| |||
Pánský pokoj 12 - Jídelna nikdo konkrétní Když jsem konečně připravený, pečlivě si překontroluji, že mi rukavice dobře drží. Zkontrolováním hodin zjišťuji, že to mám tak akorát. Vyrazím tedy do jídelny. Než se pustím kliky pokoje, podržím tam ruku nezvykle dlouho a na tváři mi to vykouzlí úsměv. Spokojeně sejdu schody a rozhlédnu se po jídelně. Úsměv mi zase zmizí, když si všimnu, že tu není. Nicméně jídlo tu také ještě není, takže jsem alespoň stihl celou dobu jídla. Mohu tak zkontrolovat, že se již dojde najíst. Nasadím svůj neutrální výraz a posadím se daleko od kohokoliv. (E75) |
| |||
Pánská koupelna - Pokoj - Jídelna všichni v koupelně, všichni v jídelně Věnuji se své hygieně a nevkládám se do toho nesmyslu, který se tam děje. Jen mne celá ta šaráda zbytečně zdržuje. Už jsem připravený to ukončit svým vlastním zásahem, jenž by se asi zdejším změklým mozkům moc nelíbil, když to vyřeší pan Jigme. Jak jinak. Dokonce na něj hodím souhlasný pohled, když uvolní dveře. Sbalím si své věci a vykročím uvolněnými dveřmi. Tedy protáhnu se kolem zátky, pokud je to nutné, ale věřím, že ho napadne uhnout. Vrátím se na pokoj, kde si dám záležet, abych byl řádně upraven. Osobně si myslím, že je dobře, že nařídili uniformy. To, co zde někteří nosí je vskutku pohoršující a kdo na to má hledět. Uhladím si kravatu a vykročím přesně na čas do jídelny. Můj krok je však lehký a rychlý, takže ještě není servírováno, když vkročím do jídelny. Podle rychlého pohledu na hodiny to však bude každým okamžikem. Nakročím směrem ke svému obvyklému místu, ale to si dovolil někdo zabrat. Lehce si odfrknu a sjedu neznámého pohledem. Ani nezabrzdím a místo cesty ke svému místu se vydám na druhou stranu stolu, kde se usadím zhruba doprostřed. Bude tak alespoň místo na rozšiřující se slušnou společnost. |
| |||
Pánská koupelna především Max a Luis Kočičák vypadá skutečně roztomile, když se snaží šilhat na mé prsty. Také zní dost nadšeně na mé kouzlení. Jsem sám překvapen, že se mi mou magii podařilo ohnout takto rychle. "Není zač. Jsem Jigme," usměji se na jeho poděkování. A kývnu hlavou i parohatému. Na jeho žádost se zazubím. "Jasně, není problém," souhlasím s tím, že chlupáče chvíli pohlídám. Popojdu si s ním dovnitř do koupelny, aby na nás viděl, až se bude mýt a během svých kroků se pokusím chlapce rozptýlit tím, že zvednu volnou ruku a na dlani vytvořím malého králíčka z černého inkoustu, který ožije a začne si čistit ouška. Pokud statické zvířátko nestačí, začne hopkat ve vzduchu kolem kočičáka. Na jeho slova o novém kamarádovi se jen usměji. Připomíná mi svou hravostí mou malou sestřičku. |
| |||
Jídelna především Kristy a Yqi Když pavoučnice očividně promluví na mne, nervózně se zavrtím na místě a přerovnám si rukávy uniformy. Požádá mne o zavázání kravaty. Znovu mi zacuká oko a tentokrát sebou i trochu škubnu, jako kdybych se chtěl zvednout. Nicméně je vyrušena kentaurkou a situace kolem ní zase vypadá značně nebezpečně. Nerad bych byl rozsápán nebo zastřelen. Smrti jsem si užil už dost. Zhluboka se nadechnu a vydechnu a lehce klepnu klouby do desky stolu, abych upoutal pozornost Kristy. Pokud se na mne podívá, tak jen zavrtím v hlavou v nesouhlas, že nikam nejdu. (88%) Pokud neupoutám její pozornost, zůstanu jen sedět na svém místě a snažím se nehledět na pomuchlané cípy uniformy na kentauřím hřbetě. |
