| |||
Chodba Dolly Když poslouchám Dollyho odpověď, celkem dost mě mate o čem to vlastně mluví a je to na mě vidět. Potom co domluví jen přikývnu. “Ano máš pravdu, to je to hlavní.” To už se objeví mlha. Ta zanedlouho zmizí a ukáže se že za ni mohl malý parohatý. Ten sice tvrdí že to nebylo kvůli nám, ale i tak na něho děkovně kývnu. Skupinka se začne rozcházet, malá se vrací do zničené třídy, nejspíš si potřebuje něco vyřešit, a okřídlenec zmizí úplně. Otočím se zpátky na Dollyho. “Asi bychom měli už taky jít.” |
| |||
Učebna 2 slečna Le Mauve "Také v to doufám. Zatím to ovšem vypadá, že by tomu tak mohlo býti," přitakám, "myslím, že dodavatel problém nezpůsobuje, spíše bych řekl, že půjde o zacházení s krví a její dopravou... Přeci jen dost silně pochybuji, že tady mají ve sklepení kupu dárců," pronesu poměrně zamyšleně. I když tomu moc velké naděje nedávám, pořád můžeme minimálně požádat, aby zařídili použitelnější jídlo. Zvláště, má-li nás udržovat najedené, plné sil a především příčetné, v tomto institutu, kde je tepenné krvácení na hodinovém pořádku. Zaujme mne však její poslední věta. "U vás? Dodáváte krev?" |
| |||
Učebna 2 Sharika Pustí mne a ruku schová opět do smotku oblečení, který tady vytváří. "Můžeme si najít chvilku mezi hodinami," navrhnu ji s úsměvem, když zní tak nervózně. Netuším, co chce řešit, ale vypadá to, že ji na tom záleží a co jsem vypozoroval, tak tady Shar moc tvorů nezbylo. Vlastně asi nikdo, když nad tím tak přemýšlím, vzhledem k tomu, že Hope skončila na ošetřovně. I když jsem trochu svůj, nejsem z těch, co by ji poslal ještě do větší odtaženosti, jen protože bych ji odmítl. |
| |||
Chodba Aliana, Jack Jen těknu pohledem po andílkovi, jak kráčí k Jackovi. "Myslím, že máme dost rozlišnou představu o tom, co je magická bytost a magický výtvor. Nebo umělá bytost," pronesu na její slova, zatímco se podívám po dívce, která se zvedla a vypadá lépe. Také to vypadá, že trefí, tak to nechám být. Jack přikročí zpět a do své sbírky vědomosti jmen, chce přidat i to dívky, která je očividně zcela fascinovaná výtvory. Zůstanu tedy v mlčení, abych jí dal možnost odpovědět. |
| |||
Alfa Poté, co se skupinka na chodbě rozejde, všimnu si, jak se ke třídě rozejde studentka, které jsem poskytl ohnivý orb. "V pořádku?" Zeptám se jí ve dveřích. "Chcete dovést k lavici?" Pokud přijme, opatrně ji dovedu na místo, kam bude chtít a pomůžu jí se posadit. Než si však sedne, upravím židli a lavici tak, aby vydržely její dotyk a vrátím se na chodbu. Pokud ne, upravím židli a lavici i tak, jen na dálku. |
| |||
Chodba - Učebna 2 Svůj boj s kouzelnou ledovou vodou která se mě držela jsem dá se říct prohrávala. Stálo mě mnoho sil udržet si teplotu. Naštěstí mi po chvilce pomohl neznámý, od kterého ke mě přiletěla koule ohně. Bez váhání jsem se k ní přitulila jako by to byla ta nejmilejší věc kterou mám. A taky vlastně byla. Vodu sice nezahnala ale hřála mě tak jsem mohla trochu šetřit svoje síly. Objevila se u mě pak další postava, cosi mi kápla na ruce než pokračovala dál. Moc jsem tomu nerozuměla ale pomohlo to proti té zimě. Ani po tom co už jsem se, s nemalou pomocí od ostatních, zbavila téhle nepříjemnosti jsem se nehnula od ohně. Nechtěla jsem se míchat mezi ostatní vycházející ze třídy, ani skupinku která se před ní vytvořila. Až když několik dalšího odejde a chodba se tak trochu uvolní vypravím se podél zdi do té druhé učebny kam se přesunula většina ostatních. Opatrně se protáhnu kolem postavy ve dveřích. Nechávám se vést podél stěny k lavici. Rukama trochu šmátrám než se mi podaří najít opěradlo židle na kterou si sednu (BH 29). |
| |||
Učebna 2 Alyssa Skutečně nečekám že by se někdo odvážil k tomu požádat o místo vedle mě, o to větší je potom překvapení že je to právě ta uvřískaná nána z dnešního incidentu v chodbě naší koleje. Nemá tak zjevně nejmenší ponětí s kým má tu čest. Ostatně jak by také mohla, v této podobě je moje démonská moc sotva znatelná. I když ona by to nedokázala poznat ani tak když se ještě před okamžikem hloupě vyptávala démonky zda je skutečně démonka. Zvláštní, dosud jsem předpokládala že jeden démon dokáže druhého vycítit a z ní je přeci jen cítit trocha té moci. Ale jsem vyvedena z omylu. Až na absenci rohu, křídla a poněkud divočejšího dojmu spolu s několika dalšími drobnostmi se však tato moje podoba tolik neliší. Proto jsem si docela jistá že kdyby trochu zapojila hlavu došlo by jí to. Ale o to se nejspíš bát nemusím když je natolik hloupá že si rýpe do draka ještě když je očividně ve špatné náladě. Prozatím jí nechám v nevědomosti a budu předstírat že se vidíme poprvé. Schválně jak dlouho to vydrží. Což si bude žádat nemalé úsilí, u kterého si nejsem jistá jak dlouho vydrží. Ještě než jí odpovím se významně rozhlédnu po učebně. V bláhové naději že si toho všimne a pochopí co by to asi mohlo znamenat. Tolik volných míst a ona se musí cpát právě ke mě. “Jistě jen se posaď” s tichým povzdechem pokývnu k židli vedle sebe. “Děkuji” odvětím úsečně jejímu jednoduchému pokusu mi zalichotit. |
doba vygenerování stránky: 1.437520980835 sekund