| |||
Jídelna Mersi "Jsou lepší věci k prozkoumání, než zrovna tohle. Třeba laskavost," oponuji nápadu zabývat se jí. Zástupců zrovna téhle vlastnosti je tady více než dost a nepotřebujeme jejich řady rozšiřovat. Trochu sebou trhnu, když mne zaskočí otázkou na brnění a krystal. Zatahám se za roh a trochu nervózně se zazubím. "Inu brnění dělá přesně to, proč ho lidé nosí. Chrání mne. Jak před útoky, tak třeba před plameny či žárem," odpovím mu nakonec, "a navíc také umocňuje mé schopnosti," s tím znovu poklepu na krystal, nyní už vědomě. "To mne mrzí. Věřím, že na škole to bude jiné," povzbudivě se na něj usměji. |
| |||
Jídelna Jigme "Chladnokrevnost." Opět to vyřknu, jako by mělo jít o něco zajímavého. "Tu neznám. Možná bych se jí mohl zabývat, až pochopím lásku." Pak se však zahledím na krystal a na brnění. "Proč jsi vlastně ve škole v brnění? Má tek krystal nějaký význam." Zeptám se opět, i když jsem říkal, že s otázkami končím. Zažít od někoho blízkého. Věnovali mi emoce. Oni ano, i když byli schopni se chovat pouze chladně. Pokud se někdo choval jinak, tak jej nahradili. Nebyli stroji, ale možná by bylo lepší, když by byli. "Dalo by se to tak říci." Povím lehce sklesle, přičemž se opět podívám pod stůl na své ruku, kterou mnu jeden z obvazu na druhé ruce. |
| |||
Jídelna Mersi "Pak tedy jen doufejme, že se do žádné nevrtneme. Minimálně já už mám po krk odůvodňování bezduché chladnokrevnosti tím, že ´ve válce je vše dovoleno´," u těchto slov se trochu zakaboním a lehce poklepu drápem na krystal, jenž mám zasazený v brnění. "Bohužel tohoto stavu dokáží docílit i živý tvorové. Není to pěkné zažít a už vůbec ne od někoho blízkého," slabě si povzdychnu, " to skoro zní, jako kdyby jsi s tím měl vlastní zkušenosti," poočku si ho prohlížím. |
doba vygenerování stránky: 1.3321940898895 sekund