| |||
Jídelna především Kristy Zklamaně uvolním tětivu, když mi sdělí své jméno a zařazení jako studentka. Nespokojeně pohodím ocasem. "A já už doufala, že ochutnám něco nového..." pronesu si spíše pro sebe, než pro ni, "jasný, že na běžné jídlo si musím počkat." Povytáhnu obočí, jestli si náhodou nemyslí, že jsem úplně hloupá. Když se podívá mým směrem, dokonce trochu ponížím luk, i když ho mám pořád v rukou i se založeným šípem. "Vypadáš ozbrojeně," pronesu na její slova prostě a lehce pokrčím rameny. Rozhlédnu se po jídelně a když nezaznamenám žádné nebezpečí, uklidím šíp do toulce a luk svěsím s rukou k boku. "Mimochodem jsem Yqi [I-ky] , kdybys mne chtěla za můj omyl vyzvat na souboj," oznámím jí nakonec. |
| |||
Klučičí koupelna Grimgull, Hillaris, J. Warren, Jigme, Luis, Marcos, Max, Dolly Aha, takže chlupáč nemá rád vodu. Proč jej tedy nutí, aby se vykoupal, když nemá rád vodu? No Jackova slova tomu určitě nepomůžou, takže jak se dalo očekávat, tak se chlupatý jedinec přemístil. Mluví celkem podivně, ale to i já, takže bych jej neměl nijak odsuzovat. Je třeba to celé nějak vyřešit a pokud bude nezbytné, tak bych snad i mohl zasáhnout. Mohl bych, ale použít to na někoho, kdo se jen bojí a třeba k tomu má opravdu důvod, mi nepřijde správné. Jigme to nakonec vyřeší. Nejsem si jist co použil, ale nejspíše jde o magii. Neměl jsem sebemenší tušení, že jde použít i takovým způsobem. Chlupatý z toho má zjevně radost. Navíc tu je ještě další, který má zvířecí podobu a zjevně jej má na starost. Zdá se, že mezi sebou mají dobrý vztah a ten druhý nemá s koupáním problém. Dolly s Grimgullem se poté přesouvají do koupelny, aby se umyly. Chvíli stojím a pozoruji je, ale pak mi přijde, že to je neslušné a proto odvrátím zrak. Jelikož se nebudu koupat a Dolly s Grimgullem tu vše zjevně zvládnou, přičemž Jigme se, asi postará o chlupáče, tak se otočím a dám se na odchod. |
| |||
Jídelna všichni v jídelně, především Yqueuas Přejíždím přítomné pohledem a zaujme mne pokývnutí postavy, sedící naproti. Všimnu si, že mne upřeně pozoruje a také, že má svou kravatu uvázanou. “Ahoj, jmenuji se Kristy. Mohu se zeptat… Uvázal by jsi mi tu kravatu? Nikdy jsem ji nepotřebovala a tak to neumím. Budeš tak milý, prosím?” Když se soustředím na jednu osobu, nechám pavoučí nožky na podlaze, abych dokázala vnímat vibrace kolem sebe. Cítím tak, jak se velké… Hopkavé kroky přibližují směrem ke mne. Zůstávám pohledem na osobě naproti, nicméně se kentaurka přiblíží až ke mne a osloví mě. Při jejích slovech klidně odložím svou sklenici na stůl, zatímco stále hledím před sebe. “Také mě těší. Jmenuji se Kristy. A ne nejsem snídaně, jsem studentka této školy, stejně jako ty a všichni ostatní. Na snídani musíš počkat, stejně jako ostatní.” Pronesu mile a usmívám se u toho, abych ukázala, že jsem milá a vstřícná. Teprve teď se na ni podívám a pokusím se s ní spojit pohled. “Není neslušné na někoho mířit lukem, když je ten druhý neozbrojen?” |
| |||
