| |||
Jídelna Modrej drak, Luis Při zavrčení mi zamrazí. Setřesu ze sebe ten pocit stejným pohybem, jako vodu po koupání. Pak na mě dokonce promluví! "Fuuufííí!" Vyjeknu nadšeně. "Já jsem Max. Jak se jmenujete pane dlaku? Jste fakt vobží. Jak jste se sem dostal těma malýma dvežma? Máte modlej oheň, když jste modlej?" Vychrlím svoje otázky na jeden nádech. Kouknu se na Luise, který mě ihned naláká na jídlo. Vesele seskočím z židle a běžím k pultu s jídlem. Protože tam nedosahnu, tak si vyhopnu na pult. Mlsně se olíznu a začnu si na talíř nandavat od všeho trochu. Obratně ťapkám mezi tácy a mísami. S plným talířem seskočím dolů a běžím zpátky na místo u draka. |
| |||
Jídelna Kisa Uchechtnu se, když mi Kisa odpoví. Jsem ráda, že už jsme na dobré notě, je s ní sranda. "Jo no, furt mne brní držka," přikývnu na její reakci na naše "jídlo". Na její slova v jídelně jen přikývnu hlavou na souhlas. A pak už to jede, že ani nestihnu sledovat, co se vlastně děje. Proslov mne z osobních důvodů docela potěšil, nevím co na to ostatní. Někteří vypadají skutečně otřeseně, dokážu si nějak představit, že pro ty, co měli vazby to asi musí být šok. A někteří řeší kraviny. Třeba je to jejich obranný reflex. Zabývat se blbostmi, aby je netížila skutečnost těch důležitých věcí. Pak nám zahoří vzduch a zaštípá mne v nitru horko. Také se oteplí. Když pomine bolest, spokojeně se usměju. "Nemuselo to tak bolet, ale je fajn, že zatopil," zazubím se na Kisu a vypadám uvolněnějc. "Tak hurá, přece jenom jídlo!" zaraduji se a už mám klapky na očích, jak si mířím nabrat maso pro sebe i hádky. |
| |||
Jídelna Max, Modrý Přejíždím pohledem po studentech i profesorech a hodnotím naše možnosti. Vypadá to tady rušně, ale nesmím se nechat ukonejšit. Musím věnovat všechny síly svému cíli. Z mého zamyšlení mne vytrhne dračí telepatie. Natočím hlavu a podívám se, jestli to náhodou... Samozřejmě, že to na něj civí Max. Lehounce kocourka zatahám za oblečení a pokud se na mne podívá, trhnu hlavou směrem k pultům, kde už voní jídlo. Na draka omluvně pokrčím rameny. Pokud jídlo chytí Maxovu pozornost, zvednu se a vydám se tam s ním, abychom si nabrali jídla. |
| |||
Jídelna především Shatyra Skoro ani nevnímám, že se mne Shatyra dotkla. Nicméně si její ruky všimnu, až když se z toho trochu oklepu. Než stačím ale poděkovat, nebo zareagovat nějak více, tak se zvedá a ukročí od stolu, aby mohla pokleknout. Nechápavě zamrkám. Normálně bych jí asi řekl, že to není třeba, ať to dělá proč to dělá. Nicméně sám zmatený pocity, které se u mně objevily, mám spíše chuť se k ní připojit, než jí to rozmlouvat. Nakonec zůstanu nerozhodně sedět na židli a čekám co se bude kolem Shatyry dít. Jen zvednu pohled k těm pár prvním, kteří se vydají k pultům pro jídlo. |
| |||
Jídelna typka, Yl "Te-he-he," zachechtám se, když ta typka sebou ani netrhne a navíc to vypadá, že s ní bude také fun. Když mne podrbe, vypláznu jazyk, nechám ho spadnout na kraji mordy a opřu se jí do ramena většinou své váhy, jako kdybych se roztýkal. Vyskočím zase na tlapy, když se objeví rudá mlha a pak začne pálit. Šilhám a snažím se sklonit čumák, abych se podíval k hrudi, ale nemá to žádný výsledek, kromě snad toho, že musím vypadat komicky. Když to ale přejde, Yl je pravděpodobně puštěna a ještě přibude jídlo, zahopkám na vysokých nohou na místě. "Tak co, prozkoumáme co tu mají za baštu?" zazubím se. Jsem zvědav, zda tady mají i mou stravu. |
| |||
Jídelna chlupatá koule Spokojeně spořádávám maso, když se mi u mé zadnice míhají nějaké dvounožky. Když se někdo přiblíží moc, varuji ho hrdelním zavrčením, ale raději se věnuji svému obědu. Mísu ještě vylíznu od krve, když si uvědomím, že mi cosi už nějakou dobu zírá na ocas. Lehce se natočím a natáhnu až nepřirozeně dlouhý krk směrem ke stolu. Pohodím hlavou a lehce ji natočím na stranu. Na co tak zíráš? položím otázku telepaticky do vzduchu. |
