| |||
Učebna 2 Aliana, Kelly, dozor Zlehka se zamračím, když si všimnu, že ji něco nevýslovně pobavilo. Snažím se ji pomoci a ona se mi vysmívá. Kdybychom byli u nás doma, mohl bych jí protkát. Nejsme ale u nás doma, takže mi zamračení se bude muset stačit. "Pořád ty uniformy. Je tu něco jiného, kromě této jedné věci?" povytáhnu obočí. Než stačím zareagovat na zbytek, dokráčí k nám vlčice. Obočí mi opět po svém poklesnutí poposkočí výš, tentokrát se však podívám překvapeně na nově příchozí. Kdy jsem se jí představoval? Proběhne mi hlavou. Na té party byla také, ovšem pokud si správně vzpomínám, držela se stranou... Ani mi z toho nedojde, že mne vlastně v té mele vedle kočičák několikrát oslovil. Každopádně se do ní řádně opře a vytáhne i informace, které by běžní studenti neměli jak získat. Získá si tím mou další pozornost. Nadechnu se, abych protestoval proti "obyčejnému ohni čarodějů" ale nenechá se přerušit. Počkám si tedy až na závěr. Každopádně má pravdu o té vodě, nebo celkově čímkoliv vlhkým. To nám přeci jen ukázal incident vedlejší třídy. A sama tady vlčice nemohla pomáhat dokud byla mokrá. "Ve spoustě věcí ovšem má pravdu," reaguji na to, když se jí tak Aliana zeptá, proč se vůbec připojila do hovoru. Docela jsem uvítal pauzu na přemýšlení, vzhledem k tomu, že jsem sám neměl daleko k podobnému proslovu. "A to má být přesně co? Na každém druhém metru mají být sjíždící panely? To by příliš nespolupracovalo s nábytkem. Nehledě na to, že i hašení nad místem ohně by pořád mohlo zranit studenty, kteří u ohně jsou, nebo ho pomáhají hasit," potlačím chuť si povzdychnout. "Jestli si myslíte, že by pro nás nemělo být pravidlem, být připraven na nečekanou situaci, jste na špatné škole. Přesně proto jsme sem nastupovali. Minimálně my všichni, co jsme nastupovali na NŠÚ. Například já jsem sem přišel, abych tu byl vycvičen pro boj ve válce. Nemyslím si, že by mi v tom pomohli hasící systémy a to, že bych dostal, co mi na očích uvidí," pohlédnu na ní poměrně přísně. Teď jsme již v budoucnosti, teď již mohu otevřeně mluvit o důvodu mého nástupu. "A přesně protože sem všichni nastoupili s tím, že se musí naučit ovládat své schopnosti, proto musíš počítat s tím, že všichni kolem tebe mohou náhle a nečekaně ztratit kontrolu," dodám k tomu. "Možná byste to mohla trochu více projevit. Tu vděčnost. V našem národě se učí pokory, té je tady neskutečně málo," hledím na ni a uvažuji, zda již zapomněla, že se pan Draco objevil i v NŠÚ. "Myslím, že na to ředitel skutečně nemá čas a zde na to bylo málo personálu. Navíc většinou jsou studenti rovnou posíláni do hodiny, ať již vědí či ne. Samozřejmě, můžeme vyžádat aby byla určena osoba mezi studenty, která bude vždy spravena o příchodu nováčka a ujme se ho, to je ovšem ale záležitost pro třídního zástupce, aby to vyřešil s třídním učitelem." I tak proto bude potřeba, aby to žádalo více studentů ze třídy naráz. "Myslím, že pokud se dobrovolně nabídneš, dost toto rozhodnutí usnadníš." |
| |||
Učebna 2 Kelly, Nybe, Aliana, Jigme Když řeší humanoidní podobu draků, hodím po Nybe pohledem. Sám momentálně oděn jen do šupin. Uniforma nepřežila mou proměnu. Není to nějak nesouhlasně, jen přemýšlím nad tím, zda i jako nezápaďák se to na mne vztahuje a taky, jestli bych dokázal svou přirozenou humanoidní podobu upravit. Jistě ne s křídly, protože narozdíl od nich mám jen blány... Což by bylo poněkud nepraktické, i když by šlo pak plachtit... Okolí úspěšně ignoruji, dokud se Kelly neomluví a nezvedne se. Sleduji ji pohledem, poměrně zvědav, kam míří, když vyskočím z židle, jak kdyby mne něco kouslo do zadku. Povzdychnu si, pokývnu Bílé hlavou a vyrazím za ní. Během celého jejího proslovu jsem bokem opřený o lavici za nimi, ruce zkřížené na hrudi. I když vypadám možná poněkud znuděně.... Dávám moc dobrý pozor na pohyb všech v okolí Kelly. Kdyby se náhodou slovní přestřelka stala fyzickou, jsem připraven bleskově zasáhnout. |
