| |||
Jídelna Yqeas,Aliana,Laudi,Grimgull Hádám, že nejsem jediný, kdo jet občas tak trochu mimo a nedovede si některé věci uvědomovat. Aliana je v tomhle dost jako já. "Ano, ale navíc vyléčil svou mocí Grimgullovu ruku, zranění a použití jeho moci jej zjevně dost zmohlo. Proto byl odveden na ošetřovnu." Pokusím se vyjasnit co se odehrálo. Vlastně jsem čekal, že Aliana možná svými slovy naštve tak jedině mě, i když... vlastně by to nesvedla. Hněv jsem okusil jen jednou a od toho je ona ještě daleko. Každopádně zjevně naštvala onu střelkyni, která předtím pomohla při hašení ohně. Střílet v jídelně je, ale myslím dost velká hloupost, což za chvíli potvrdí Grimgull, kterému se tohle představení zdá se nezamlouvalo. "Jak ti je? Co ruka?" Optám se jej zcela s klidem a náznakem obav v hlase. Poté co mi Grimgull odpoví se otočím k Laudi. "Tohle je Grimgull, Dolly je bělovlasý kluk s bledou pletí a Yqi... bude nejspíše ta střelkyně." |
| |||
Jídelna - Před ošetřovnou V přirozeném reflexu poslechnu slova z jídelny. Náš kombinovaný zásah zabral, i když nechápu jaký by byl rozdíl od toho, kdybych to pokropil sám. Max je poslán pro lékaře, na což se nesouhlasně zamračím. Než však stihnu příliš hloubat nad situací a jestli chlapce nemám opatrně vzít do náručí a odnést ho tam, je tak uděláno někým jiným. Počkám několik okamžiku a když se Max nevrací, vydám se rychlými klapavými kroky k ošetřovně. |
| |||
Jídelna hlavně Lilith, ork, Aliana a Laudi Když už jsem s celou situací více než hotová a chci si vzít zpět svůj poklop, pokud mi celá snídaně už neutekla, ještě než vůbec stačí drzá holka zareagovat, vloží se do toho zelený. Měla jsem ho za statečného obránce, ale teď vidím, že mezi statečností a hloupostí je tenká hranice. Než stačím něco říct, ozve se Lilith. Ohlédnu se po ní a když na mne povzbudivě mrkne pohodím ocasem a s vážným výrazem zabodnu pohled do zeleného. "Pokud se rozhodnu někoho zranit, rozhodně to nebude vaše starost aby jste se o něj staral. Za druhé už vím, že ač mou čest někdo urazil sebevíc, můžu ho maximálně zmrzačit za přítomnosti profesora. A nevím jestli vy si necháte sračky rozmazané po obličeji, ale pro mě je čest něco, co má smysl bránit všemi dostupnými prostředky. A tady dívenka překročila hranice několikrát a o mílové kroky. Nech si tedy laskavě svůj názor pro sebe a jdi se v klidu nasnídat..." přejde během svého proslovu do tykání, protože můj respekt k jeho osobě se někam vytratil během mého uvědomění, co tady předvádí. Po Laudi hodím vlídným omluvným úsměvem. I když věřím svému míření, věřím, že ta blízkost mohla rozrušit. |
| |||
Dveře dívčího pokoje 3 Kelly Co se děje na chodbě vnímám dosti okrajově. Spíše se snažím soustředit na Kelly. Příchod velké kočky ale zaznamenám. Možná protože prošla kolem mě. Kelly nakonec dorazí, při jejím dotyku si dovolím zavřít oči úplně. Cítím mobilizaci vnitřní nově načerpané energie. Položím svou dlaň přes její dlaň a několik hříšných momentů tak zůstanu. Pustím ji až když promluví a také otevřu oči a podívám se na ní. "Je mi báječně," rozvlním rty do úsměvu, "děkuji." A s tím vezmu její dlaně a spojím je s mými mezi námi. |
| |||
Jídelna Yqi, Grimgull a ostatní v jídelně Naše drobná výměna jak je spokojená s oblečením a tím že nemůže sníst holku vedle šlo stranou když se bandě idiotů opodál povedlo zapálit stůl. Přisune poklop mým směrem tak ho jen pošoupnu blíž a přikývnu že chápu. Pak se pustí do hašení ohně, zatímco já si jdu taky pro něco k snědku. Nehnu ani prstem abych se pokoušela něco hasit nebo někomu s něčím pomáhat. Naposledy když jsem šla pro pomoc při požáru ve společence bylo to úplně pro nic protože když jsem se vrátila bylo to jako kdyby se ani nic nestalo. Yqi se to ale podaří vážně na výbornou a než se vůbec pustím do jídla je už po všem. Já věděla že se na to mám vykašlat. Dobře jsem udělala. Jednomu z těch blbečků se povedlo se o ten oheň spálit. Jako kdyby snad ani neviděl že mu hoří přímo před ksichtem. Přichází Alyssa i s poznámkou na její účet. Tak nejsem jediná kdo si myslí že oblečení na koně nepatří. Nána naproti si pak začne rýpat do Yqi, které se to pochopitelně moc nelíbí. Jaké překvapení. Uchechtnu se když po ní bez varování vystřelí. "Pěkně!" pochválím ji nadšeně. Přeruším na chvilku svojí snídani aby mi teď nic neuniklo. A jak jinak se najdou takový kteří hned musí protestovat jako by jim do toho něco bylo "Hej co se třeba starat sám o sebe. Jen ať si to vyřeší...třeba jí to v tý makovici docvakne!" houknu na zeleného co se musí vrtat do problémů ostatních. Že se ozývá zrovna on, který tady zapaluje jídelnu. Povzbudivě mrknu na Yqi, tedy jestli se na mě otočí. |