Chodba dívčí koleje Alyssa, Kelly, Ladunie, Leonor, Monique, Wayne Další plameny ani horké vlny se nekonají, tak jen pobaveně a ostražitě sleduji, co se děje. Mohu si jen domýšlet, vzhledem k tomu, že vidíme jen podlahu kousek před vlkem a vlčí zadek. Kelly se kolem mne protáhne a protože se již nic dalšího nedělo, nechám ji. Jen ji pro jistotu položím ruku na rameno, abych měl snadnější ji strčit do pokoje, kdyby se něco přeci jen začalo dít. Pozorně sleduji co Kelly dělá a docela by mne zajímalo, čeho to má docílit, ale trpělivě čekám, až dokončí cokoliv o co se snaží, abych ji při tom nerušil. Pokud Alyssa vkročila do chodby naším koncem, povytáhnu obočí a tázavě se na ni podívám, co tady dělá. Pokud vkročila druhým koncem, nemám jak poznat, že se vůbec v chodbě objevila. Každopádně se chodbou rozlehne hrozný zvuk, který se okamžitě zakousne do mého citlivého dlačího sluchu. Snažím se tomu odolávat kvůli Kelly a pár okamžiků se mi to daří... Stihnu jí jen sevřít rameno, abych ji strčil zpět do pokoje... Než mne zvuk přemůže a pokud Kelly stále stojí, svezu se jí po zádech v bezvědomí k zemi. (35/28%) |
| |||
Dívčí koupelna – Chodba dívčí koleje Miko, Nybe, Aliana, Aryania, Wayne, Ulgge, Monique, Leonor, Laudi Napadlo mně že zde pokecáme předpokládám že to odbude hlavně Miko a Nybe s Yqi si tak jistá nejsem, ale potom ucítím něco z čeho mně zamrazí. Nejdřív je to slabé ovšem potom to cítím i když jsem se na to nezaměřila, někdo zuří a buď je to schopný telepat nebo má silnou mysl. Ano to je to co jsem cítila, síla bouracího kladiva. Nenávist, ale ke komu? A kdo to je? I když to znělo obecně. Zdálo se mi to nebo jsem slyšela vytí? Něco se venku děje i když proč by to zde mělo být jiné než v NŠÚ, někomu zřejmě přeskočilo přesto pořád nevím komu mohla bych se pokusit to zaměřit nebo prostě vyjdu ven. Předpokládám že první se bude chtít vykoupat Yqi, nejspíš s tím bude mít nejvíc práce. Osobně bych se ráda dívala jak se kentaurka bude koupat ovšem to co se děje venku mně zaujme o něco víc. A tak vykouknu na chodbu a tam uvidím co se děje, nějací noví studenti a pak ti dva kteří probírali v jídelně uniformy, kluk a jeho modelka pokud se to tak dá říct. I když ta dívka je zajímavější než ten kluk. Že by nějaký druh dlaka? Nebo ... ne to není možné. Na druhou stranu ... Pátrání po tom kdo je ta dívka však nechám na později a soustředím se na hlavního aktéra kvůli kterému jsem sem přišla. Hodně naštvaný vlkodlak, to jeho myšlenky jsem zaslechla, nebo mu prostě přeskočilo. Dobrá vypadá to na mně abych zase zachránila situaci, takže vyjdu ze dveří a postavím se tak abych mohla opět využít toho že se zvuk v omezeném prostoru rozlehne a odrazí tak jako to bylo předtím v společenské místnosti směsi, předpokládám že to opět zasáhne všechny kdo na chodbě jsou i když pochybuji že to bude míst stejný účinek. Zase se soustředím na svůj křik tak abych toho vlkodlaka omráčila, ale je to slabé (33%). |
| |||
Chodba dívčí koleje Wayne, Ulgge, Monique, Leonor Ulgge si přede mě hrdinně stoupl, takže mu nakukuji přes rameno. Napjatě sleduji situaci v chodbě. I když vidím jen vlčí zadnici, jak je velkej... Slyším nějakou holku na něj mluvit, ale asi to nemá moc efekt, vzhledem k tomu, že se již podruhé odrazil ke skoku. Ne, už to dál nevydržím. Protáhnu se kolem Ulgge do chodby, abych měla kolem sebe volno a zasoustředím se. Natahnu před sebe ruce do sevření, jako bych chytala lano napnuté mezi vlkem a mnou. Začnu pomalými pohyby ručkovat a neviditelné lano přitahovat. Jestli to vyjde, tak se mi podaří ho uspat. (68+1%) |
doba vygenerování stránky: 1.2786858081818 sekund