| |||
Jídelna Alfa, Nybe, Kisa "Jo, myslím, že by mě promptně odeslal doprdele, ale zkusit to můžu," uchechtnu se, když navrhne abych poprosila profesora. Dokráčí k nám i Kisa, která trochu vypadala, že po večírku zalezla někam dokapat. Zazubím se na ni. "Čus. Jak ti je?" pozoruji ji zpoza tmavých brýlí a stále poměrně nezúčastněně krmím hlavu plnou hádků. Docela mne však zaujme, když Nybe vzplane ruka. Alfa odkráčí a tak se otočím k hodinám. "Možná bychom taky měly zamířit na hodinu, ať nám zbydou nějaký inteligentní místa," navrhnu naší skupince, ale rozhodně nechám všechny dojíst, než zavelím k odchodu. "A třeba tam bude tepleji..." zamručím si pro sebe, jak odešel hlavní zdroj tepla. |
| |||
Učebna 1 Zaznamenám, že Fuf usnul a tak na něj dávám pozor jen poočku. Co kdyby se náhodou vzbudil před začátkem hodiny a napadli ho nějaké kraviny. Pokud se však sám nevzbudí, probudím ho až teprve, když sem vejde profesor. Jak tam ale sedím a jen čekám, neunikne mi rozhovor u vedlejší stěny vepředu. Z jejich rozhovoru jsem však trochu zmatený. Vypadá to, že toho mají již spousty za sebou. Poté se dostanou ke kletbě ošetřovatele, což je dost závažné téma. Nicméně to končí dívčiným upadnutím do deprese a chladným výrazem od chlapce. Napřed jsem se je snažil vytěsnit. Poté jsem jen poslouchal a teď na ně i zkoumavě hledím. Pokud někdo dokáže číst v mé nelidské tváři, mám na ni zamyšlený výraz. |
| |||
Jídelna Kelly, ti v jídelně Než jsem se otočil, tak jsem přejel prostor pohledem, že je prázdný a kam mám jít. Couvám tedy docela obratně, jen kousek před ní. Možná až trochu nezdravý kousek. Stačilo by nečekaně zastavit a narazila by do mne. Neříkám, že mne to nenapadlo, abych z ní opět vykřesal tu roztomilou reakci. "Myslím, že má oslnivá společnost prospěje jakékoliv činnosti," zazubím se na ni, "přeci v momentě, kdy zazněla nabídka..." mrknu na ni navíc. Ta počáteční jiskra však z našeho rozhovoru zmizela. Není v tom ani napětí, ani rozpaky a mám dojem, že už ani flirt. Zkusím tedy poslední věc a tak zkusmo dloubnu do jejích pozitivních emocí a zkusím je trochu povzbudit. (33%) Nesnažím se nějak usilovně a nechci ji zasahovat do těla, takže je to skutečně jen takové pošťouchnutí. "Nicméně ani neznám jméno své zachránkyně..." nadhodím, aby řeč nestála. |
| |||
Učebna 1 Především Sukui Schoulí se na lavici jako hromádka neštěstí. Trochu mi cukne ruka, jako kdybych jí chtěl směrem k ní zvednout, ale samozřejmě, že si to okamžitě uvědomím a raději se nahnu nad desku stolu a opřu si o ni lokty. Prsty propletu a shlédne na ni zpoza mé malé zábrany. Upřímně tak nějak nevím, co ji na to mám říci. Dejme tomu, že utěšování slečen v nesnázích mne v soukromé škole úplně neučili. Rád bych se zeptal, zda to chce skutečně řešit tady, ale kdyby nechtěla, tak to asi vůbec nezmiňuje. Místo toho se tedy usilovně zamyslím. "Myslíš tím něco konkrétního...?" začnu nakonec opatrně. |
| |||
Chodba Kimero, Tarney, Wayne Vlk a červený odejdou pryč zkontrolovat pokoje, mezitím se mě černobílý optá na očišťovací rituál. “Co? Ne, nic takového se nestalo. Někdo na mě omylem seslal slabou kletbu, myslím že o tom ani neví. Ale jak jsem říkal, nic vážného to není začne působit až zítra. I tak bych se od ní radši očistil.” Jak mu to říkám snažím se ho přesvědčit že se nejedná o nic vážného. “Nevíte teda kde bych mohl najít nějaké takové rostliny?” Pokusím se trochu posunout rozhovor. |
| |||
Učebna 1 Především Gill Povzdychnu si a položím hlavu na ruce, které složím na lavici. "Já nevím... Co je se mnou tak špatně? Proč všechno kolem sebe pokazím?" |
| |||
Jídelna Především Hillaris Pozvednu na něj jedno obočí, ale pokračuju v chůzi. Docela se pobavím, jestli se cestou přerazí. "Nenapadlo tě třeba, že jdu na pokoj, protože už mám nějaké činnosti, co chci stihnout před hodinou? A kdy přesně jsem tě pozvala?" Jeho zaclánění mi moc nepřekáží, za těch čtrnáct dní to tu znám jak svoje boty. Jdu tedy celkem jistým směrem. Navíc pokud do někoho nebo něčeho vrazí, může si za to sám. |
| |||
Tarney, Wayne, Grimgull, studenti na dívčí koleji Ničím se nezdržuju a pokynu vlkovi, ať jde se mnou. Vyjdeme nahoru zpět na dívčí kolej. "Ty projdi pravou stranu, já projdu levou. Nejdřív zaklepeme a když nebude rychlá odezva, otevřeme dveře, nakouknem jestli tam nikdo není a budem pokračovat dál. Nemělo by to tak trvat moc dlouho." Začnu obcházet pokoje: 1 - nic. V pokoji 3, jestli si správně vybavuju, zůstala vlčice s tím chlapcem. Krom zaklepání se tady i zeptám, zda je vše v pořádku. Pokud se neozve odpověď otevřu dveře. 5 - nic 7 - nic 9 - tady dveře jaksi chybí, jinak nic 11 - nic 13 - nic 15 - nic 17 - nic 19 - nic 21 - nic 23 - nic 25 - zaklepu z dotazem, zda je vše v pořádku Pokud vlček na něco narazí, přeruším svojí řadu a zajdu za ním. |
| |||
Učebna 1 Především Sukui "Spíše jen spekuluji. Stejně se pravdy bez informací nedopátráme," pronesu nakonec, když se mi nepodaří rozproudit rozhovor na téma možných důvodů. "Každopádně vzhledem k tomu, že o tom sám neví, je skutečně nejlepší o tom někoho informovat," pokývnu hlavou a sjedu k ní dolů pohledem. Hledí upřeně do desky stolu, že se divím, že už není vidět skrz horní desku. "Jsi v..." Špatná otázka, vždyť vím, že není. "...co se děje?" |
| |||
Jídelna Kelly, ti v jídelně "Tu mám přeci dnes již uvázanou," odvětím se zazubením, "jen to znamená, že je třeba najít činnost méně časově náročnou..." Slečna si hraje na nedobytnou a nechápavou. Docela dlouho jsem se už tak nepobavil. "...když už jsem byl pozván." Dodám, když ji předeženu a couvám z místnosti před ní, tak abych jí zacláněl ve výhledu. |
doba vygenerování stránky: 1.5936059951782 sekund