| |||
Učebna 2 Grimgull Na jeho slova o dobrém důvodu nakrčím čelo. Nepřijde mi, že existuje dobrý důvod pro nepřirozenou smrt, ale jistě to mají nějak pořešené. Třeba staví krmítka. Zářivě se na něj usměji. "To je pravda, zpět v městečku je a stejně jsem počítal, že je neuvidím, co budu studovat," pokývnu si hlavou, "děkuji." |
| |||
Učebna 2 I když jsem zcela spokojen se svou lavicí vzadu, všimnu si určitého vzoru, jak si ostatní sedají. Když se třída téměř zaplní, zakřením se. Zajímalo by mne, co se stane, když jim tenhle způsob sedání si naruším. Nehledě na to, že by mne zajímalo, kolik přítomných se popere o uvolněnou zadní lavici. Nakonec se tedy zvednu a přesunu se do středu třídy. Nesu se hrdě s přezíravým výrazem. Zamířím k lavici (BJ32) Když zachytím část rozhovoru od dvojice vedle. Vypadá to, že ani jeden z nich netuší, kde to vlastně je. Což by vlastně mohla být docela zábava. Hlasitě se zasměji a loupnu po nich okem. "Nemáte nejmenší tušení, jak moc běžné tady jsou život ohrožující situace..." pronesu teatrálně a zakřením se na ně. |
| |||
Učebňa 2 Wendy „Ani moc neviem. Toto sa stalo iba teraz ráno a keď sa niečo takéto stane, tak určite bude potrestaný ten, kto za to môže.“ Ako počúvam ďalej Wendy, tak potom odpoviem: „Keby sa to tak ľahko urobilo ako povedalo...“ Koľko ešte asi budeme čakať na začiatok hodiny. |
| |||
Učebna 2 Jack "Tak jo, budu ráda," jemně si skousnu spodní ret v úsměvu. "Whoa! Tohle... ummm... je tady normální? Jakože jde o život?" zeptám se s přiskřípnutým hlasem, trochu vyděšeně. Chlácholivě ho pohladím po zádech. "Řekla bych, že má pravdu, holka. Navíc, ty váhy nemusí být tak těžký srovnat. A je taky možný, že se sami zvednou, až budeš vědět víc o tom, co se vlastně stalo. Nepřijdeš mi nějak zlý nebo tak. Naopak mi tak připadají oni. A jestli byli ti zlí, tak jsi nejspíš zachránil spoustu dalších, kteří by u nich skončili. A jestli se jim to vymklo z rukou, tak za to ty nejspíš ani nemůžeš." Ustaraně na něj hledím. |
| |||
Učebňa 2 Wendy „Tak by som ta potom kľudne po škole previedol...“ Potom keď sa opýta, tak sa tiež pozriem a poviem: „To bude asi preto, lebo triedny učiteľ ešte asi musí doriešiť ten incident, čo sa stal v učebne jedna. Niekto niekomu niečo spravil, strhla sa asi reťazová reakcia a viem, že pár študentov skamenelo a niektorých zobrala vodná narazová vlna. Keď som to videl, tak som išiel pomáhať a dokonca som napríklad pomohol zachrániť Gilla. Dokonca ma vtedy Sukui nazvala aj hrdinom, ale...“ Trochu potichšie pokračujem „...ja som sa tak necítil. Je to ako malé závažie na dávno prekotených váhach, pretože kvôli tomu, čo som v minulosti spravil...“ Stíchnem úplne a pozerám sa smerom do stolu akoby som sa za niečo hanbil alebo bol z niečoho obvinený alebo za niečo som mohol. |
| |||
Učebna 2 Jack S úlevou se na něj usměju. Jsem ráda, že to nebere zle. Nechtěla bych to hned nějak pokazit. Ale docela by mě zajímalo, proč vlastně ty migrény má? A proč si nic nepamatuje? Určitě mu něco provedli. "Hmm.. Kdyby nebyla hodina, ráda bych si prošla budovu." Podívám se po třídě. "I když to nevypadá, že by se zrovna učilo. Ono se něco děje?" |
| |||
Učebňa 2 Wendy „To je v poriadku. Som si vedomý toho, že vie toho viac, len nechce to zatiaľ hovoriť, pokiaľ nebudem pripravený, aby som nemal tie migrény. Inak so rád, že sa ti páči...“ Potom trochu porozmýšľam a poviem: „Tak teda povedal som ti o sebe a ukázal ti I.C.O.N. Tak čo teraz ? Máš nejaký nápad ?“ Poviem sa na Wandy. |
| |||
Učebna 2 Jack "Dobře. Díky!" Víc nestihnu říct, než se vypne. "Promiň. Já vím, že se známe pár minut, takže to asi nebylo vhodný se ptát. Jen mě napadlo, jestli to náhodou neví. A zdá se, že něco ví." Provinile probodávám desku stolu pohledem. "Rozhodně je zajímavá," usměju se. |
doba vygenerování stránky: 1.4413259029388 sekund