| |||
Před ošetřovnou Sukui, Aine, Max, Luis, Kimero Chlupáč rychle pochopil a ještě rychleji se rozhodl vypařit. Proč se tedy rozhodl namísto dívčí sukně zvolit jako úkryt náručí lovné zvěřiny postávající opodál mi tak docela jasné není, ale alespoň nepřekáží. Ten jen nečině přihlížel. Takže ty jeho primitivní zvířecí instinkty asi fungovaly o něco lépe než ty kočičákovi. O něco víc se uvolním když se mě Sukui snaží ujistit že nechce házet celou událost na mě. Ale když to nemyslela takhle, tak jak jinak to asi mohla myslet? Příliš dalších možností mě nenapadá. Ale když říká, nehodlám se s ní dohadovat a páčit to z ní. Skutečně ráda bych ale věděla jak to tedy myslela. Jen se asi nedočkám. Pádné odpovědi se mi nedostává ani od andělice. "Snad ne"...to vážně? Co to je za odpověď? Takže stejně nebudeme vědět dokud to nevyzkoušíme. Další věc, která mě zajímá a asi by se měla ověřit - mají všichni andělé duté kosti? A všechny kosti nebo jen ty křídelní? Ale na to ještě bude času spousta. Potom se znovu ozve Sukui a zasadí mi opravdu nemylosrdnou ránu. Že mě vlastně nezná? Že by snad zapomněla jaká jsem byla než jsme se poznali blíže? Nebyla sice nějak zvlášť v nebezpečí, ale mnoho k tomu také nechybělo. Jako přátelskost se to popsat rozhodně nedalo. Snad netřeba dodávat že někdo jako Sukui už se nenajde. "Děsí? Takže já tě děsím..." vyhrknu ve svém nevěřícném zařazení. U kohokoliv jiného to beru jako pozitivní věc, samozřejmost protože tak to má ostatně také být. Ale Sukui? Které jsem už nespočetkrát řekla i dokázala že k něčemu takovému nemá nejmenšího důvodu. Je tomu snad teprve hodina co jsme začali s novým dnem a ona ji div celou nestrávila se slzami v očích. A stejně tak rychle jako se jí zmocnilo odhodlání, stejně tak rychle bylo taky pryč a ona se zlomila. Odevzdaně si povzdechnu nad celou touhle situací. To je pořád něco. Dřepnu si před Sukui. "O čem to mluvíš? Vždyť jediné za co můžeš je že ho vyléčí a on přežije....A to je přeci dobrá věc" pronesu chlácholivě a jestli mi to dovolí znovu jí černými prsty otřu slzy z lící. Tím nejjemnějším dotekem, jako kdyby byla z křišťálu a mohla se rozbít. "Taky jsme vždycky byly jenom my dvě" dodám stále šeptem, ale můj hlas je znovu napjatý. Stejně tak jako já, jak cítím přibližující se dvojici. Zřejmě jsem schopnosti toho jeleního mozečku přecenila. "Neotravovat!" odseknu jeho vtíravému dotazu aniž bych se na něj podívala. K němu se přidává ještě další chlupáč z ošetřovny. Tomu se jako odpovědi dostane jen mrzutého zavrčení. Ani jemu nevěnuji jediný pohled, jen pozorně 'sleduji' jeho energii. Jediný s kým bych to řešila je Sukui, ostatním je po tom putna. Tak nechám Sukui, ať odpoví. Jestli do toho chce tahat ostatní a to tím zhoršovat... |
| |||
Jídelna Mersi, Laudi Ano je tu nervní kentaurka které bych se měla radši vyhnout, nebo se jí zeptat o co zde jde nebo šlo. O to že jsem neocenila její lukostřelecké dovednosti? Že jsem jí nenazvala mistryní luku, nesepsala na její počest oslavnou ódu a nesehnala padesát mužů aby jí zazpívali? Ano když váš sarkasmus nikdo neslyší tak to není ono. Na druhou stranu pokud po tobě někdo začne střílet nezeptáš se ho proč po tobě střílí, ne schováš se a počkáš jestli s tím nezačne sám. Aspoň z toho co jsem viděla v televizi, jistě tam nestříleli z luku ovšem střílet z luku uvidíte nejspíš jenom ve filmové adaptaci Hry o trůny, Pána prstenu a Robina Hooda. Pokud tedy nepočítám jeho moderní verzi Green Arrow. Potom se mně Laudi na něco zeptá a já nevím jak jí to vysvětlit, tohle bude opravdu obtížné. Na druhou stranu jsem tu odpověď očekávala. „Dobrá tak jinak víš co to je stroj?“ Ohledně další otázky se už nedivím tak nějak jsem se do toho vložila že jsem zapomněla s kým mluvím. „Literatura je psaný text, víš co to je písmo?“ |
