| |||
Pánská koupelna Dolly, Hillaris, J. Warren “Ááá, už rozumím. Když jsem řekl že jsme hodně spirituální, myslel jsem tím že jsme silně věřící.” Pokusím se lépe vysvětlit. “To není co znamená být duchovním poradcem. Sice umím, jak jsem říkal předtím, mluvit se svými předky, ale to to není. Duchovní poradce se stará o něčího ducha. Teda, někoho živého. Dáváme jim rady a snažíme se řešit jejich vnitřní problémy. Ne vždy za pomoci magie.” “Elementy hlavně chtějí aby jsi žil podle nich. Proto je důležitá rovnováha mezi elementy. Když moc posloucháš oheň, oslabýš vodu a naopak. A pokud není rovnováha poškodí to celý svět. S tímhle konkrétním příkladem by mohlo nastat že bude dlouhé sucho a budou častější požáry. Elementy také chtějí čas od času simbolickou oběť.” Následovný dotaz mě celkem dost zaskočí. “Elementy jako takové jsou příliš nehmotné aby měli děti. Pak tady jsou elementálové, kteří jsou ztělesnění elementů. Ale nikdy jsem neslyšel, že by elementál měl dítě. Na druhou stranu tahle škola mi ukázala, že všechno je možné.” Můj výraz zase poklesne. “Ano, i u Trůnu elementů.” |
| |||
Jídelna Především Luis a Max "Těší mě Luisi. Jeho odpor k vodě byl zřejmý a jistě i oprávněný. Ještě, že tam byl Jigme, kdo ví, jak by to jinak skončilo." Lehce se uchechtnu a podívám se na Maxe, nebo Fufa. Nevím, jak jej budu oslovovat, ale mám myslím čas, než se probudí. "Uvažoval jsem a možná bych mohl připravit něco, po čem by určitou dobu neviděl vodu a ani necítil, když by se namočil. Hádám, že by ti to velmi usnadnilo rána." Povím zamyšleně. Měl bych toho být schopný. Není to stejné jako emoce, ale jistě bych to zvládnul. Sice bych tím vlastně ovlivnil svého spolužáka, ale pokud by to podstupoval dobrovolně, tak by s tím neměl být snad žádný problém. |
| |||
Jídelna především Mersi a Max "Díky," kývnu mu hlavou a usadím se na odtaženou židli. Volnou ruku odtáhnu židli vedle mne a opatrně tam položím Fufa. Když Mersi znovu promluví, podívám se na něj. "Jsem Luis. Tohle je Max. Říkám mu Fuf," představím nás na oplátku, "doufejme, že nebude více takových výstředností, jako bylo v koupelně." Hodím po něm lehce omluvný úsměv. |
| |||
Jídelna Luis, Max a ostatní v jídelně V jídelně sedím v klidu sám a tak nějak rozjímám nad dnešním dnem, co se zatím odehrálo a co se odehraje, tedy přesněji, jak bude probíhat výuka. Mám nějaké informace o klasické škole, i když hodně pozměněné emocemi a fantazií, která pokřivuje realitu, ale i tak mám představu, jak by měla hodina probíhat, i když se myslím nezačnu v půlce hodiny modlit, aby na vyučujícího spadlo osvětlení v místnosti a hodina se tak zrušila. Na příchozí se otočím s úsměvem na tváři. Je to u mě již zcel automatické. Usmívat se, být milí a pokud to jde, tak spíše vyhovět. Hmm. Chlupatý a parohatý. Nečekal jsem, že by si ke mě chtěli přisednout. Možná se s ostatními nemusí, nebo chlupatý chtěl sedět u mě, když jsem se o něj předtím strachoval. Nyní, ale spí. "Jen si přisedněte." Pokynu rukou. "Ještě jsme se neměli možnost seznámit. Já jsem Mersi." Podal bych mu ruku, ale aktuálně drží chlupatého a navíc nemám tušení, jestli jeho rasa praktikuje tento zvyk. |
| |||
Pánská koupelna Grimgull, Hillaris, J. Warren Zamávám Mersimu na rozloučenou a už poslouchám, co mi Grimgull říká. Nadšeně se usměji, když mne ujistí, že mu to nevadí. "Pááááni," reaguji na jeho popsání elementů a snažím si je představit, "říkal jsi, že jste hodně spirituální a elementární... nejsou tedy spirité, něco jako elementálové?" nakloním hlavu tázavě na stranu a krčím čelo, jak se snažím si to nějak logicky spojit. "Takže vidíš duchy?" vyvalím oči, "nebo radíš duším?" zamrkám, jak mne napadnou obě dvě varianty téměř najednou. "Chtějí toho elementy hodně? Stalo se někdy, že s vámi měli elementy... Ty.... Um... Děti?" trochu se zardím, když ze mne ta otázka vypadne a sklopím pohled do vody, abych uhnul jeho pohledu. "To je skvělé, že umíš léčit!" nadchnu se hned v další větě. Tázavě se na něj podívám, "i kolem trůůůnu?" |
| |||
Chodba dívčí kolej všichni kdo jsou v ní To se mi snad zdá dostala jsem se sice do mysli toho vlkodlaka ale naprosto jeho mysl ovládl vztek k té holce. Ani se mu nedivím.Kdo ví co mu provedla? Než však stihnu cokoliv udělat vyhne na ní a ona leží pod ním. Tak tohle je vážně dost zlé. Po chvíli se v chodbě ukáží další studentky, který musel ten rámus v chodbě vyrušit. Bezva je zde čím dál tím víc studentu a situace je napnutá. Pak z ničeho nic slyším nějaký nepříjemný křik jenž dolehne k mím uším. Najednou se mi z ničeho nic zatmí před očima(11%) a začnu se kácet k zemi co se děje dál netuším. Spím jako nemluvně a okolí pro mne přestalo existovat. |
