| |||
Pánský pokoj č. 11 - Koupelna Luis, Jack, Hillaris, Jigme, Marcos Určitě měl doma kočku, protože to vypadá, že dokáže předvídat každý můj krok. Dokonce i podchytí všechny moje pokusy se o něco zachytit. Dokonce dokážu ublížit sám sobě… Ale já to nevzdám. Pokračuju tedy v zápolení celou cestu, až se mi to v koupelně nakonec povede. Odskočení bylo trochu silnější než jsem čekal, ale co bych to byl za kocoura, kdybych to nevybral… Na nic nečekám a rovnou se utíkám schovat. Využiju k tomu studenta ve dveřích. Protáhnu se za ním, obejmu jeho nohu a vyděšeně se na něj podívám. “Chce mě vykoupat, ale já nemám lád vodu…” Nahodím velmi smutný a prosebný výraz. “Plosím zachlaň mě, já nechci…” Když na mě Luis promluví, podívám se na něj. “Ne, nemusím…” U nás doma jsem to měl jednoduchý - prostě použili kouzlo a já byl čistý. A protože mě nemohl nikdo takto očistit, tak co jsem odešel, tak jsem si srst jen pročesával. Ani nevím jak už je to dlouho, možná měsíc? Dva? Ani nevím… Možná je to dýl… Když se do dveří opře další, tak se prosebně podívám i po něm. |
| |||
Chodba klučičí koleje Grimgull, Mersi "Věřím, že byla v každém pokoji. Ani já jsem ji nevlastnil. Vlastně nikdy z tak pěkného materiálu," dodám trochu zamyšleně spíše pro sebe, než pro své okolí, jak sklopím pohled k osušce a mimoděk ji lehce promnu mezi prsty. Zpozorním ale, když je vysvětlováno, co je to mýdlo. Mám dojem, že jsem něco takového u někoho zahlédl. "Není to trochu... Nepraktické oproti kartáči, který se nerozpouští?" zeptám se se zájmem. "Inu..." trochu mne znervózní takový okamžitý zájem, nečekal jsem, že přijme, "nenabízel bych to, kdyby v tom pro Vás bylo nějaké riziko," začnu s ujištěním a usměji se na Mersiho, "vyžaduje to naše propojení... a chviličku času," rozšířím co je potřeba. Na jeho ujištění, že panika je pryč se úlevně usměji. Do hovoru o číslech se už nevkládám, jen tam tak spokojeně stojím, hrdý na to, že mne naučili číslice. |
| |||
Víkendový posun Miko, Yqueuas, Lilith Ucítím vlnu zoufalství a touhu zemřít přesněji rukama někoho koho jsem až do této doby nepoznala a pak je to najednou pryč. Nevím přesně co to bylo a taky po tom zrovna moc netoužím a tak jenom vezmu svou bednu a vydám se s ní do svého pokoje. Vytáhnu uniformu a přejedu po ní kritickým pohledem, mohlo to být horší, ale mohlo to být i lepší tahle uniforma ve mně vyvolává představu Olivera Twista. Na druhou stranu sukně znamená můžu přestat nosit spodní prádlo, bude příjemné když prsa budou mít pohodlí a volnost a vítr mi bude ovívat klín. „Dobrá a teď tohle je to ta nejzbytečnější část. Co mám s tebou dělat? Už vím.“přivážu jeden konec kravaty k noze postele a pak za ní táhnu v obou podobách. Potom co jsem trochu potrénovala se vydám do společenské místnosti kde hodlá Miko uspořádat párty na které se objeví i Ygi a tak se rozhodnu že se s ní budu bavit na téma střílení z luku protože naposledy mně to docela bavilo. A protože když Miko pořádá party tak to stojí zato takže si nepamatuju jak jsem se vlastně dostala do svého pokoje. Vím jen že jsem se probudila oblečená ve své posteli a tak vyrazím do koupelny. Máme tu jen dvě koupelny, jednu kluci a druhou my, tohle rozhodně není NŠÚ srovnávat tohle a NŠÚ by bylo jako srovnávat Porche a angličák, aspoň zatím mi to tak připadá. Opět chvíli posiluji v mém improvizovaném náčiní (kravatu jsem nechal ve stejném místě uvázanou kolem