| |||
Jídelna Ylrys, Kyoki "To, že tady zatím nikdo neumřel, může jen znamenat taky jen to, že ještě nezačaly hodiny," uchechtnu se. "Měl ho hezky ušlapaný," vyzubím se na Yl zasmání. Na její slova o humanoidní podobě se zamyslím. "Jo no, vlastně to nové pravidlo... Tak v jídelně je to zatím v cajku, ale když už míříme do čudu..." pohodím hlavou a chystám se hupnout do dvojnožkové podoby, když se Kyoki zničehonic rozčílí. "Huh...?" loupnu po ní pohledem s otázkou neotázkou. "Tak nějaké hadry jsou mi tak nějak čumák. Když už mne do toho chtěj navlíct, tak si aspoň užijem," uchechtnu se,"hehe, bez ocasů moje regenerace stojí taky za prd, tak to chce taky nějaké méně viditelné místo," poznamenám na ochutnávku. Pak už poposkočím ze všech čtyřech tlap na místě a hupnu do iluze. Natáhnu ruce před sebe a prohlédnu si je. Úplně jsem zapomněl, že tu máme pořád tu situaci s proměněným pohlavím. Rozesměju se. "Tak tohle je hustý." |
| |||
Jídelna - chodba před kabinetem Tarneyho Kelly Povytáhnu obočí, když zaváhá přijmout mou ruku. Pořád si musím zvykat, že každý máme jinou rychlost zpracovávání událostí. Dokud nezaložím ruce za hlavou, tak nechám naše ruce spojené. Obejdu všechno, co by se mohlo dít u dveří do jídelny, i kdybychom měli chvilku počkat. Kabinet není daleko, takže mne překvapí jak moc se stačí zahloubat. Než zastavím, na patě se otočím, abych něco řekl, když do mne vrazí. Rychle spustím ruce, abych jí zachytil, kdyby padala. "V pořádku?" zeptám se pro jistotu. |
| |||
JídelnaTarneyKdyž se Jigmeho oči upřou na bytost, která sedí vedle mě, otočím se, abych si ji mohla prohlédnout. Je vidět, že je fascinovaný Tarneym. Měla bych se najíst a vyrazit, ať to máme hotové a abych Tarneyho moc nezdržovala. Smutně vrátím pohled na kuličku na stole, vezmu si jí do ruky a sním ji. Ohlédnu se na Jigmeho. “Omluv mě, prosím, musím ještě dořešit svůj problém. Pak ti to vše povím.” Zvednu se ze židle a vyrazím ven z jídelny a rovnou k Tarneyho kabinetu, kde počkám až přijde. |
| |||
Jídelna Ysea, Gill Zakřením se na ní, když mě ťukne do nosu a ještě jednou jí pořádně obejmu a s úlevou vydechnu. "Ale samozřejmě," nebráním jí s úsměvem a uvolním jí z objetí. "Stejně si asi půjdu prohlédnout pokoj. Pak se zastav. Nebo spíš zítra?" Mrknu na ni zpět. Jsem zvědavá, koho uloví dneska. Pokaždé měla, co si zamanula. Vždycky jsem jí záviděla, že vůbec má tu možnost. S mojí mocí si připadám, jako bych měla mor. Každý, koho jsem se dotkla, buď utekl nebo mě nenáviděl. Ach Gille, budeš ten, koho neodradím? Teskně se na něj podívám. V momentě, kdy se setkám s jeho pohledem si zamanu jednu věc. Budu mít svou moc pod kontrolou a už jí nikoho neodeženu, pokud nebudu chtít. V očích se mi zračí odhodlání. |
| |||
Jídelna Han, Ylris Do hlavy mi vleze vzpomínka na odpoledne s Merlinem, kdy mi zatahnul ty rány na boku. Možná by mi to i zaléčil, kdo ví... Proč mi to vůbec napadlo? Estli se tu ukáže, tak si bude přát, aby mě nenasral..! Dyž nad tim tak přemejšlim, tak by tu stejně měl bejt nějakej doktor, co mi to vopraví... Merlin! PCHE! Chvíli mam nakrabacený čelo zlostí, ale zbystřim a naklonim hlavu zvědavě na stranu, dyž Han zmíní nabídku a Ylris naváže smrťákem. "Tim si nejsem jistá. Za tu dobu co sem tu, tak je tu docela nuda a nic se tu nestalo. Bylo tu docela mrtvo, než ste se objevili." Uchechtnu se nad tim neplánovanym přirovnáním. Se zájmem překlopim hlavu na druhou stranu. Estli tohle tělo odpovídá jeho povaze, tak sem zvědavá na jeho humanoidní verzi. Skousnu si ret v očekávání, estli se promění a dyž se snažim představit, jak by moh vypadat, tak jediný co pořádně vidim je lesk zlatejch vočí. UGH! Já ho zabiju a budu mít klid! Vzteky zatnu pěsti, až mi krvácí dlaně a vlasy se mi vzrušením, v očekávání zábavy, zavlní. |