| |||
Jídelna především Kelly Jak se skloním ke Kelly, je hned vidět, že danou situaci zvládá mnohem lépe než já a snadněji než většina. Pokývnu spokojeně hlavou, když mi potvrdí, že je v pořádku. Pustím ji z náruče, abych se mohl zapřít o židli a tak o něco více potlačit reakci těla na teplo. Když se dotkne mého obličeje tkaninou, jemně ji do ní vetřu tvář, jako když se papoušek přitulí do ruky. "Nic co bych nerozchodil," odtuším po poměrně velké odmlce tichým hlasem, jenž je ještě pomalejší než obvykle. Kolem a kolem vypadám jako kdybych vnímal své okolí jen částečně. |
| |||
Jídelna Klučina vedle udělal dobře že mi udělal místo, nemusela jsem mu s tím tak alespoň pomáhat kdyby na to přišlo. Ne že bych snad potřebovala tolik místa. V téhle podobě, bez křídel nebo ocasu jsem zase tolik místa nepotřebovala. Podle toho jeho neurčitého odkašlání bych hádala že jsem mu vyrušila chvilku. A to mi jen zvedlo náladu. Sukui moje objetí opětovala, tak jsem ji hned stiskla pevněji. "Je to přeci škola ty můj hlupáčku... přišla jsem se něčemu přiučit" odpovím jí něžným šeptem. Lehce ji pohladím po tváři a oplatím jí úsměv. Bývala doba kdy bych si nedokázala ani představit že by mi mohla nějaká lidská bytost takhle chybět. Pak se ozval pro změnu kluk z druhé strany a můj úsměv trochu povadne. Musí vyrušovat? Copak nevidí že tady máme srdceryvné shledání po několika letech. Jen krátce se na něj podívám a taky se představím: "Jsem Ysea" Na okamžik ho sleduji pohledem jak odchází než se obrátím zpátky k Sukui. Dej si na čas. "Jaké incidenty jsi ale měla na mysli?" zeptám se hned trochu nechápavě. Zmateně povytáhnu jedno obočí, můj pohled se však rychle změní v podezřívavé zamračení. Rázem zvážním a v oči mi zaplanou zlostí. "Někdo ti tady snad ubližuje?" zašeptám zlostným hlasem. Na něco takového rozhodně nehodlám dopustit a ať už by to byl kdokoliv hodlám si ho podat. Jack se po chvilce vrátí s talířem plným jídla a představí se znovu. Jako kdyby jsme to snad měli za tu kratičkou chvilku zapomenout. Hodím po něm otráveným pohledem že zase vyrušuje. "Už víme. Jacku. H. Warrene..." odpovím mu důrazně. Nevidím žádný důvod proč bych mu měla říkat celé svoje jméno. Proč má vůbec potřebu říkat nám celé svoje jméno? K čemu mi to asi tak bude? "Zajímá mě jestli tady má se Sukui někdo problém" navážu na svojí otázku kterou jsem na ni měla, ale chci spíš její odpověď. |
| |||
Jídelna Všetci, Hlavne Sukui, Gill a Ysea Ako som bol zamyslený, tak medzi Sukui a Gilla príde nejaká ďalšia baba a ja si postupne uvedomím, že došli zas ďalší nový študenti okrem nás. Hmmm... zaujímavé. Máme tu túto babu, následne humanoidného jeleňa a niečo chlpaté. Ale teraz späť k dianiu okolo mňa. Zdá sa, že sa volá Ys a pozná sa so sukui ? OK... Ale ešte predtým ako pozerala Sukui na Gilla, tak sa mi zasdalo, akoby so sebou trošku šklbal. Že by to celú dobu iba hral alebo tá jeho povaha je niečo ako maska ? Uvidím neskôr. Mersi má asi jednu z schopností nejaké veci v ovzduší. Neviem presne čo to je a budem to musieť potom zistiť. Ale dosť uvažovania. Idem si pre obed. Následne sa otočím k Ys a poviem: Čau ja som Jack a hneď sa vrátim, pretože si idem pre snack. Následne na minútu až dve odbehnem k stolu s jedlom a naložím si mäso s prílohou (najlepšie ryža alebo pečené zemiaky), potom nejaké chlebíčky alebo iné obložené pečivo a nakoniec plnú misku pudingu. Donesiem si to na moje miesto a poviem: OK, môžeme pokračovať. Kde sme to skončili ? Jáj, ja som Jack, Jack H. Warren. Pustím sa do jedla a počúvam, čo mi odpovie. |
| |||
Hlavní budova - Jídelna |
doba vygenerování stránky: 1.532427072525 sekund