| |||
Chodba dívčí koleje Ulgge, Wayne, Monique, Leonor, Laudi, Alyssa, Shae S úlevou pozoruji, jak si vlk ulehá na zem a usíná. Vyčerpaně si oddechnu. V tu chvíli se chodbou ozve nepřijemný ryk. Cítím jak mi Ulgge sevře rameno a sveze se na podlahu. Okamžitě sklopím uši a i když je to nepříjemné, tak mi to nic neudělá. (63%) Než se stihnu vzpamatovat, jen tak tak uskočím do pokoje před prolítajícím bleskem. (41%) Starostlivě se otočím zpět na Ulgge, který zůstal ležet ve dveřích. |
| |||
Pánská koupelna Dolly, Hillaris, J. Warren Mersi se nakonec rozhodne odejít. Jenže než to udělá ukáže na své obvazy a zamává nám. Já na něho chápavě kývnu a zamávám mu zpět. Potom se otočím zpátky na Dollyho, který mě zahltil otázkami a pár omluvami. A tak ho nejdřív uklidním. “V pořádku. Tvoje otázky mi nijak nevadí.” “Každý element je jiný. Oheň je hodně prudký a divoký. Země je neústupná. Voda je klidná a upřímná. A vzduch je hravý. Spirit si nejsem jistý co myslíš, takže nemůžu posoudit.” Pokusím se vysvětlit co nejlépe mi to jde. “Ano jsem šaman. Znamená to být duchovním poradcem klanu. My jediný máme totiž spojení s elementy. Konáme jejich vůli a oni nám na oplátku propůjčí svoji moc. A máš pravdu, taky se vyznáme v bylinkách a pomocí nich a magie umíme léčit.” Vysvětlím s malým úsměvem. “Bohužel tenhle problém jsem měl už předtím, než jsem se dostal sem.” |
| |||
Chodba dívčí koleje Alyssa, Kelly, Ladunie, Leonor, Monique, Ulgge, Shae Když se přes spáleninu ujistím, že toto je můj cíl, tak zvednu hlavu, abych pokračoval v jejím zlikvidování. Místo však kousnutí hlasitě zazívám, až si může prohlédnout všechny moje zuby. (59%) Mám pořád méně a méně energie, až se mi začnou podlamovat tlapy a plamínky na hřbetě pomalu vyhasínají. S dalším zívnutím si kecnu na zadek a poté se pomalu položím přes kostičku, tak abych ji měl pod bradičkou jako žvýkací hračku. S hlasitým zamlaskáním se propadnu do spánku. Z toho mne téměř okamžitě vytrhne vysoký tón jenž se mi zakousne do citlivého sluchu. Aniž bych otevřel oči tak hlasitě zakňučím a napůl se stočím s upírky tělem mezi tlapami. Než se stačí probrat šelma, tak se zvuk odrazem zakousne ještě více a moje svaly viditelně povolí, jak se ponořím do bezvědomí. (7/32%) Pokud má někdo pozorný zrak, nebo je blízko, může si všimnout, že se mi z uší vyřinula krev. |
| |||
Odpovědi na svou otázku se nedočkám protože pan Draco urychleně zmizí z kabinetu. Měla bych na něj snad počkat než se vrátí, nebo raději odejít? Přeci jen je to jeho pracovna. Po dalších několika minutách kdy se nevrací se tedy nakonec rozhodnu odejít. Vyhledám potom svoje zavazadla a postupně je všechny přesunu do svého pokoje. Bylo jich dost takže jsem musela jít několikrát. A znovu jsem při tom proklínala fakt že tady nemůžu mít služebnou. Den mi uplynul vcelku rychle, dlouhou dobu jsem strávila vybalováním a přemisťováním svých věcí do skříní. Když jsem s tím byla hotová nastal čas na procházku po škole a jejímu okolí. Projdu vše kam se jen dokážu dostat. Krátce se zastavím ve společenské místnosti kde se koná párty. Příliš dlouho se však nezdržím. Objevím se tam spíš pro seznámení se s ostatními studenty než kvůli alkoholu jako jiní. Když už pak nevím co zamířím do knihovny, vyhledat nějaké informace kolem bílé magie, jak nám bylo zadáno za úkol. Nevím tedy jestli se úkol přenesl i do této školy, jestli budeme mít stejného profesora jako předtím ale tak či tak mě magie zajímala a chtěla jsem vědět víc. Ať už to byl úkol nebo ne.
Kelly, Ulgge, Alyssa, Wayne, Monique Nebylo překvapením že se mi nechtělo vstávat z postele, nebyla sice ani zdaleka tak pohodlná ale na zdejší poměry dostačující. Byla bych zůstala ležet i po zazvonění zvonu, avšak dění na chodbě hned za dveřmi už mi nedopřálo klidu. Nejprve přišlo protivné vití spolu s vtíravým vzkazem telepatií. Nemyslím že patřil mě, to se spíš dotyčný nedokázal ovládat. S dalším vřeštěním už to byla poslední kapka. "Tak a dost kurva!" zařvu a vyletím z postele. Proměněná vrazím na chodbu. Neodhadla jsem však svojí sílu a rychlost a nestačila si včas otevřít dveře, které se tak rozletěli na třísky. Vřeštění se mnou ani nehnulo (97), a sotva jsem se ocitnu na chodbě kolem zapraskají blesky a jeden proletí chodbou směrem odkud zvuk přicházel. Pořádně ho ani nemířím, je mi docela jedno jestli ji trefím nebo ne (39). Když minu zůstane na stěně naproti doutnající černá šmouha kam dopadne. |
doba vygenerování stránky: 1.3722929954529 sekund