| |||
Odpovědi na svou otázku se nedočkám protože pan Draco urychleně zmizí z kabinetu. Měla bych na něj snad počkat než se vrátí, nebo raději odejít? Přeci jen je to jeho pracovna. Po dalších několika minutách kdy se nevrací se tedy nakonec rozhodnu odejít. Vyhledám potom svoje zavazadla a postupně je všechny přesunu do svého pokoje. Bylo jich dost takže jsem musela jít několikrát. A znovu jsem při tom proklínala fakt že tady nemůžu mít služebnou. Den mi uplynul vcelku rychle, dlouhou dobu jsem strávila vybalováním a přemisťováním svých věcí do skříní. Když jsem s tím byla hotová nastal čas na procházku po škole a jejímu okolí. Projdu vše kam se jen dokážu dostat. Krátce se zastavím ve společenské místnosti kde se koná párty. Příliš dlouho se však nezdržím. Objevím se tam spíš pro seznámení se s ostatními studenty než kvůli alkoholu jako jiní. Když už pak nevím co zamířím do knihovny, vyhledat nějaké informace kolem bílé magie, jak nám bylo zadáno za úkol. Nevím tedy jestli se úkol přenesl i do této školy, jestli budeme mít stejného profesora jako předtím ale tak či tak mě magie zajímala a chtěla jsem vědět víc. Ať už to byl úkol nebo ne.
Kelly, Ulgge, Alyssa, Wayne, Monique Nebylo překvapením že se mi nechtělo vstávat z postele, nebyla sice ani zdaleka tak pohodlná ale na zdejší poměry dostačující. Byla bych zůstala ležet i po zazvonění zvonu, avšak dění na chodbě hned za dveřmi už mi nedopřálo klidu. Nejprve přišlo protivné vití spolu s vtíravým vzkazem telepatií. Nemyslím že patřil mě, to se spíš dotyčný nedokázal ovládat. S dalším vřeštěním už to byla poslední kapka. "Tak a dost kurva!" zařvu a vyletím z postele. Proměněná vrazím na chodbu. Neodhadla jsem však svojí sílu a rychlost a nestačila si včas otevřít dveře, které se tak rozletěli na třísky. Vřeštění se mnou ani nehnulo (97), a sotva jsem se ocitnu na chodbě kolem zapraskají blesky a jeden proletí chodbou směrem odkud zvuk přicházel. Pořádně ho ani nemířím, je mi docela jedno jestli ji trefím nebo ne (39). Když minu zůstane na stěně naproti doutnající černá šmouha kam dopadne. |
| |||
Chodba dívčí koleje Wayne, Leonor, Ulgge, Kelly, Laudi, Alyssa Zrovna se začínám otáčet, když se ocitám na zemi, pod vlčí tlapou, kterou mám přes celá záda. "Ugh!" Neubráním se heknutí. Cítím snad každý kousek svého těla. Oddechnu si ale - kufr naštěstí jen popojel o kus dál. Zrovna se chystám tastit svou katanu, abych si odlehčila o jednu vlčí tlapu, když se chodbou rozlehne výkřik. Zatnu zuby a soustředím se, aby ten zvuk nebyl tak nepříjemný. Nakonec se mi ale zatmí... (32/98%) |
| |||
Chodba před pokojem všichni na chodbě Když mi není nikdo schopný odpovědět na mojo otázku trochu popojdu abych viděla co se tam děje. Stejně pořád nejsem moc moudrá z toho proč se sakra rozhodli podpálit školu ještě před začátkem viučování. Když se pak z druhé strany chodby ozve křik trochu se otřesu, ale moc to na mě nepůsobí (56%). Co to sakra bylo? Chtěla bych se to dozvědět, ale svoje spóry kvůli tomu zatím vypouštět nebudu. Pozoruji radši dál co se děje v chodbě a přemýšlím jestli nebude lepší to otočit a přečkat to v pokoji. Přece jen bych nerada přišla o sluch. |
| |||
Pánská koupelna - pánský pokoj č. 10 nikdo konkrétní Tak nějak bezmyšlenkovitě kočičáka vískám v srsti, dokud si ho znovu Luis nepřebere. "Bylo mi potěšením," odpovím mu na představení a vydám se do sprchy. Mimo běžné hygieny se také věnuji speciálnímu očištění kamene v mé hrudi. Když jsem se vším hotov, hodím úsměv po zbylých v místnosti a mávnu v rozloučení. Potom už mířím zpět na svůj pokoj. Než se pustím do oblékání, tak se napřed věnuji ukládání a kontrole svého brnění. Případně se věnuji jeho nutnému čištění, pokud na něco narazím. Ve vitríně ho nezapomenu ošetřit, než ji zavřu. Několik okamžiků na ni hledím než se nakonec otočím k uniformě a začnu se oblékat do ní. Učili mne doma vázat kravatu, tenkrát v podobě šátku šlechty, vzhledem k tomu, že jsem byl vyslán mimo území Japonska. Nicméně se mi to zdá jako věčnost, kdy jsem tento um zvládal dostatečně. Trvá mi tedy několik pokusů, než se mi podaří ucházející uzel. Proč je vázání tohoto kousku oblečení těžší než vázání kimona, to by mne tedy zajímalo. Následně se věnuji sesbírání všech svých poznámek, psacích potřeb a dalšího, abych mohl z jídelny rovnou na hodinu. |
| |||