| |||
Jídelna Sukui, Gill, Alfa Nebylo to tak že bych si snad myslela že by Sukui nemohla mít žádné další přátele, ale když si vezmu jak se k ní v minulosti chovali se mému překvapení přeci nemohla divit. A nemyslela jsem to ani zle, vždyť jsem ráda že má někoho koho může brát jako kamaráda. Zná mě přeci už dost dlouho aby dobře věděla že k ní nikdy nemyslím nic skutečně zle. Co si o tom myslel Gill mi bylo na druhou stranu úplně putna, stejně jako všichni ostatní se může jít pro mě za mě klidně vycpat. Požádala o pizzu, tak jsem jí přinesla pizzu. Upřímně jsem cestou ke stolům s jídlem musela zavzpomínat co ta její pizza vlastně je. Tam u nás to nebylo tak docela obvyklé jídlo se kterým bych se setkávala často. Rovnou se přitom zeptala Gilla jestli taky něco nechce. Pro ni bych udělala téměř cokoliv by si řekla, ale na ostatní docela kašlu... když z toho teda nebude taky něco pro mě. On teda naštěstí nic nechtěl. No, naštěstí...ona moje ochota není kdovíjaká takže by měl stejně asi smůlu. Nespokojeně mlasknu nad jeho skoro neexistující reakcí na to moje popichování. Ach Sukui, s kým jsi se to zapletla? Jeden ignorant a tupec a ten druhý...vypadá jen trochu poplašeně. Čekala jsem trochu víc, ale že bych na to kápla? Zato Sukui jsem uvedla do pořádných rozpaků, až jí z toho skoro zaskočilo. "Jen tě škádlím" odpovím s úsměvem na její rozpačité oslovení. Něžně jí při tom ťuknu ukazováčkem na špičku nosu. Dál už její rozpaky prohlubovat nechci takže už nic dalšího neříkám. Začnu skenovat svoje okolí pro ten nejšťavnatější zdroj energie. Cesta sem byla zatraceně zdlouhavá a už bych potřebovala dobít síly. V jídelně sice byla spousta energií ale většina z nich nebyla nějak výrazná a tím pádem pro mě nezajímavá. Nemusím vlastně hledat dlouho ani nijak daleko, hned naproti mě sedí človíček který přímo září mezi ostatními. "Myslím že se taky půjdu seznámit s někým novým" mrknu na Sukui. Napadlo mě je nenápadně přisunout blíž k sobě ještě než odejdu, ale to by pro Sukui nebylo dobré tak jsem od toho hned upustila. "Určitě si ale ještě popovídáme" zašeptám když se zvedám. Opět se vznesu do vzduchu a přeletím rovnou k bělovláskovi naproti. Ani teď se přece nebudu obtěžovat abych ho celý obcházela když si to můžu tak elegantně zkrátit. Talíř s pečínkou a miska s jahodami mě následují. Rozhodně si je vezmu s sebou. Když už jsem jen kousek od něj odsunu ho i s židlí na které sedí pomocí telekineze trochu dál od stolu, načež se posadím na jeho stehna. Teplo které se kolem něj drželo se s mým příchodem výrazně zmenšilo jak jsem si ho přivlastnila pro sebe. Pěkně za štít, aby mi nikam neuteklo. Tenhle se mi líbí. Ruce mu položím volně kolem ramen. "Ahoj fešáku" oslovím kluka s šátkem přes oči sametovým hlasem a drobným úsměvem. Víc než on se mi ale líbilo teplo které se kolem něj drželo. "Jestli dokážeš hřát ještě víc vůbec se nemusíš stydět a klidně přidej" vybídnu ho. |
| |||
JídelnaKyoki, Han „Nemyslím si, že smrt by zde byla nějaká jiná než v původní škole. Ředitel má jistě dohodu s nějakým smrťákem zde, aby duše ze školy poslal zpět. Je tu dost nebezpečných stvoření, kde pár špatných slov by mohlo znamenat smrt,“ tiše jsem se zasmála, vědoma, že mezi ně patřím i já. I když u mne smrt byla spíše takovou zábavnou aktivitou… „Kdo nebyl Hane,“ zasmála jsem se na jeho slova a dodala: „Neměl bys být mimochodem ve své humanoidní podobě? Jistě se ti nová uniforma bude líbit… stejně jako ta upravená na mé tělo,“ podotkla jsem a pokračovala: „Navíc jsem ještě neochutnala tvé maso v tvé druhé podobě. Stálo by za to-to prozkoumat, nemyslíš?“ |
doba vygenerování stránky: 1.4605329036713 sekund