| |||
Učebna 2 Kelly, Hillaris Ta dívka by mohla vědět víc o mé rase i kdybych jí neřekla ten skutečný název, jsme umělci svět lidí je naše plátno a oni našimi šachovými figurkami pro naše vlastní pobavení. Nebo bychom se mohli přirovnat k dramaturgům vlastního příběhu který však občas může vést k nečekanému konci. Ano milý démon, dřív bych si myslela že to je jako bych řekla že někoho napadl milý masožravý virus ... Navíc obě démonky které jsem potkala představovaly obecnou představu jak má démon vypadat, jisté já z té představy poněkud vypadávám a ta dívka taky. Ta dívka mně potom uklidní ohledně toho kluka který se pak k tomu sám vyjádří. To chápu ovšem tento tác by dokázal spořádat snad jenom on. Potom ten kluk vyjádří jisté obavy nejspíš ohledně nagy která se plazí kolem naší lavice dopředu a dívka pak představí sebe a také toho kluka. „Já jsem Alyssa.“ |
| |||
Chodba Sukui, Aliana, Jack, Gill Na chodbu vyjde rusovláska, jenž se při pohledu na mou majestátnost zastaví a přiblíží se. Usměji se na ni. "I tak by se dalo nazvat setkání s poslem nebeským," odpovím na její vyjádření. Nicméně pokračuje směrem k otrapovi. Slabě si povzdychnu. Tohle je skutečně naprosto nepřístojné. Nevím jestli dřív protáčet oči nad rusovlásky dotírání na zlaťáka, nebo Jackovu snahu, vyvolat u Sukui lítost a tak si získat její náklonost. Skutečně chabé pokusy. Přeci jen jeho rivalem je anděl. Jaké šance asi má? Zahledím se na Sukui. I když ona je citlivá, něžná a roztomilá dívka... Aby to nakonec nefungovalo... "Nechci nikoho tady rušit, ale vypadá to, že se vevnitř chýlí ke konci. Za chvíli nás jistě poženou do třídy. Možná byste chtěli uspíšit, co zrovna řešíte," poznamenám poměrně dost nahlas ke všem kolem. Ruce mám stále založené na hrudi. |
| |||
Chodba Gill, Sukui, Relliel, Aliana „To môže byť pravda. Ja som len spravil to, čo som inštinktívne myslel, že je správne. Ak by si chcel, môžeš dneska po vyučovaní dôjsť ku mne do izby. Chcel by som sa len tak porozprávať, keďže to vyzerá, že môžeme spolu vychádzať.“ Trochu sa mi pozdvihnú kútiky úst do jemného úsmevu smerom ku Gillovi. Počujem ako tá baba, z predtým prišla, okomentovala anjela a začala konverzáciu s Gillom. Moc tomu nevenujem pozornosť, lebo všetká je teraz venovaná Sukui a mojím myšlienkam. Ja a hrdina ? To ťažko. Hlavne od kedy sa stal ten incident v Gamateku... 3 minúty a 47 sekúnd, než to skončilo... čo je jeden zachránený život oproti hentomu...snažím sa iba pomaly narovnať váhy, ktoré už majú jednu stranu na dne. A čo viac si zaslúžim ? Keby si vedela, čo sa vtedy stalo, zmenila by si názor. Gilla som zachránil aj tak hlavne kvôli tomu aby som postupne krok po kroku odčinil svoju minulosť a aj preto, lebo by mi to určite neodpustila Sukui, keby som mu nepomohol... V tom ma z myšlienok vytrhne Sukui, ktorá ma chytí za ruku a s úsmevom mi poďakuje. Cítim sa ani neviem ako, lebo mi niekto, kto sa mi zapáčil venuje pozornosť, ale napriek tomu sa cítim zle, akoby som sám seba klamal. Chcel som túto začať od znovu s čistím štítom, ale aj tak sa nedokážem zbaviť toho pocitu falošnosti a že najviac klamem sám seba ako ostatných. Ja už neviem. Trochu rozpačito sa pozerám na Sukui a poviem: „P-Prepáč, a-ale nie som ešte kompletne zvyknutý, aby som bol bežne braný medzi ostatnými, že sme si všetci rovný a už určite nie byť nazývaný hrdinom...“ Trochu sa mi zdvihnú kútiky úst, lebo som ceľkom štastný, ale snažím sa to nedať na sebe poznať a hladím ďalej na sukui. |
