| |||
Učebna 2 Ysea Nezůčastněně poslouchám povídání Jacka a Wendy v lavici přede mnou. Chvílemi se ale vážně ztrácím o čem to ti dva vlastně mluví. Mechaniky a další věci byly úplně mimo mě. A když se u nich pak z ničeho nic ozval dívčí hlas. To už ztrácím nit úplně. Na mě je to trochu moc komplikované, všechna ta technika nebo o čem to byla řeč. Pak se k nim připojí ten co mu říkají Modrý. Hned zpozorním na cokoliv co dělá jeho blízkost je nebezpečná. Kdyby mě před tou jeho vlnou nezachránil profesor asi bych se z vzpamatovávala ještě zítra. Opět se objeví Ysea, a opět si přisedlne hned vedle mě. Jistě že jsem se jí hned pokusila vymanit z jejího objetí. Ale úplně stejně jako když si přisedla předtím. Šlo to stejně jako předtím - vůbec. Pokusím se tak pomoci si telekinezí ( ). Ani tak s ní ani nehnu. Nezbývá mi asi než dát na její slova a doufat že to opravdu neudělá. Stejně mi tom vlastně nemůže ublížit, šlo mi tak vlastně asi spíš o tu její přehnanou blízkost. Přijdu si z toho podivně nesvá. Vždyť se přece neznáme aby mě takhle objímala. Já vím že chce jen moje teplo, ale toho je kolem mě i tak dost. Ani jsem si neuvědomila, ale ještě tady nic čeho bych se dotkla nezačalo hořet nebo rovnou nezpopelnělo. Už se ale vrátil profesor a tak jí nechám být a obrátím svojí pozornost k jeho energii. Po tom rozruchu vpředu by jsme snad už mohly s něčím začít. |
| |||
Učebna 2 Aliana, Kelly, Hillaris, Rekki Když se dokonce omluví, pokývnu hlavou, že beru na vědomí. Mou otázku zcela přejde. Ať již úmyslně či neúmyslně. "Velmi náročně se cokoliv vysvětluje, či vyjadřují vlastní názory, když ignorujete přímé otázky," pronesu tedy, aby bylo jasné, že mi to rozhodně vadí. "Protože silové pole nejsou hudbou budoucnosti. Tak jsme věci řešili již v mé době, a u požárů se to přestalo dělat poté, co jsme zjistili, že nám dům zapálily plameny, jenž energie a magie obranných silových polí přiživuje," pokusím se jí vyvrátit myšlenku, že by to snad šlo udělat nějak takto, "nehledě na to, že každé silové pole musí mít svůj zdroj. Na pozemcích ovšem necítím magické vřídlo." "A když bude někdo v bezvědomí? Nebo nebude moci vyklidit prostor? A hasicí systém by ho místo pomoci zabil? Nehledě na to, že ne všechny plameny a kouř jsou nutně požár. A zabít studentka hasicím systémem, protože se neovládl a trochu zadýmal svou pyrokinezí... Věřím, že něco takového si škola nemůže dovolit." "Ještě jednou - jestli si myslíte, že by to pro nás nemělo být pravidlo, jste na špatné škole," zopakuji, co jsem již říkal a očividně si to k ní nenašlo cestu. "Nikdo z nás nedělá ochránce světa, ale svět se s Vámi mazlit nebude. A jestli si po dobu studia zachováte tento svůj přístup, zabije Vás něco čtyři kroky od brány, jak školu opustíte. Pokud Vás nezabije již něco na škole." "Téměř. A já tento systém, na rozdíl od někoho, rozhodně nezneužíval," do hlasu se mi vkrade poněkud ledový tón. Začínám být poněkud rozmrzelý, protože mi již i občas uteče nezdvořilost k její osobě, což mne trochu vyhazuje z mého klidu. Jak se začínám dostávat do tohoto stavu, i skrze několik vrstev uniformy, začíná být vidět slabé žluté světlo, jak se kámen v hrudi více a více rozsvěcuje. "Vyjádření názoru a zaseknutým způsobem se otáčet na své pravdě, neschopna vnímat nebo přijmout názory ostatních... Mezi tím je značný rozdíl," pronesu a trochu nakrčím čelo, již trochu zoufalým způsobem, "naučte se pokory a naučíte se naslouchat ostatním." Jakmile se ozve křupání kostí, vyskočím do stoje a prudčeji se otočím. Náš dozor láme léčiteli ruku. Obočí mi poposkočí skoro až do ofiny a ohlédnu se k třídnímu profesorovi. Ten ale nevypadá, že by to chtěl řešit a Kelly se již místo rozhovoru, který stejně pravděpodobně nemá smysl, raději soustředí na spravení zlomené ruky. Až začnou odcházet opět se posadím. Na tváři se mi usadí trochu zamyšlený výraz. |
| |||
Pokývnutím hlavy přijmu informace o tom, jak to dopadlo s Rubusem. Zvednu hlavu a podívám se směrem lámání kostí. "Myslím, že bude záhodno, když tam poté zůstanete," věnuji slova odcházejícímu Rekkimu. V rukou se mi objeví ty samé desky, co na začátku ve vedlejší místnosti. Není tady slečna Adavson, ani slečna Aine. Také chybí Mersi, Miko a ten nový chlapec. Také tu není slečna Mania. Na pana Omniuse a slečnu Soji čekáme... To není tak hrozné na první dvouhodinovou výuku. A vzhledem k tomu, co se stalo, můžeme být rádi, že nejsou pod polovinou. Podívám se ke dveřím, očekávaje dvojici studentů, abych mohl po hodině konečně začít. |
| |||
"Docela to vysvětluje vysoké zdi a silné magické ochrany. Až jednou vybuchnou, nevezmou sebou zbytek areálu," odpovím Kimerovi na téma atomovky. Zatímco on míří dopředu, já zůstanu vzadu ve třídě jako správný dozor. Když se ozve lámání kostí, podívám se tím směrem, ale vypadá to, že si s tím poradí. Ustoupím trojici z cesty, když odcházejí, než se vrátím do okolí dveří. |
doba vygenerování stránky: 1.648668050766 sekund