| |||
Učebna 2 Kelly, Alyssa Jo, to já taky ne. Napadne mne jako první, než se ta myšlenka někde utopí. Zazubím se na ni. "Šťastná ruka očividně," odvětím zpátky spokojeně. Potom kouknu na Alyssu, jestli si kecne na zadek u nás, nebo ne. |
| |||
Učebna 2 Hill, Alyssa, Vesa Když mě Hill opustí pohledem, otočím se tím směrem a vidím nagu plazící se uličkou. Podívám se zpět na Hilla, dřív než pohled odtrhne zpět na mě. Netuším proč a nemůžu si pomoci, ale přijde mi to zvláštní. Navíc jsem před chvilkou na kratičký moment cítila zvláštní moc. Že by to šlo od ní? Nejsem si tím jistá, ale určitě si na ní budu dávat pozor. Na Hillův tázavý pohled se usměju. "Ale nic," a představím nás. "Nechceš se posadit?" zeptám se Alyssy a pokynu na židli přede mnou. Mezitím spokojeně dlabu tortillu. Otočím se na Hilla. "Netuším, jak jsi to věděl, ale miluju tortilly." |
| |||
Učebna 2 Lilith Rozhlížím se po třídě, čekajíc nějakou další katastrofu. Vypadám poměrně klidně, mé rozpoložení prozrazuje jen cukající ocas. Lilith se nakonec taky ukáže a sedne si ke mne. Usměji se na ni. "Trochu se to dalo čekat. I když tsunami byla novinka a mlha vlastně taky," pronesu zamyšleně, když vzpomínám, co jsme všechno zažili. |
| |||
Učebna 1 - učebna 2 Yqi Taky teda nakonec odejdu do té druhé učebny. Yqi mě teda už před chvilkou poháněla k odchodu ale já byla pořád zvědavá na ty nově příchozí. Odejdu tak hned po tom paroháčkovi. Ten jen co zmizí za dveřmi zase vyčaruje tu jeho mlhu, stejně jako předtím v učebně. Už zase? Furt jen zbytečný kraviny a problémy. Otráveně si povzdechnu než vejdu a podél zdi pokračuju vedle. Jen tak tak se v té mlze stačím vyhnout zelený palici co postává v chodbě jako retard. Banda přede dveřmi není o moc lepší ale ty aspoň nepřekáží. Sednu si do lavice vedle Yqi, která mi předtím utekla. Opřu se zády o opěradlo židle a musím zaklonit hlavu abych jí viděla do tváře. "Tak ta první hodina nám začala pěkně co?” prohodím nenuceně. Vlastně to ještě ani nebyla celá hodina a už se tady šli po krku. |
| |||
Chodba Sukui, Aliana, Jack, Gill, Grimgull, Lee Po mých slovech se na mne minimálně polovina podívá. Nasadím vlídný úsměv. Sukui se však usmívat přestane. Okamžitě úsměv vystřídá starostlivý výraz. Než se však stačím zeptat, co se děje, otočí se na procházejícího orka s otázkou, kolik studentů ještě zbývá. Doufám, že to není mnoho, protože tuhle smutnou situaci je třeba rozpustit. "Jsem momentálně spíše vyslancem archanděla Michaela než boha," odpovím s blahosklonným úsměvem rusovlásce, "jsem Relliel, Relliel Omnius, vyslanec Nebes, svěřenec archanděla Michaela, anděl první třídy," dodám po slovech od kluka a hrdě se vypnu. Stále poroztažená křídla napomáhají tomu, abych působil důstojně. V ten moment se zpoza mne vyvalí mlha. Překvapeně se otočím přes rameno, přes své zaujatí Sukui a rivaly jsem si ani nevšiml drobné postavy, která se kolem nás protáhla. Nicméně vzhledem k hustotě mlhy nic stejně nevidím. Takže na ten krátký okamžik do konce mlhy zmizím ze svého místa, abych mohl kontrolovat, že Sukui je stále v pořádku. Ještě překvapeněji zjistím, že má tunika je opět čistá. Když se mlha roztrhá, stojím na tom samém místě a už se ohlížím směrem k postavě za námi. Pokynu mu v uznání hlavou. Jeho schopnosti jsou velmi příjemné a myslím, že je dobré vědět, že je má. |
| |||
Chodba Gill, Sukui, Relliel, Aliana, Lee „Súhlasím.“ Odpoviem Gillovi. Keď anjel nás začne poháňať, aby sme už išli, tak jemne zdvihnem hlavu a neutrálnym až skoro monotónnym hlasom poviem: „Neboj sa. Hneď tam pôjdeme. Inak ešte neviem tvoje meno. Pokiaľ mi ho povieš, ja ti kľudne zdelím to svoje, pokiaľ si sa ho už niekde nedozvedel.“ „Dobre. Ďakujem Sukui.“ a na tvári sa mi spraví jemný, ale viditeľný úsmev. Keď sa otočí, všimnem si, ako ma stále drží za ruku. Pozriem sa na ňu a moc nevnímam okolie, ale prejde mi hlavou: Že by ma tiež mala rada ? Asi áno, ale pravdepodobne ma vidí, iba ako priateľa, ktorý potrebuje pomoc. Som rád, že mám niekoho, komu sa môžem vyrozprávať a bude mi načúvať, prípadne mi aj poradí. Ja by som bol rád, keby ma mala rada, ako mám rád ju, ale nebudem na ňu tlačiť. Sukui je živá bytosť so slobodnou vôľou, tak asi ako všetci tu na okolo. Nebolo by dobré, ak by sme sa o ňu bili. Najlepšie bude, ak si ona vyberie, koho bude mať rada... Keď v tom vidím ako nás zahalí hmla, ktorá sa zdá, že mi začne odstraňovať škvrny z oblečenia a z tváre. Asi ďakujem ? Poviem do hmly. Keď sa hmla rozplynie, tak pozerám, či Sukui nič nie je a zrazu si všimnem, že je čistý aj kapesník, ktorým ma pred chvíľočkou utierala. Následne pokračujem v tom, že venujem pozornosť Sukui a čakám, čo sa bude diať ďalej. |
doba vygenerování stránky: 1.3608908653259 sekund