nohy postele) a později doprovodím Yqi do lesa i když tento les mi připomíná les kterým jsem běžně procházela. Později mně Yqi najde jestli bych si s ní nešla zastřílet a já souhlasím, dokonce jsem schopná snést i přítomnost Lilith pokud to ona vidí stejně. Nakonec víkend trávím střelbou s Yqi, posilováním, procházkami po pozemcích a také trénování svých schopností dokonce se mi podaří najít i cíle pro můj křik který provádím samozřejmě tak daleko abych nikomu neublížila a nic nepoškodila. Bohužel se mi moc nedaří, vlastně se mi nedaří vůbec je to slabé, velmi slabé (9%). Jsem tím opravdu otrávená možná je to tím že jsem tomu nevěnovala moc času, možná je to tím že jsem se už předtím věnovala něčemu jinému. Možná mně unavila střelba s Yqi. Luny 16:00 Miko, Nybe, Yqueuas Zvon je o něco lepší než gong z NŠÚ taky mi přinesly druhou část oblečené které tu máme řešit. Je to zvláštní že řeší právě tohle a neřeší se jiné věci, mám pocit jako by tohle vše bylo šité horkou jehlou, tohle všechno je asi odpověď na zkázu NŠÚ otevřením něčeho ... tohoto. Ne to není nevděčnost, jsem ráda, vážně ráda jen jsem čekala ... jak se jmenuje to jídlo co jí jen snobi? A dostala jsem sekanou, ale já mám ráda sekanou. Dostanu rozvrh tentokrát na obyčejném papíře což mně nepřekvapuje protože to vystihuje celé okolí. Ale rozhodnu se na to nemyslet a vydat se do koupelny. Zde najdu Miko, Nybe a Ygi usměju se a všem třem zamávám. „Ahoj Yqi, ahoj Miko.“ Potom si prohlédnu Nybe která se změnila, ano teď už se dá snadněji poznat co by mohla být. „Ahoj Nybe, sluší ti to.“ |
| |||
Chodba před pokojem Dolly a Grimgull Že Grimgull neví co je mýdlo chápu, ale, že to neví i Dolly. Mě trochu zaráží. "Mýdlo je hmota, zhruba takhle velká." Naznačím rukama rozměry mýdla. "Při kontaktu s vodou se rozpouští a vzniká pěna, díky které by mělo být mytí účinnější. A není to k jídlu." Pokusím se co nejjednodušeji vysvětlit funkci mýdla. Samozřejmě musím dodat na konec důležitý fakt. Na Dollyho schopnost reagují stejně jako Grimgull. Taková schopnost je opravdu úžasná a nejspíše by mě mohla opravdu zbavit jizev. "Má to nějaké vedlejší účinky, nebo něco takového?" Zeptám se pro jistotu ještě. "Ano už je." Ujistím Dollyho, načež se pobaveně usměji, když Grimgull ukáže na pokoj číslo pět s tím, že ne to pokoj se znakem hada. "Tak tohle je číslo pět." |
| |||
Chodba před pokojem Dolly a Mersi “Ničeho takového jsem si v pokoji nevšiml, ale to by neměl být problém. Můžu použít svoji tuniku.” Pak se otočím na Mersiho, mírně nakloním hlavu bokem a společně s Dollym se zeptám co je to mýdlo. “Tak na podobné jizvy jsem nikdy nenarazil. Ale je pravda že zas tak dlouhé zkušenosti nemám. Možná nějaký z učitelů by byl schopný pomoct.” Navrhnu. Mersi nám pak vysvětlí své zkroušení. Já jen chápavě přikývnu. Sice si myslím že je v tom víc, ale tál už se v tom nehrabu. Můj pohled se vrátí zpátky na Dollyho, který se právě zmínil o svých dovednostech. “To je úžasné! Jak to přesně funguje?” “Počkat, číslo? Nevím co je to za číslo, ale je to tenhle pokoj se symbolem hada.” A ukážu na dveře co jsou za mnou, které mají na sobě napsané číslo 5. |
| |||