| |||
Jídelna Grimgull Ta zelená bytost mluví s Yqi no nevím o co zde přesně jde, ale Yqi je pěkně vytočená na druhou stranu je to Yqi a tak ptát se co jí vytočilo by bylo jako ptát proč jste se spálily když strčíte ruku do ohně. Ale už velký pokrok je že Yqi chystá dodržet literu zákona a nepoškodit erární oblečení jakkoliv směšně v něm vypadá. Ví to vůbec? Usměju se při představě jestli se najde někdo kdo jí to řekne a jak potom dopadne. Pak mně opět osloví ta zelená bytost tentokrát se.mně však nesnaží seřvat spíš se uklidní a vypadá ... smutně? „Já jsem zase toho tolik nezažila, přišla jsem právě teď, ale ono to bylo běžné ještě než našemu novému řediteli přeskočilo a začal školu trhat na kusy. Tedy aspoň to jsem slyšela a no i viděla, tedy myslím to že začal školu trhat na kusy a nejen jí. A tak jsme tady, tohle místo je asi šité horkou jehlou protože tu není žádná magie, tedy myslím že tohle je obyčejná budova. Na druhou stranu se zde zabývají s.takovými zbytečnostmi jako jsou školní uniformy.“ Uf to bylo vážně obtížné vysvětlit to tak aby to pochopil, to že pokud bych něco zapálila rozhodně by to nebyl stůl (ale kde zde najít benzín) nedodávám. Ani to že naším úkolem je vychodit tuhle školu a naučit se ovládat své schopnosti a nenechat se zabít případně nezabít někoho jiného. |
| |||
Jidelna Jack Jack se rozpovídá a řekne že je stvořený z nějaké časoprostorové anomálie, stvořený nebo přenesený? I když zase tak daleko moje vědomosti nesahají, vlastně spíš jen tuším o čem to vlastně Jack mluví. „Profesor Metallo je člověk? Jaký je svět lidí?“ Na tohle téma jsem předtím s nikým nemluvila protože na to nepřišla řeč, pak mám pocit že by to mohl být čaroděj přece jen ho tam držel zavřeného a dělaly na něj pokusy ovšem z toho co Jack řekne dál tu něco nesedí. „Firma? Co je to firma? Něco jako spolek? Cech?“zatvářím se zamyšleně jak se snažím najít vhodná slova a pak znervózním když se mé vzpomínky stočí jiným směrem. Vílí prach je cenná magická složka, čarodějové sepsali spoustu svazků o tom k čemu se dá víli prach použít. Nemluvě o tom že to pro čaroděje byla zábava podobně jako když lidé pořádají hony na jeleny a divočáky. „No já jsem víla, ale musela jsem odejít vzhledem k ... řekněme temnému dědictví a najít ... jeho původce. Ovšem bylo to obtížné až se zdálo že to je nemožné a pak tu byli čarodějové kteří mně naháněli pro své pobavení a také proto že vílí prach je cenná magická složka.“ Zatímco vyprávím tak se už neusmívám, je vidět že mi tohle téma není zrovna příjemné a to jsem ještě neřekla vše,ale zase tak dobře se neznáme. |
| |||
Rubus, Ysea, Sukui, Aine Jsem rád, že všechno nakonec proběhlo v klidu a všichni jsou teď mimo ohrožení života. „Já to rozhodně neumím, hehe. Ale počkej…“ zamyslím se. Vytáhnu mobil a projedu kontakty. Ha! Já si to myslel! „Znám jednoho týpka, co do toho fušuje. Zavolám mu a dám ti vědět. Každopádně já jdu radši na ten dozor.“ A taky na cigáro. Vyjdu ven z ošetřovny a okamžitě si zapálim. To jsem potřeboval… Když jsem zase ve svým klidu, postřehnu skupinku na chodbě. Spojím si dvě a dvě dohromady a přistoupím k dívkám. „Všechno v pořádku, dámy?“ |
doba vygenerování stránky: 2.4448659420013 sekund