Pánský pokoj 11 - Jídelna Max, všichni v jídelně Nechá se ode mne obléci do uniformy. Musím využít i kartáče, abych chundeláče upravil nějak inteligentně a nevypadal jak potrhaná plyšová hračka. Potom ho nechám spát a převleču se do uniformy. Přemýšlím nad tím, jak bude vypadat náš první školní den a jak se vůbec bude Max účastnit vyučování, když pořád spí. S utažením kravaty a srovnáním rukávů si povzdechnu. Je od nich ale pozorné, že mysleli na kopyta. Je to sice poprvé, co něco takového mám na sobě, ale je to poměrně pohodlné. Potom, co jsme připraveni, tak vezmu Maxe opět do náruče a vyrazím s ním do jídelny. Jestli nás nikdo a nic nezastaví. Tedy až po nějaké době po Mersim vkročíme do jídelny. Přejedu přítomné pohledem a vzhledem k tomu, že Mersi byl jediný, kdo někoho z nás alespoň promluvil, tak se s Maxem usadím vedle něj. Samozřejmě nepočítám draka, od kterého si chci držet odstup. "Nevadí?" zeptám se, když odtáhnu židli vedle. |
| |||
Pánská koupelna-Jídelna Grimgull a Dolly, jedinci v koupelně a následně v ti v jídelně Zastavím se a otočím za hlasy Grimgulla a Dollyho. Chápu, že chtějí, aby jsem se k nim přidal. Bohužel to pro mě není možné, tedy mohu se přidat, ale necítil bych se tam dobře. Proto se jen usměji, ukážu rukou na své obvazy a poté co jim ještě mávnu na pozdrav se opět otočím a vydám se směrem do jídelny. Snažili se ke mě být milí, to je hezké. Hádám, že ti dva jsou jedinci, s kterými bych mohl být schopen vytvořit přátelství, nebo něco v tom smyslu. Před námi je ještě mnoho času, může se toho ještě hodně udát. Jsem zvědavý, co bude dál. Třeba dnes. Nejdříve, ale musím na snídani. Já sice po snídani jsem, ale budu moci třeba s někým konverzovat, když bude chtít. Přemístím se tedy do jídelny, kde je již několik jedinců. Usadím se ke stolu na místo, kde jsem seděl poprvé a to sice (F-54), tam však někdo již sedí a proto se usadím na jiné místo a to sice (L-81) |
| |||
Pánská koupelna Grimgull, Hillaris, J. Warren, Jigme, Mersi Vypadá zaskočeně, okamžitě se zatvářím omluvně. "Samozřejmě, jestli o tom chcete mluvit. Jestli jsem moc otravný nebo hrr, řekněte si, přestanu," ujistím ho spěšně. "Jací jsou? Jsou elementy hodné? Je element to samé co spirit?" nakloním hlavu tázavě na stranu s očima navrch hlavy, "takže jsi šaman? Co znamená být šamanem? Je to jako být bylinkářem vesnice?" vychrlím otázky, jenž se mi derou na mysl. Jakmile mu opadne úsměv. Také se zatvářím smutně. "Třeba je ze školy potřeba použít jiný způsob, žádný trůn jsem tady nepotkal," dodám povzbudivě. Když promluví na odcházejícího Mersiho, plácnu rukou do vody. "Ještě je tady místo," pronesu k němu s úsměvem. |
| |||
Pánská koupelna - Pokoj 11 Luis Rozespale se přechytnu na Luisův krk, do ještě hebčího kožíšku než dosud. Nevzbudí mě ani když mě odloží na postel v pokoji a obléká mě. Co mě teď jedině vzbudí je jídlo. Pokud se tedy nic nesemele cestou... |
| |||
Pánská koupelna - zpět na pokoj především Jigme a Max Když to vypadá, že má Jigme všechno pod kontrolou, rychle se svléknu a vstoupím do sprchy. Jestli mi někdo věnuje pozornost, může si všimnout, že v boku v chlupech je něco, co by mohlo působit jako druh tetování. V mokré srsti jsou o něco lépe vidět proužky holé kůže, kde mi neroste srst. Celou hygienu se snažím zvládnout co nejrychleji, takže jsem během okamžiku hotov a vrátím se k dvojici, stojící stranou. "Ještě jednou děkuji," řeknu pološeptem, zatímco si přebírám do náruče Maxe, "mimochodem, tohle je Max," lépe si ho srovnám v rukou, "a já jsem Luis. Těšilo nás," pokynu mu hlavou, než se vydám zpět do pokoje. V pokoji Maxe odložím na postel, abych připravil jeho uniformu. Hodlám napřed obléci jeho, abych měl více hybnosti. Jestli se nevzbudí, tak ho obleču ve spaní. Jestli se vzbudí, snažím se ho namotivovat ke spolupráci. |
| |||
Pánská koupelna Dolly, Mersi, Jigme, Hillaris, J. Warren, Luis, Max Když se chlupáč nechá podrbat jen se usměju a trochu ho podepřu, aby nepřepadl. Chvíli po to tom co vlezu do nádoby mě následuje Dolly. Trochu mě zaskočí náhlý návrat k tématu z chodby, ale pak se na něj nostalgicky usměju a odpovím. “Ano, mluvil jsem se všemi. Je to jedna z podmínek pro to se stát šamanem.” Jenže pak ze mě úsměv opadne. “Už dlouhou dobu jsem nebyl schopný s nimi mluvit a nevím jestli to že jsem tady něco změnilo.” V tu chvíli si však všimnu že Mersi odchází. “Ty se nebudeš umývat?” |
doba vygenerování stránky: 1.4986050128937 sekund