| |||
Chodba Sukui, Jack, Relliel, Aliana Úsměv se ještě rozšíří, když jí konečně dojde jak to myslím. Teatrálně se zatvářím zhrozeně. "Jestli jste dělali to co my, tak tedy lituji tvůj pokoj," prohodím a pokud se na mne podívá, mrknu na ni. Povytáhnu obočí nad Jackovo odpovědí. "Já nevím jak pro tebe, ale můj život pro mne skutečně znamená mnoho. Minimálně teď. Bylo by fakt tragikomický, kdybych vychladl teď, když se tady vyloupl Remmi," odpovím mu s lehkým úšklebkem na tváří. Sukui si to s Jackem vyřeší, doufejme, že o sobě přestane tak strašně pochybovat. Sleduji naparujícího se anděla a trochu mi to připomíná krocana. Ušklíbnu se při té myšlence a nějak to nemůžu odvidět. Z učebny je propuštěna další spolužačka, tahle si to ale namíří k andílkovi, aby obdivovala jeho načechrané peří. Teď už to vůbec nemůžu odvidět. Poté se však přesune blížeji ke mne. "Zdravíčko," to tady vážně všichni všem tykají? "Já také, věř mi. Měl jsem štěstí, že jsem měl takový hrdinný záchranný tým," usměji se na ni, vzhledem k tomu, že si s jejími obavami nějak nevím rady. Proč by je měla, když mne před tím viděla maximálně ve venuy při představení se? Na její další větu se trochu uchechtnu. "To já taky ne." Má nepřátelská fasáda je pryč a působím mnohem příjemněji, než když jsem se představoval. |
| |||
Chodba - Schodiště do patra Miko Jsem rád, že jí nic není. Hádek se nakonec podrbat nenechá, ale asi se neni čemu divit. Když odběhne, opřu se o zeď a sklesle jí sleduji pohledem. Ohlídla se? Prudce se narovnam. Ohlídla se! To je přece dobrý, ne? Proč jsou holky vždycky tak tajemný?! Nemůžou to prostě říc narovinu? I kdyby mě kopla do koulí, tak je to lepší, než to nevědomí... Následuju jí do haly, ale neběžim, abych jí nějak nevyděsil. V hale jí nevidim, takže vejdu na schodiště a budu doufat, že neběžela ven. |
| |||
Chodba Gill, Jack, Rell, Aliana Ještě chvilku mi trvá, než mi dojde, jak to myslel. Z legrace ho jemně plesknu přes rukavici. "Hej! Když jsi tam byl ty, taky to nebylo nic jiného." Možná. Tedy myslím. Já nevím! Proč to s nimi musí být tak komplikované? Soustředím se na jeho tvář, takže nečekám, když mě chytí ruku a dá mi jí dolů. S jeho větou se podívám na téměř černý kapesník a musím se tomu usmát. Je vyšší než já, takže není těžké zachytit jeho pohled, i když hledí do země. "Zašpinit kapesník krví obětovanou při záchraně života je maličkost. Takový hrdina si zaslouží mnohem víc." Povzbudivě mu stisknu dlaň a pokud se podívá zpět na mě, stále se usmívám. "Děkuju." Když slyším, že k nám přišla nějaká dívka, jen nad její poznámkou pozdvihnu obočí. Asi bych se zrovna já neměla divit, že má někdo o někoho starost, i když ho nezná. Nebo se seznámili o víkendu? Moje pozornost zatím zůstává u Jacka. |
| |||
Učebna 2 Kelly, Alyssa, Vesa Když je Kelly v klidu a z jejich rozhovoru to vypadá, že se nekoná pravděpodobně nic jiného, než přátelská výměna názorů, trochu se uklidním. Když jí Kelly nabídne z tortill a ženská přijme. "Hlavně ať jí zbyde dost, když ještě nejedla," komentuji to bručivě, ale více to neřeším, "jen pokud si nezačne," odtuším na Kelly slova, zatímco pohledem přeputuji na nagu, která se plazí kolem. Sleduji ji pohledem jen tak dlouho, abych věděl, kam se usadila. Když nic dalšího nedělá, vrátím se pohledem ke Kelly. Když zjistím, že na mne hledí, její pohled jí opětuji tázavým. Když nás představí, jen pokývnu hlavou v pozdravu. |
doba vygenerování stránky: 1.3472349643707 sekund