| |||
Jídelna především Mersi a Max "Se svými potřebami se máme obracet na třídního profesora, zkusil bych to tedy u něho," usměji se na něj, když si vybavím informace, které nám předal. Potom co si naberu jídlo a vypadá to, že má Max taky nabráno, nastavím mu opět rameno a vezmu oba naše talíře, abych je odnesl zpět ke stolu, kde jsme seděli. Když se vracíme, tak je Mersi už zpět na svém místě, takže mu jen pokynu hlavou a položím Maxův talíř před místo, kde spal. Také mu k němu položím vidličku a lžíci. Začnu se věnovat svému jídlu, zatímco poočku kontroluji, zda to Max zvládá. |
| |||
Jídelna především Luis a Mersi "Ahoj pane!" pozdravím vesele. "Až se najím, budeš taky můj kamalát?" zeptám se cestou k pultům. Jakmile tam dojdeme, seskočím mezi jídlo a vezmu si od Luise talíř. Nandavám si od každého trochu. Je tady toho tolik, že si nedokážu vybrat. Chvíli balancuju s talířem, aby se mi to všechno nesesypalo. |
| |||
Jídelna především Luis a Max Vypadá to, že co se týče rozdělování, tak Luis není spokojený. Nejspíše pouze udělal něco, kvůli čemu byl označen za nebezpečného, než, že by byl přímo nebezpečný. Myslel jsem, že tady budou spíše nebezpečí, která mohou ohrozit města, civilizace, ale opravdu nevím, jak by toho takový Max mohl být třeba schopen. "To ano. Naštěstí nepotřebuji moc spát, takže si najdu čas a optám se ostatních profesorů a uvidím co mi poví." Je hodně věcí, které mě zajímají a které bych rád prozkoumal. Třeba já samotný, některé moje schopnosti by si zasloužili více pozornosti a průzkumu. Data nejspíše zanikla, nebo je drží otec, ale ten je nyní mimo hru. Doufám v to. "Ahoj Maxi." Pozdravím jej, když se probudí. Zvedám se z místa tedy také a vydám se k podivným kuličkám. Poté se podívám na Mase a Luise. Jejich dvojka mi přijde vcelku komická. Posléze se vrátím na své místo. |
| |||
Jídelna především Mersi a Max "Řekl bych, že rozdělování má určité chyby, ale kdo jsem, abych jim soudil zdejší systém," zareaguji na to, že si nepřijde nebezpečný. Jsem na tom stejně. Sice se stalo, co se stalo, ale to chtělo mnohem více prozkoumat, než to, co udělali. Trochu mi přišlo, že jen spláchli své problémy. "Uvidíme, co se z toho vyvrbí," pokývnu hlavou. Skutečně by mne zajímalo, zda tomu tak je. "Nevím, jak tomu je přes všední dny, ale všiml jsem si, že s námi budovu sdílí jen dva profesoři. Možná to bude kvůli našemu nočnímu režimu," poznamenám na to, že bude muset najít nějakého profesora. Čekám, než si na mne Max vyleze, než se podívám na Mersiho, abych se omluvil, že si jdeme nabrat jídlo. Vypadá to ale, jako že půjde také, takže se na něj jen usměji a vyrazím k pultům s jídlem. Podám Maxovi talíř a na svůj si začnu nabírat zeleninu. |
| |||
Jídelna především Luis a Mersi Ještě než mě Luis probere, už cítím vůni jídla. Současně s jeho dotykem s prudce probudím a narovnám. Než se naděje už mu stojím na ramenou, držím se jeho parůžků a natahuju krk, abych viděl co všechno se tam skládá. Jsme ale dost daleko. Zapružím nohama jako bych skákal, ale nezvednu se. "Fuufííí! Mám hlaaad!" |
| |||
Jídelna především Luis a Max "To ano. Trochu mě překvapilo, že jsem skončil tady. Nepřijdu si, že by jsem byl nějak nebezpečný." Opak je sice pravdou, ale pro konverzaci to bude lepší, když to povedu takhle. Přeci jen by se pak mohl vyptávat co dovedu a to je téma, kterému bych se raději více vyhnul. "Tím i je. Celkem mě překvapilo, že ještě existují tvorové, kteří jednají nezištně a nejspíše bez postranních úmyslů." Tímhle mě Jigme opravdu překvapil. Dobrosrdečný tvor, který je ochoten pomoci ostatních je něco, co jsem vlastně ještě nezažil a nečekal jsem, že zažiju. "Jen budu muset skočit za