| |||
Márnice - Chodba Abby, Oberon, Alfa “Patnáct, dokonce.” zareaguju na kluka, potom co mi ukáže pět prstů. Když ho zvedám, tak sebou vrtí a háže. “Hej, nech toho, zbytečně si ubližuješ.” Musel jsem se, ale nejspíš dotknout chapadla, protože mi najednou vyraší žábry a maso mi postupně odpadává. Tak tohle to dělá. “Promiň, ale tahle cesta tě bude bolet víc než jsem chtěl.” Už nevycházím, ale vybíhám. Běžím co nejrychleji můžu, s tím v jakém jsem byl stavu ještě předtím, než jsem se rozkládal, moc času nejspíš nemám. Přesto občas hodím okem po klukovi, jak na tom je. |
| |||
Ošetrovňa – Chodba – Dievčenská Izba 24 Všetci v ošetrovni a po ceste na izbu, Suson . Môj pôvodný zápal do toho, aby som niekomu pomohla rýchlo upadol, ako som dostala iba rýchlu odpoveď a ostala som viac menej ignorovaná. Pozrela som sa na svoje ruky. Aj keď sú tu tieto všetky magické a nezvyčajné stvorenia. Neviem, či by som im vedela pomôcť. Pozriem sa na dianie okolo mňa ako stojím v strede ošetrovne ako soľný stĺp. Asi by som tu nemala zavadzať. Otočím sa rozídem sa k dverám. Po ceste sa pozriem na Aeru trochu previnilým výrazom a odídem z ošetrovne. Dám si ruky do vačkov môjho kabátu a zamyslene idem chodbou smerom ku schodom hore. Dneska je ozaj deň blbec. Asi sa zatiaľ pôjdem zatvoriť do izby a prenadstaviť. Možno to bude najlepšie. Nebudem nikomu prekážať a hádam nič nepokazím. Potom zbadám Suson a trochu po tichšie bez nálady utrúsim: „Ahoj...“ Potom potichu pomaly pokračujem po schodoch hore. Vyjdem na druhé poschodie. Trošku si povzdychnem ako sa pozriem do oboch strán. Rozídem sa dopredu a vojdem do prvých dverí vľavo. Idem do uličky vpravo a len počítam čísla na dverách po mojej ľavici. „Dvadsať... Dvadsať jedna... Dvadsať dva... Dvadsať tri... Ah. Dvadsať štyri. Tu to je.“ Ako vojdem do izby, trochu sa poobzerám po nej. Nie je to zlé. Len keby som si mohla nechať svoj kabát... budem musieť mať tú uniformu. Všetci musia to mať narovnako. Asimilovať sa do masy. Zahodiť význam jednotlivca... Kabát si zavesím na vešiak. Zhodím zo seba veci až na tričko spodné prádlo. Prídem ku docku a pripojím sa tam. Plánujem Kudlankové čepele vymeniť za PLS a Nanity nadstaviť na Maskovacie a Manipulácia s energiou. Hacky na Short Circuit a Overheat. |
| |||
Chodba před tělocvičnou – Ošetřovna Salazar, Tatiana, Vesa, Kelly, Hillaris Tak tam stojím a čekám než se nakonec rozhodnu také nakouknout, vevnitř je Vesa a Kellly. V současné pozici to může vypadat všelijak, ale potom Kelly vyde ven, vrhne na nás prosebný pohled a utíká na ošetřovnu. Šmoulinka nakonec řekne že někdo potřebuje pomoct a mou pozornost upoutá ten kluk, Hill. Já jsem myslela že draci něco vydrží. Jistě nevím co se tu dělo a tak se jisté věci těžko odhadují. Šmoulinka a Salazar podepřou toho kluka a já mám jít před nimi a klidit jím cestu. To mám mávat rukama a křičet Vykleštit býky? Je vidět že mně Salazar nezná jinak by věděl jak si to můžu vyložit. Jenomže to by přivedlo na oštřovnu další pacienty za což by mi nejspíš nepoděkovali. Možná bych mohla pískat jako sanitka, ale nevím jak píská sanitka co když si někdo bude myslet že se blíží policie a bude nás zapřísahat ať se díváme jinam protože zde není nic zajímavého? Podobnými myšlenkami se bavím a pokud na někoho narazíme tak řeknu že neseme raněného na ošetřovnu. Hill je nakonec uložen a já čekám poblíž Šmoulinky a Salazara co se bude dít teď. |
| |||
SPOLEČENSKÁ MÍSTNOST - PÁNSKÝ POKOJ 2 Protočím oči nad tím, jaké braky si vybrala, ale nechám jí být. Když se zabaví, budu mít čas na své věci. Zvláště, když si projde tím, co plánuji. Když mi promáchne za tělem rukou otočím se na ní. Ona však nic necítila. Přimhouřím trochu oči v jasné výzvě, ať to už nedělá. "Nejsem tu od roztomilosti," odtuším nabručeně. "Bývávalo," znovu zahraji do autu a vykročím vpřed. Zvednu pohled k příchozím. Upřu pronikavý zlatý pohled na dvojici. Pokývnutí neopětuji, ale sleduji je pohledem, dokud nezmizí za dveřmi. Poté teprve ukročím a vykloním se, abych se na Gwen podíval a prohlédl si ji. To už ale pobídne ona mne. Poposkočí mi jedno obočí. Tak moc by nespěchala, kdyby věděla co nás čeká. Nechám se odtáhnout za rámě, protože ruce mám opět hluboko v kapsách. |
doba vygenerování stránky: 1.5003650188446 sekund