jedné nevinné poznámce. „A ano je pravda že jsem tento důvod nezmínila hned a vzala to odzadu, ale snažila jsem se to říct citlivě. Nebo aspoň tak citlivě jak to šlo. A nejste první kdo řekl že potřebuji zlepšit své vyjadřovací schopnosti, ale jak jsem řekla už předtím nejsem řečník.“ Pak mi řekne že si nemyslí by byl Marcos takový jakého jsem ho vylíčila a ona má pravdu zatím co všichni ostatní se mýlí, jedině její prohlášení že si to myslí stačí. Už není třeba dodávat nic jiného, je předem dané a mělo by se tesat do kamene (nebo zde vypalovat laserem). Jenom doufám že tu nezačne pět ódu o tom že Marcos je hrdina a ochránce, ten jediný a pravý, spasitel a vykupitel tohoto světa. „Dobře a z jakých předpokladů vychází to že si to nemyslíš? Máš přece pro to nějaké předpoklady.“ Rozhodnu se že se zeptám jak k tomuto poznatku došla zatímco ve mně zahlodá malý hlásek. Možná jsem to mohla říct na začátku a nechladit si na Marcosovi žáhu za všechno to ponižování a výsměch který jsem od zlaté smetánky v mé předchozí škole vyslechla. Dobrá, dobrá, opět jsem přestřelila, ale tentokrát se neomluvím. Ne jemu ...rozhodně ne jemu .... |
| |||
Učebna 2 – Pozemky Postupně přicházejí další studenti a nakonec to vypadá že bychom mohli začít když se opět objeví náš třídní. Mluví o tom co se stalo vedle a já zjistím že tu velkou vlnu nejspíš udělal drak, no to není moc velké překvapení sebeovládání draků nejlépe popisují tyto citace z jedné série Star Treku. Veliteli, není bezpečný způsob jak vyslýchat Klingony. Zkoušel jste někdy říct ne Klingonům? A pak nám představí toho profesora který se zbytečně tahal s těmi na chodbě na ošetřovnu a cesta na ní mu přišla málo akční tak se rozhodl sem přivést scénu z válečného filmu. Opět chce vyšetřovat to co se stalo s tím naštvaným vkodlakem i když jsem překvapená co zde chce vyšetřovat. No jsem si jistá že se to rozhodně dozvím i když mu nebudu mít co říct kromě toho co jsem už předtím řekla. Dále je zmíněná dostavba druhého patra, magické uniformy a to že některé studentky zde odvezli aby jim byla dopřána péče které se jim zde dostát nemohlo a náš nový třídní zástupce. Jedna dívka se zastane Miko a i když souhlasím s tím že zatímco z Miko má být exemplární příklad, ale jak nám náš třídní profesor řekl naším úkolem je držet hubu a krok a nepochybovat o jejich rozhodnutích protože ví co dělají a vše co udělají je správné. Potom přijde na přetřes náš nový třídní zástupce, toho kluka neznám a je mi to jedno i když někomu zřejmě vadí. A tak se vydám do míst kde bude probíhat výuka efka tak bude mít tolik prostoru kolik chce a bude ušetřena mé společnosti. Obejdu skupinu která se o něčem baví a venku se rozhlednu kdo tu všechno je.Potom se rozhodnu že se usadím na volné místo za kluka s rudými vlasy. Hej hoří ti hlava ... |
| |||
Pozemky za školou Jigme Belläs Shizei Když se profesor zvedne, přijde k nám a začne na nás mluvit o tom, jak to u Jigmeho funguje, tak jsem lehce překvapená a lehce se zarazím. Když se Jigme na mě otočí, aby mi dodal odvahu tím, že se na mě usměje, zvednu se ze země a postavím se vedle Jigmeho a svůj pohled namířím na profesora. Buď to teď hned zarazím nebo poteče krev. A té už bylo pro dnešek dost! Můj výraz v obličeji se po chvilce srovná do normálu, pohlédnu panu profesorovi přímo do očí. “Nechci aby k boji došlo! Krve už dneska teklo dost! Bylo dost zraněných! Pane profesore zaražte to! Nepřišla jsem na tuto školu, abych viděla, jak se tu studenti navzájem zabíjejí! Možná budu slabá a má čest bude pošpiněna, ale s tím se smířím. Ale nesmířím se nad tím, jak kvůli mě někdo přijde o život!” Když domluvím zhluboka se nadechnu a silně vydechnu, narovnám se a vyprsím se, aby bylo vidět, že to myslím smrtelně vážně. |
| |||