vyučujícím Mathem, jestli by mi nedal lahvičku, do které bych mohl směs připravit. Dávat to do obyčejné skleničky mi totiž nepřijde, jako dobrý nápad." Jestli jsem si dobře zjistil, tak nás pan Math bude učit vědecké předměty, takže k něčemu takovému by měl mít přístup. Zajímalo by mně jaký je, ale to uvidím, až se s ním seznámím. Jídlo je tady. Usměji se, když Luis probudí Maxe, kvůli jídlu. Já už jsem po jídle a sem jsem přišel jen kvůli slušnosti. Přesto si možná sbalím pár onych podivných kuliček, které jsem tu kdysi měl. Zajímalo by mne, jestli půjdou využít na výživu rostlin. S jídlem by se prý nemělo hrát, ale jelikož nejsem člověk, tak se ono pravidlo na mě myslím nevztahuje. |
| |||
Pánská koupelna Grimgull, Hillaris, J. Warren "Aaa, takže jako když rodiče bezmezně věřili Ministerstvu," srovnám si to pro sebe k něčemu co znám. "Takže, když mne něco zajímá každý den, až se mi nedaří přemýšlet o ostatních věcech, tak s tím pomáháte?" zeptám se zamyšleně. "Takže i když vám říkají jak žít, tak stejně si vybíráte jen to, co sami chcete?" ujišťuji se, "aha, já myslel, že pořád říkali co máš dělat." Vypadám zaujatě, když zmíní vyšší elementály. "Myslel jsem tím spíše, jestli dokáže napodobit ostatní živé tvory." Povzbudivě mu kývnu hlavou, když řekne, že v to doufá. Potom zavelí, že je koupel hotová, tak opatrně vylezu a začnu se pečlivě sušit, abych nenakapal v chodbě. |
| |||
Pánská koupelna Dolly, Hillaris, J. Warren “Věřící je někdo kdo uctívá a věří v něco větší než je on. My orkové například uctíváme elementy a naše předky.” “Ne že každý je duch, ale má ducha nebo duši, podle toho jak tomu chceš říkat. Duše je kolekce tvých snů, přání, vůle, mysli a tvé osobnosti. A může se stát že tvou duši něco trápí nebo je v konfliktu sama se sebou. Od toho jsou šamani, aby ti v tom pomohli.” Když mi řekne že se o rovnováze učil, tak se usměju a kývnu. “Elementy si vždycky protiřečí. Takže to co děláme je, že se jimi řídíme jen z části. A to že je už neslyším neznamená, že jsem se začal chovat jinak. Stále se držím toho co mě naučili mí mistři, jen teď nemůžu požádat elementy o radu když ji potřebuji.” “Z toho co vím tak elementálové mají jen jednu danou podobu, ale je možné že nějaký vyšší ji dokáže změnit.” Jak mi řekne že tady mi dost možná pomůžou, jen se pousměju. “Právě v to doufám.” Chvilku sedím potichu ve vodě než zase promluvím. “Už jsme dost čistí, měli bychom jít. Myslím že už je čas jídla.” A s tím se postavím. |
| |||
Jídelna především Mersi a Max "Vypadá to, že toto zařízení tu bude poměrně čerstvě," pokývnu hlavou na souhlas. "Myslím, že tady chlupáčovi by to bylo asi zrovna jedno. Jak jsem tak sledoval, tak tu má dost velkou popularitu," zlehka pokrčím rameny, "ale jistě je dobré tu někoho znát," souhlasím s ním, "Jigme se zdá jako ten typ tvora, který nabídne svou pomoc každému," dodám nakonec, když mi sdělí, že i jemu nabídl svou pomoc. Mohl bych tento kontakt udržovat, mohlo by se to hodit. "Dobrá tedy, to je úmluva. Zítra se zastavíme," usměji se na něj. To už se ale pulty plní jídlem, tak drcnu do Maxe, "snídaně chlupáči." |
| |||
VŠICHNI V JÍDELNĚ Jak se hodiny překotí na pátou hodinu, s klapavými a cvakavými zvuky se začnou pulty švédských stolů zapínat a rozsvěcet. Poté s cinkáním a boucháním lavorů a cisteren se pulty postupně naplní jídlem. Jídelnou se tak rozline vůně čerstvého jídla a krve. Cisterny se znovu naplní a přibydou menší s kávou a čajem. Nádobí bylo již připraveno, když jste vešli do jídelny. Objeví se také nové poklopy se jmény studentů, jenž mají speciální stravu. Vypadá to, že celý proces je automatizovaný. |
doba vygenerování stránky: 1.3884918689728 sekund