| |||
Jídelna Yqeas,Aliana,Mersi,Grimgull Poslouchám jejich vyprávění a jsem ráda že dnes přece jen není něaký speciální den kdy se každý snaží podpálit školu. "Kdo jsou Yqi, Grimgull a Dolly? Nebyl Dolly ten co tam ležel?" Zeptám se zvědavě. Bude lepší když budu vědět kdo je kdo abych to pak nějak nepomotala. "A co je vlastně ten hasící systém?" Zeptám se na podivné slovo co mi utkvěla v paměti. A pak najednou začne na Alianu kdosi střílet. "Panebože proč se tu všichni snaží navzájem pozabíjet ?!" Vyjeknu a odskočím od stolu kdyby na mě snad chtěl někdo vystřelit taky. Dívka co je napůl kůň pak ještě něco zakřičí o zákonech temné džungle a pak přichází zelený obr. Když začne mluvit trochu se přikrčím protože mi jeho velké tesáky a celá jeho velikost trochu nahání strah. |
| |||
přesun do mé ložnice Poté co smím odejít s ošetřovny jsem ráda, že jsem už v pořádku. Zamířim rovnou do své ložnice jsem stále ještě proměněna s toho mého nemylého probuzení z bezvědomí jen doufám, že cestou nepotkám nikoho nepotřebuji aby mne půl školy vydělo jak zmoklou slepici. Musím se hlavně převleknout než začne vyučování. Na to aby se šla najíst nemám ani myšlenky. A pokud na někoho v chodbě narazím cestou dl svého pokoje jen ho pozdravím a jdu dál. Poté co dojdu dl svého pokoje hned ze sebe sundám mokrou uniformu. Pak se jen osuším a obléknu do něčeho suchého. |
| |||
Jídelna Hlavně Kristy, Yqi, Aliana, Mersi, Laudi “Upřímně, mohlo by to být o dost horší.” Odpovím Kristinimu poznatku o ranní atmosféře. Společně s Kristy se otočím za zvukem vystřelených šípů, které se právě zabodly do dřeva. S Kristyným vzdechem naprosto soucítím. “Ano.” Pak se otočím zpátky na Kristy. “Prosím omluvte mě.” Ani nečekám na její odpověď a vyjdu ke skupině, kde se právě navzájem vyhrožují. “Nemyslíte že to by stačilo? Nevím proč jste na sebe agresivní a se vší úctou je mi to jedno. Už teď máme příliš raněných a já se odmítám starat o někoho dalšího, kvůli nějaké malichernosti. Takže se všichni v klidu najíme a vy se zatím můžete zamyslet, jestli vám kvůli čemukoliv oč se jedná, stojí za to vyzívat jeden druhého na duel.” To celé řeknu jasným a pevným hlasem. Je na mě vidět že teď vážně nejsem v nejlepší náladě. |
| |||
Ošetřovna - Před ošetřovnou Ysea, Sukui Samozřejmě, že jsem věděl, že ho spíš máme přinést, ale já ho sem sotva donesu... Když se otáčím zpět ke dveřím, zarazím se pohledem na dvojici dívek, které sem donesly anděla. Oklepu se nad pohledem na jeho křídlo. Celkem soucítím se slečnou, která to vše napjatě sleduje, je to fakt nepříjemný pohled. Už se chystám vrátit se do jídelny, když sem začnou vcházet další. Radši se nehýbu, abych nepřekážel. Jak se to děje hrozně rychle, stihne se nejspíš profesor vydat i pro zraněného do jídelny. Aspoň že tak... Bude to rychlejší. Před očima mi proletí pero z andělových křídel a když se na ní podívám, vidím jen krutost. V očich se mi mihne vyděšení. Následně jsme vyhnaní ven a andělka, co byla na ošetřovně, položí svou otázku. Dodatek si navzdory svému strachu z ní ale neodpustím. "Ploč jste mu to udělala?!" Sotva si uvědomím možné následky, nečekám, jestli se na mě podívá, schovám se za tu dívku, co přišla s ní a tlapkama se chytím za lem její sukně. Vykukuju zpoza ní a jen doufám, že se tady neodváží něco mi udělat. I když nikdo z nich jí tu nevadil, když mu trhala to pero... |
| |||
Jídelna Především Grimgull, všichni v jídelně “Velice mě těší.” Pozorně si Grimgulla prohlédnu, když v tom slyším cizí rozhovor. Neměla bych poslouchat. Nevěnuji tomu tedy velkou pozornost. “Docela živo takhle po ránu, nemyslíš?” Koukám na něho, když mě z našeho rozhovoru vytrhne zvuk šípů, jak se zabodnou do stolu. Rychle otočím hlavu tím směrem a slyším jak Yqi na někoho křičí. Silně si povzdychnu, až je to slyšet a vrátím pohled na Grimgulla. “Mohl by tady být trochu klid. Nechceme přece tuto školu zničit...” Řeknu to klidným hlasem. Můj úsměv je nyní posmutnělý. |
doba vygenerování stránky: 1.3495330810547 sekund