U bazénu Kristy, Modrý, prof. Yasei Ozve se profesor a konečné rozhodnutí je nakonec na Kristy. Je správné, aby se sama rozhodla, kdo má bránit její čest. Když mi věnuje úsměv a souhlasí, věnuji ji děkovné pokývnutí hlavy. Vnitřně mne těší, že mi natolik důvěřuje i že mne to nechá udělat, samozřejmě si ovšem uvědomuji, že to nebude vůbec snadné. I když pravděpodobně mám šanci, pořád se může stát, že skončím na ošetřovně, nebo hůř. Když se však po jejích slovech objeví v tváři vyplašený výraz, zarazí mne to. Pokusím se ji povzbudit sebevědomým úsměvem. Alespoň jeden z nás musí věřit v mou výhru, nebo jsem prohrál již dopředu. Modrý se ovšem začne kroutit, že s tím souhlasit nebude. Jsem však dostatečně obeznámen se soubojovým řádem, abych věděl, že jsem momentálně v právu... Tedy profesorova slova mne nijak nepřekvapí. A vzhledem k tomu, že je to drak... Dá se počítat s tím, že upřednostní souboj... Semknu rty, když urazí i mne. Teď mám dvojnásobnou vůli vyhrát. Když cítím tu magickou energii a sílu hněvu, která z něj sálá, jen hlasitěji polknu. Možná bych se do toho neměl hrnout tak po hlavě... Aby ze mne nezbyla jen nasekaná mražená sekaná. "Žádný boj, ať již fyzický či ne, se neobejde bez bolesti." Pronesu nakonec, abych jen nemlčel. Celou svou vůlí se snažím udržet svůj hlas, aby se mi netřásl. |
| |||
Pozemky za školou Když profesor znovu promluví, stočím k němu pohled a sleduji jeho přiblížení. S každým jeho slovem se mračím více a více, až se mi z hrdla ozývá tiché hromobití. "Jestli přijmout musím... Pak přijímám!" ozvu se dostatečně nahlas, aby mne slyšeli všichni přítomní. Jen ať o tom ví, obecenstvo se bude hodit, až ho položím na lopatky. S prudkým škubnutím otočím hlavu k Jigmemu. V očích se mi blýská ledový hněv. Po rozích přebíhají magické modré jiskry. "A ty se usmiř se svými bohy, i když tě nesmím úmyslně zabít, věř mi, že to bude bolet tak, jak jenom může," zavrčím na něj. |
| |||
Za školou, na louce Belläs, Kristy, Jigme Dívka se odmlčí, ovšem nakonec svolí, aby ji zastupoval. Tedy budu první, kdo bude dozorovat souboj. Vzhledem k mé specializaci a povaze studentů, které zde mám na starosti, se to však dalo očekávat. Zvednu se ze sedu plynulým pohybem do stoje. Přejdu ke trojici blížeji. "To ovšem v tomto případě není pravda. Zde chlapec bude bránit dívčinu čest, dle etikety svého národa. Jemu tak velí způsoby a jelikož s tím slečna souhlasila, jste povinen přijmout. Alternativou ovšem je, že se jí zde nyní přede všemi přítomnými upřímně omluvíte za svá slova. Poté po Vás již souboj nemohou vyžadovat," pronesu se svým klidem a na tváři mi hraje drobný úsměv. "Co to tedy bude?" vyzvu ho na závěr k rozhodnutí. |
| |||
Pozemky za školou Napřed zkusím, jestli je ta jeho zeď pevná a i kdyby nebyla, trochu si ji namrazím, abych měl pevný bod, kde se opřít. Ležérně se o zídku opřu a vzhlédnu na něj nahoru, když se narovná. Vypadá trochu jako páv. "Když to není urážka ale fakt, tak mám plné právo sdělit svůj názor, no ne?" ušklíbnu se provokativně, vzhledem k tomu, že jsem původně skutečně jen chtěl, aby toho nechali, ale teď mne docela baví, jak se tady klučík čertí. Ozve se profesor. Tak přeci jen vnímá, zmetek jeden. Tichounce zavrčím, ale nijak agresivně. A pronese, že by si pavoučice musela vybrat, že budeme bojovat, aby mne vůbec jejím jménem mohl vyzvat. Samolibě se ušklíbnu. Podle jejích slov sebou nechá klidně orat, jen aby se vyhnula násilí, takže by nikdy... Mrknu a na zlomek vteřiny se mi na tváři objeví překvapený výraz, který hned schovám za zamračení. "Nadělám z něj šunku, jestli je tak pitomej, aby vyzval draka," dodám tak nějak pro oba, "nemusím s tím, jako třeba souhlasit? Kdo se chce zabejvat takovýma malichernostma jako je uzemnit jednoho blbečka, co si o sobě moc myslí...?" směřuji především na profesora. |
doba vygenerování stránky: 1.3191168308258 sekund