Víkendový posunový příspěvek Jigme,Mersi.Marcos Vypadá to že to ohledně toho náramku je pro Jigmeho citlivé téma a tak se k němu už dál nevyjadřuji, předpokládala jsem že jeho skutečná podoba bude mít větší trvání, asi s tím souvisel ten náramek, ale to by znamenalo že ten kdo ho vytvořil ho musel také udržovat. Počkat asi tuším kdo to byl. Ke změně prostředí se vyjádřím tak že jsem zvědavá jak to bude vypadat, sice mně poněkud zklamalo že tohle má být obyčejná škola (myslím nemagická budova) kde nás nutí nosit uniformy jako v těch trapných filmech které jsem viděla. Jupí i když ne všechno co jsem viděla by bylo patřičně směrodatné, pochybuji že bychom zde přestali dělat to co právě děláme a začali najednou zpívat a tančit. Čímž se dostáváme k termínu erární oblečení, nevím jestli se tento termín nevztahuje jen na oblečení které vám vydají v nemocnici budu se na to muset někoho zeptat. Ovšem nevím zda je pro to vhodný právě Jigme protože u něj se na oblečení pohlíží poněkud jinak. Navíc jak to myslel s těmi emocemi? Podívám se na Mersiho a zjistím že je obvázaný, jedná se o následky zranění nebo ... ne tahle představa je nesmysl. V jídelně vydržíme až do doby kdy se začnou sklízet zbytky a pak společně vyrazíme k nástěnce abychom zjistili kde máme pokoj. I se svou bednou vyrazím na svůj pokoj kde vybalím uniformu, vybaví se mi představa strohého internátu a přísných žen připravených trestat sebemenší prohřešek, dvacet ran za zlomyslné a potměšilé upuštění tužky na zem. Miko ve společenské místnosti uspořádala party a najdu tam i Jigmeho který je jak plyne večer čim dál tím veselejší a uvolněnější. I já toho popiju o něco víc než předtím a tak se nakonec dopotácím do své postele a svalím se na postel aniž bych se svlékala. Ráno vstanu a dopotácím se do koupelny, to že máme pouze jednu koupelnu považuji za degradaci, ale je to podobné tomu že si už nemůžeme požádat společenskou místnost o co chceme. Já vím je dobře že se nám podařilo se dostat někde kde může probíhat naše výuka, ono se to poddá chce to jenom čas. Zbytek víkendu strávím ve společnosti Jigmeho, Mersiho a také Marcose sice si o něm myslím že je arogantní a namyšlený, ale Jigme s ním nalezl společnou řeč. Navíc tu je něco co mně na Marcosovi fascinuje, životní energie upírů je uměle udržovaná pulzuje v tom co bylo vnucené, ale ani tak není vždy stejná. Třeba u Marcose připomíná broušený křišťál, společně debatujeme nad rozvrhem a i mně mrzí že tu nejsou kroužky možná budou později, přijde mi jako by tohle bylo vytvořené tak aby bylo schopné přijmout nečekané přírůstky. Také si všimnu že ten krystal není vsazený do brnění které má Jigme, ale přímo do jeho hrudi ovšem neptám se ho na to protože ho nechci zase tak vyděsit jako předtím v jídelně když jsem se ptala na ten náramek. Volný čas trávím také procházkou po celé škole buď sama nebo ve společnosti Miko která se snaží zjistit jestli jsme skutečně hermeticky uzavřeni, případně si pořádám o papír a něco na psaní abych mohla zapisovat své dojmy a zážitky a nápady. Nové místo měla bych k tomu přistoupit zodpovědněji. Luny 16:00 Miko,Nybe,Yqueuas případně ostatní Dnes je ten den kdy má začít naše výuka podívám se na svůj rozvrh a také ho trochu natrhnu (jen opravdu maličko) abych poznala že jde jen o obyčejný papír. Na druhou stranu se to dá složit a nosit sebou a tak se jako první rozhodnu že se vydám do koupelny kde potkám Miko a jednu zvláštní dívku nejspíš to bude drak nebo démon. Ano a je tu i Yqi. „Ahoj Miko, ahoj Yqi.“zamávám na medůzu a kentaurku a pak se vydám k umyvadlu abych vykonala ranní hygienu. |
doba vygenerování stránky: 1.439159154892 sekund